Dne 1. října 2004 vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti. Pomůže tento zákon k významnému snížení nezaměstnanosti? Donutí nezaměstnané přijmout i hůře placené práce, nebo je přinutí chodit o žebrácké holi?

Jeho cílem je podle ministerstva práce a sociálních věcí především větší motivace uchazečů o zaměstnání a snaha přimět je k větší spolupráci s úřady práce. Proto došlo ke zpřísnění podmínek pro vyřazení z evidence. Pokud tedy uchazeč odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, nepodrobí se doporučené zdravotní prohlídce, nedochází na konzultace anebo neplní podmínky, které si sám nastavil v individuálním akčním plánu, bude ho moci úřad práce z evidence vyškrtnout.

O žebrácké holi?

Nejvíce budou novým zákonem zřejmě postiženi absolventi vyšších odborných a vysokých škol, kteří sice mají možnost nechat se zaevidovat, pokud však neodpracovali v uplynulých třech letech alespoň dvanáct měsíců, nebude jim vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Do odpracované doby se jim započítají všechny pracovní poměry, které zakládají účast na sociálním pojištění. To jsou kromě HPP a VPP například i dohody o pracovní činnosti. Jesliže si pak během celých studií přivydělávali na dohodu o provedení práce, nezbývá jim nic jiného než obrazně řečeno - chodit o žebrácké holi.

Tip: Navštivte naši Leasingovou přílohu!

Personální agentury? Už ne!

V souvislosti s novým zákonem se množily dotazy ohledně znevýhodnění studentů při hledání přivýdělku při studiu. Tato právní úprava totiž vytváří nové legislativní podmínky pro zaměstnávání studentů prostřednictvím personálních agentur. Pracovněprávní vztah, který s ní student uzavře, musí zakládat účast na sociálním pojištění. Studenti tak nadále budou moci vykonávat práci, která tuto účast nezakládá, pouze tehdy, nebude-li mezi nimi a přímým zaměstnavatelem žádný zprostředkovatel.

Cílem nového zákona je prý "především zajistit lidem, kterým agentury práci zprostředkovávají nebo které přímo zaměstnávají a 'zapůjčují' je firmám, takové pracovní a mzdové podmínky, jaké mají stálí zaměstnanci těchto podniků" (tisková zpráva MPSV ČR z 11. 10. 2004). Nově nastolené podmínky mají navíc studentům zajistit, aby po ukončení studia měli uhrazené potřebné sociální pojištění.

Celkově lze samozřejmě přijmout odůvodnění minulé vlády, která chtěla tímto opatřením vést mladé lidi "k uzavírání řádných pracovněprávních vztahů vedoucích k zápočtu dob pro podporu v nezaměstnanosti", jako směšné se však jeví vzhledem k mizivému procentu případů - tvrzení, že účelem tohoto opatření je kromě jiného vyloučit "případy rodin, kdy rodiče přimějí dítě, aby zanechalo přípravy pro povolání a pobíralo podporu v nezaměstnanosti" (sněmovní tisk návrhu zákona).

Jak se změní výše podpory v nezaměstnanosti?

Kromě nových podmínek pro vznik podpory v nezaměstnanosti se upravuje i její výše, která se zvedne ve čtvrtém a dalším měsíci podpůrčí doby na 45 % předchozího příjmu. Pokud se nezaměstnaný bude účastnit rekvalifikačního kurzu, bude se během jeho trvání výše podpory pohybovat na 60 %. Další změnou je možnost uchazeče o zaměstnání přivydělat si k podpoře v nezaměstnanosti částku rovnající se polovině minimální mzdy.

Důvodem tohoto opatření je snaha zachovat u uchazečů pracovní návyky.

Příspěvky a pobídky

Mezi nové nástroje aktivní politiky v nezaměstnanosti patří především rekvalifikace uchazečů a investiční pobídky, kterými stát zaměstnavatele chce podporovat při vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci nových zaměstnanců. Dále sem náleží například zavedení příspěvku na dopravu zaměstnanců. Ten bude vyplácen přímo zaměstnavateli, který jím může hradit až polovinu svých nákladů, jež s ní jsou spojeny, u zaměstnanců s těžkým zdravotním postižením pak stát uhradí 100 % nákladů. "Příspěvek je určen k zabezpečení dopravy zaměstnanců zejména z odlehlých obcí, zaměstnanců pracujících ve druhých směnách a zaměstnanců v nepřetržitém provozu.

Poskytnutí příspěvku by mělo rozšířit možnosti pro zaměstnávání osob a zároveň vytvářet zaměstnavatelům příhodnější podmínky pro jejich podnikání. Tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti byl již úspěšně testován z prostředků poskytnutých PHARE-PALMIF a očekává se, že přinese zlepšení mobility pracovních sil," praví se v návrhu zákona.

Novinka: Příspěvek na zapracování

Motorem, který má napomoci především při uplatnění hůře zaměstnatelných osob, je příspěvek na zapracování ve výši maximálně poloviny minimální mzdy. Může být čerpán po dobu tří měsíců a navrhovatel zákona, jímž byla vláda, se jím snažil usnadnit situaci například absolventům, ženám po rodičovské dovolené či lidem nad padesát let. Podobné příspěvky může podnikatel či firma obdržet i tehdy, když se chystá zavádět například nový způsob výroby, a nemůže proto zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.

Tento příspěvek bude poskytován po dobu šesti měsíců a bude opět dosahovat maximálně poloviny minimální mzdy. Již zmíněné pracovní návyky má pomoci upevnit i tolik diskutovaný institut veřejně prospěšných prací. Zde jsou pracovní místa vytvářena po domluvě s úřadem práce, a ten může proplatit plnou částku vynaloženou zaměstnavatelem na mzdy a pojištění.

Příspěvek na společensky účelná pracovní místa

Nelze opomenout ani takzvaná společensky účelná pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Výše tohoto příspěvku může dosáhnout až osminásobku průměrné mzdy za první až třetí čtvrletí minulého kalendářního roku. Společensky účelné pracovní místo však může vytvořit i samotný uchazeč, který po předchozí dohodě s úřadem práce začne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná.

Tomu může úřad práce poskytnout také překlenovací příspěvek. Důvodem jeho poskytnutí je mimo jiné skutečnost, že uchazeč jako začínající osoba samostatně výdělečně činná nemá často ani přes poskytnutý příspěvek na společensky účelná pracovní místa dostatek prostředků na živobytí, a poskytnutý překlenovací příspěvek mu tak má jeho situaci ulehčit.