Málokdo pochybuje o tom, že americký prezident G. Bush svým posledním projevem připravoval Američany na válku na Blízkém východě, která se nyní zdá již prakticky neodvratná. Pád akciových trhů se stal vedlejším a nezamýšleným produktem ostrého Bushova projevu. Investoři nyní jeví minimální ochotu investovat do akcií, které jsou velmi citlivé na politický vývoj, a to se projevuje nejen poklesem cen, ale i podprůměrnými objemy obchodů. Negativní nálada ze zámoří se okamžitě přelila i na středoevropské trhy včetně pražské burzy, která v současnosti také ztrácí body. Hrozba války je paradoxně z hlediska akciových trhů horší, než válka samotná. Investoři totiž nemají nejasnosti ohledně budoucího vývoje rádi. Nejistota ohledně data vypuknutí války, velikosti použité síly či konečných argumentů pro konflikt, se kterými se na poslední chvíli americká administrativa vytasí, vyvolává vysokou kolísavost cen a nedůvěru ve všechny typy dolarových investičních příležitostí. I sám dolar tedy pokračuje ve svém propadu na tom získává nejen euro, ale i česká koruna, která každým dnem dosahuje vůči zeleným bankovkám dalších rekordů. Lze očekávat, že po skutečném vypuknutí války se část nejistot odstraní a akciový trh a dolar paradoxně zpomalí či zcela pozastaví svůj propad. Ani tehdy však nebudou mít akciové trhy vyhráno. Skutečné plošné obnovení důvěry v akcie a tedy nárůst jejich cen nepřijde dříve, než se zotavením celosvětové ekonomiky. Na to si však počkáme ještě minimálně do druhé poloviny tohoto roku. Do té doby stále zbývá hodně času, než pro nákup většiny titulů bude vhodná doba. Řada drobných akcionářů se domnívá, že akcie jsou nyní tak nízko, že dále již nemají kam klesat. Tento názor se však vytrvale opakuje již nejméně rok. Navzdory tomu nás burzy stále přesvědčují, že kam klesat mají. Přehnaný optimismus tedy nebude namístě ani tehdy, pokud řešení blízkovýchodní krize bude blíže. Pro nejbližší týdny stále doporučujeme vyhnout se akciovému trhu.