Budeme donekonečna jenom utrácet nebo dokážeme peníze i rozumně investovat?

Emil Dočkal
14. 1. 2002 6:00
Předvánoční nákupní šílenství nejednoho z nás přesvědčilo, že to s tím nedostatkem peněz nebude nejspíš tak zlé, jak často hovoří. Nářky mají snáze přesvědčit vládu a zaměstnavatele, aby neskrblili a něco sem tam přihodili. Budeme-li v nátlakových akcích úspěšní - a před volbami šanci máme - nabízí se provokativní otázka: co s penězi?

Předvánoční nákupní šílenství nejednoho z nás přesvědčilo, že to s tím nedostatkem peněz nebude nejspíš tak zlé, jak často hovoří. Nářky mají snáze přesvědčit vládu a zaměstnavatele, aby neskrblili a něco sem tam přihodili. Budeme-li v nátlakových akcích úspěšní - a před volbami šanci máme - nabízí se provokativní otázka: co s penězi? Před pěti šesti lety jsme uvykali novým finančním produktům. Stavební spoření, penzijní připojištění, životní pojištění se už v domácnostech zabydlely a stávají se pravidelnými položkami domácích rozpočtů, navíc v řadě případů se už přispívají (stavební spoření) k jejich posílení. Před několika málo lety stačilo porovnat výši úroků v jednotlivých bankách a uložit peníze na termínovaný vklad. Každý kdo věděl, že 14% je více než 13% už byl ekonom. Dnes to nestačí. A protože vklady nic nevynáší, myslet bolí, jak říkával T.G.Masaryk a peněz je pořád dost tak utrácíme. Nevěříte, kdy jste poslali poslední SMS? Utrácení je ta nejjednodušší cesta při rozhodování co s penězi; ostatně daleko rozumnější než spořit a tratit. Jenže, co až nebude utrácet z čeho nebo už budeme všechno mít a na větší "porce" už naše peníze stačit nebudou? Kam s penězi, tak zní správná otázka pro rok 2002? Trápí vás nefunkčnost a nepochopení kapitálových trhů, možná by měla. Devadesátá léta jsou pryč a s nimi i ekonomika typu "co Čech, to ekonom". I když "kampeličkáři" stále ještě sází na "pevnost postojů a charakterů" - do ulic, stávkovat, tu za vyhozené peníze v pochybných investicích, tu za mzdy či jiné výhody, doba už je jiná. Důležitým úkolem mnoha finančních institucí je starat se o naše peníze. Především investiční společnosti a jimi spravované otevřené podílové fondy, penzijní fondy, pojišťovny, hypoteční banky, stavební spořitelny a další potřebují aby dobře fungovaly především kapitálové a akciové trhy. Pokud dlouhodobě nefungují ekonomiky stagnují. Donekonečna totiž nemůžeme jenom utrácet. Majetek se musí i rozumně kumulovat, rodiny musí být zámožnější a ne pouze vybavenější. Jenže ti, kteří kapitálové trhy donedávna ničily je dále pomlouvají. Sami na nich vydělávali a vydělávají a dobře ví, že konkurence není žádoucí a je lepší se ji zbavit pomlouvačnými řečmi. V roce 2002 určitě dojde k celosvětovému hospodářskému oživení a je v tuto chvíli jedno, kdy přesně to bude, samozřejmě čím dříve, tím lépe. Důležitější je abychom byli připraveni a dokázali peníze dobře investovat (uložit), například do kvalitních akcií, které - až budeme potřebovat hotové peníze - opět s výnosem prodáme. Je to daleko efektivnější způsob využití peněz, než překotné nákupy, které sice zlepší a zpříjemní naše prostředí, ale většinou nejsou tak účinné jako cílevědomé investování. A kam investovat? Možná nám poradí Bill Gates: "Prvních deset let XXI. století bude digitální dekádou!"