Česká národní banka dnes zveřejnila záznam z jednání bankovní rady z 19. prosince. Ze záznamu vyplynulo, že centrální banka počítala v listopadu s vyšší inflací, než byla realita. To by naznačovalo, že se ČNB otvírá prostor pro snížení úrokových sazeb. Argumentem proti tomu je však silná domácí poptávka. Snížení sazeb by ji totiž dále podpořilo, což by se mohlo negativně odrazit v prohloubení vnější nerovnováhy. Zpráva v závěru odhalila, že všichni členové bankovní rady hlasovali pro ponechání dvoutýdenní repo sazby na stávající úrovni 2,75%. Domníváme se, že dnešní záznam zapadá do mozaiky předešlých zpráv. Se vzrůstajícím stupněm nejistoty ohledně budoucího vývoje ekonomiky si bankovní rada raději počká na novou makroekonomickou prognózu. Teprve na jejím základě se rozhodne, zda dále sníží úrokové sazby či nikoliv. Ačkoli vývoj inflace i hrubého domácího produktu podle nás dává centrální bance jistý prostor pro snížení úrokových sazeb o dalších 25 bazických bodů, dnešní zpráva naznačuje, že o snížení sazeb se povede ostrý boj. S nižšími úrokovými sazbami by došlo sice k nárůstu poptávky po importech na druhou stranu nižší úrokové sazby by vedly i k mírnému znehodnocení koruny. Slabší koruna by skrze vyšší objem exportu nárůst importu z velké části vyvážila. Deficit zahraničního obchodu by proto podle nás neměl nikterak dramaticky vzrůst. Pro investory je však důležitější vývoj 3 měsíčního PRIBORu než repo sazby. PRIBOR přitom se snížením sazeb již počítá. Pokud repo sazba nakonec snížena bude, PRIBOR poklesne již jen velmi mírně, zatímco pokud repo sazba snížena nebude, PRIBOR se naopak vyšplhá nahoru. Opatrnějším investorům se proto vzhledem k podmínkám na trhu vyplatí právě teď uvažovat o zafixování současných nízkých úrokových sazeb. Obchodování s korunou bylo poklidné. Domácí měna vykazovala po většinu dne oslabující tendence a velmi mírně korigovala včerejší posílení. Trh je však stále ještě ospalý s tím, jak se mnoho obchodníků vrátí teprve v pondělí z dovolených. Až pondělek nám proto napoví něco víc o budoucím vývoji koruny. Koruna nereagovala ani na nižší než očekávaný schodek státního rozpočtu. Státní rozpočet skončil se schodkem 45,72 miliardy, zatímco podle posledních prognóz ministerstva financí měl deficit dosáhnout 63 miliard. Jedná se tak po velmi dlouhé době o první příznivou zprávu z oblasti veřejných financí. Nižšího než očekávaného deficitu se podařilo státu dosáhnout především díky lepšímu výběru daní. Příjmy státu tak byly vyšší o 14,6 miliardy. Na druhou stranu stát dokázal i více šetřit. Domníváme se však, že v příštím roce se tak příjemné zprávy nedočkáme. Rozpočet je totiž sestaven na základě velmi optimistické prognózy růstu ekonomiky. Státu se proto v roce 2003 pravděpodobně nepodaří do pokladny vybrat tolik, kolik dnes plánuje.