Konec měsíce se již tradičně nese ve znamení jednání centrálních bank. Shodou okolností vychází měsíční zasedání České národní banky (ČNB) téměř pravidelně na stejný den, jako jednání Evropské centrální banky (ECB). Proto obvykle bývají finanční trhy v takový den na nohou. Dnešek však byl výjimkou. Téměř nikdo nepochyboval o tom, že jak ČNB tak ECB ponechají úrokové sazby beze změny. To byl však velký omyl. Jestliže ECB splnila očekávání, pak ČNB dnes finanční trhy opravdu dokonale zaskočila. Zcela nečekaně totiž snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu z 2,25% na 2,00%. Někteří ekonomové, mezi nimi i my, očekávali, že alespoň k jednomu snížení úroků ještě letos dojde, ale nikdo bez výjimky nepočítal s tím, že se tak stane již tento měsíc. Proti snížení úrokových sazeb hovořila především opatrnost. Centrální bankéři ještě nevědí, jak dopadne hlasování o státním rozpočtu na příští rok ani o reformě veřejných financí, která by mohla inflací i hospodářským růstem ještě zahýbat. Navíc dlouhodobě klesající úrokové sazby motivují stále větší počet lidí brát si nejrůznější typy úvěrů od hypotéčních až po spotřební, které ještě nikdy v historii České republiky nebyly tak výhodné. A konečně, ani prostá matematická kalkulace nenapovídala, že by dnes sazby mohly být sníženy. Při posledním snižování úroků bylo totiž hlasování v bankovní radě jen těsné. A tak se zdálo málo pravděpodobné, že by najednou dostala měkčí měnová politika mezi centrálními bankéři větší podporu. Překvapení lze vysvětlit jen jediným způsobem. Obavy z vývoje ekonomiky převážily nad opatrností. V poslední době přichází ze západní Evropy řada nových prognóz, z nichž většina reviduje očekávání ohledně budoucího hospodářského růstu směrem dolů. Jestliže ekonomika Eurozóny roste pomaleji, než se čekalo, pak podobně je na tom i evropská inflace, která je také velmi nízká a hrozba deflace se stává čím dál tím reálnější. Protože česká ekonomika je s tou evropskou extrémně silně provázána, je zřejmé, že pomalý hospodářský růst i nízká inflace se přenášejí i k nám. Česká národní banka zcela zřejmě musí mít z těchto dvou hrozeb obavy větší, než se ekonomové až dosud domnívali. A právě to ji dnes přimělo ke snížení úrokových sazeb, které by v budoucnu jednak mělo napomoci vyšší inflaci, jednak i vyššímu hospodářskému růstu. Překvapivé rozhodnutí má velký dopad na celý finanční trh, který vždy reaguje na neočekávané události daleko prudčeji, než na události očekávané. Jedním z důsledků snížení úrokových sazeb je okamžité oslabení koruny k euru, a tak se exportéři mohou radovat. Nyní se totiž úroky dostaly na stejnou úroveň, na jaké jsou nyní v Eurozóně. Zahraničním investorům je tedy jedno, zda peníze uložit v Eurozóně či v ČR, protože v obou oblastech dosáhnou stejného úrokového zhodnocení. To povede k určitému odlivu kapitálu od české koruny a jejímu oslabení. Druhým důvodem oslabení měny jsou obavy investorů o osud české ekonomiky. ČNB totiž svým nečekaným rozhodnutím zasela určité semínko pochybností, jaké že důvody ji k tomu asi vedly. Podobně radovat se mohou i majitelé dluhopisů, jejichž ceny v důsledku snížení úrokových sazeb vzrostou. A konečně zpráva je to příznivá i pro všechny dlužníky, kteří splácí variabilně úročené úvěry. Tyto splátky se jim totiž rázem zlevní. Markéta Šichtařová