Česká koruna se během dnešního obchodování příliš nevzdálila z otevíracích úrovní. Odehrával se tak podobný scénář, jaký jsme mohli vidět i v předchozích dnech. Na počátku obchodování kurz mírně oslabil, aby jej začali zejména zahraniční investoři považovat za příliš slabý a tedy atraktivní. Vzápětí se proto vývoj otočil a koruna začala zase posilovat k výchozím úrovním. Ani pro následující dny neočekáváme výraznější změnu. Koruna se bude nadále držet blízko stávajících úrovní a postupně by se měla pozvolna vracet pod 32 korun za euro, kde se pohybovala ještě před týdnem. I nadále však budou v centru pozornosti ostatní středoevropské devizové trhy a případný nepříznivý vývoj na těchto trzích by mohl návrat koruny pod 32,00 CZK / EUR poněkud zpomalit. Česká národní banka (ČNB) dnes diskutovala na svém pravidelném měsíčním zasedání o nastavení úrokových sazeb. Tentokrát se bankovní rada zachovala přesně podle očekávání ekonomů, když rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny. Její dvoutýdenní reposazba, od které se odvíjejí všechny další úrokové sazby v ekonomice, tak zůstala na 2%, tedy nejníže v historii ČR. V budoucnu nás s vysokou pravděpodobností čeká delší období stability úroků a dlužníci se musí vzdát naděje, že by se jejich úvěry ještě více zlevnily. ČNB už nemá důvody nadále podporovat ekonomiku snižováním úroků tak jako v minulých měsících, protože se množí náznaky, že ekonomický růst by v příštím roce měl nabrat na obrátkách. A to nejen u nás, ale i v zahraničí. Důkazem je i nejdůležitější zpráva dnešního dne, a to zveřejnění údajů o růstu americké ekonomiky. Zatímco v průměru se odhadovalo, že největší ekonomika světa vzrostla ve 3. čtvrtletí o 6%, realita tato očekávání výrazně překonala. Růst totiž dosáhnul vysokých 7,2%. Dolar na zprávu okamžitě zareagoval posílením. Jedná se tak o jasný důkaz, že hospodářské oživení nastupuje v globálním měřítku. Ovšem tento vysoký údaj nesmíme srovnávat s růstem, který udává náš statistický úřad pro českou ekonomiku (2,1% ve druhém čtvrtletí). V USA se totiž používá zcela jiná metodika výpočtu, která číslo ve srovnání s metodikou českou podstatně nadhodnocuje. Klesající úrokové sazby tedy nejsou minulostí jen u nás, ale i v jiných zemích, jako je USA či EU, kde statistici naznačují oživení. Jednou z mála výjimek je Slovensko. Tam se totiž do konce roku čeká ještě jedno zlevnění úvěrů. Ovšem úrokové sazby na Slovensku jsou zcela jinde než u nás. V důsledku ekonomických reforem a zvýšení daní Slovákům vzrostla inflace a díky ní musí slovenská centrální banka udržovat úrokové sazby na 6,25% v porovnání se 2% u nás. Markéta Šichtařová