Minulý týden ve čtvrtek bankovní rada České národní banky na svém pravidelném zasedání snížila všechny klíčové sazby. Nejdůležitější limitní repo sazba se snížila o 1/4 procentního bodu na 4,25%. Byl to neočekávaný krok, který překvapil i mnohé zainteresované odborníky. Pojďme ale posunout celý problém z roviny odborné, do roviny nám bližší. Jak se tato zpráva dotkne nás, obyčejných lidí? Shrňme ještě jednou fakta: Repo sazba je na nové hranici 4,25%, diskontní sazba 3,25% a lombardní sazba nově zakotvila na úrovni 5,25%. Diskontní a lombardní sazbě nemusíme věnovat zvláštní pozornost. Jsou to sazby, za které ukládají (půjčují) banky svoji přebytečnou (nedostatečnou) denní likviditu v ČNB přes noc. Jsou to tzv. "facility". Mnohem důležitější je pro nás ona repo sazba. Od této sazby vyhlašované Národní bankou se odvíjejí všechny sazby na mezibankovním trhu. Co se stane s vklady? A již se dostáváme k tomu podstatnému. Musíme hledat odpověď na úvodní otázku jak se tato změna politiky ČNB dotkne obyčejných lidí. Já tvrdím, že se určitě dotkne, otázka pouze je, jak moc. Repo sazba totiž klesla za necelé dva měsíce o plné jedno procento (!). Tato změna se většinou nijak významně nepromítla do úročení ani úvěrů ani vkladů u bank. Komerční banky si ji prostě "nezapočítali". Proto se dá očekávat následující: Klesne úročení vkladů. To v první fázi. Banky nerady dávají více než musí, úročení vkladů snižují nenápadně a rychle. O tom, že žádný vklad u žádné banky nepokryje ani inflaci víme všichni. Pořád je však mnoho bláhových "spořínků", kteří ukládají na termínované účty nemalé prostředky. Ano, každý musíme mít určitou část prostředků připravenou na nenadálé situace (rozbitá televize, auto apod.) není však důvodu natož ekonomického vysvětlení k tomu, abychom takto "zhodnocovali" statisíce. A jak to bude s úročením úvěrů? Jak víte i z našeho článku (Novinky v hypotékách - budou pro nás opravdu výhodné?), klesla od 1.2. státní podpora u hypotečních úvěrů. Snížení sazeb Centrální bankou teď dává (alespoň dočasně) šanci, že klesne i úročení úvěrů, tedy i hypotečních. Prostor na toto snižování sazeb všech komerčních úvěrů zde opět je a je nemalý. Jsou pryč doby, kdy podnikatel platil i 18% ročně. Pryč jsou ovšem i doby, kdy peníze od banky dostal každý podnikatel takřka bez zpracovaného podnikatelského záměru. Dnes je těžké peníze půjčit, ale zato částka zaplacená na úrocích již není tak dramatická. Závěrem si dovolím předpovědět, že toto nebylo poslední snižování úrokových sazeb. Tomuto tématu se budeme i nadále věnovat a uvidíme co přinese vývoj ekonomiky naší i světové a jak na to zareaguje naše Centrální banka. Možná už na dalším pravidelném zasedání, možná dříve.