V České republice stoupla nezaměstnanost na rekordní úroveň 10,7 % nezaměstnaných, což představuje téměř 550 000 lidí bez práce a nezaměstnanost dále roste. Z významné části se na celkové nezaměstnanosti podílejí absolventi škol.

Jaké recepty na nezaměstnanost se v současnosti připravují a navrhují? Co může skutečně pomoci nižší nezaměstnanosti absolventů?

Po pádu totalitního režimu, kdy dle oficiálních statistik dosahovala Česká republika (tehdy ČSSR) prakticky nulové nezaměstnanosti, je po 14 letech situace zcela odlišná. To, co bylo ještě v první polovině devadesátých let nepředstavitelné (nezaměstnanost se tehdy pohybovala kolem 3 %), je tady. Česká republika se pomalu ale jistě zařazuje po bok zemí s nejvyšší nezaměstnaností. Na tom by nebylo ještě nic zlého, kdyby zde nebyl jasný trend zvyšování nezaměstnanosti. Tento trend však zatím žádná vláda zvrátit nedokázala. Jak je možné, že se v zemi, která od roku 2000 roste průměrným tempem 2,8 % ročně, stabilně roste nezaměstnanost?

Velkým problémem na poli nezaměstnanosti je především vysoká nezaměstnanost absolventů škol. Důvodem je především to, že mladí lidé po ukončení školy nemají dostatečné praktické zkušenosti ani znalosti, a pro zaměstnavatele se tudíž většinou stávají rizikovou pracovní silou, na kterou je třeba vynaložit dodatečné náklady. Na konci minulého roku se počet nezaměstnaných absolventů vyšplhal k 54 tisícům a na celkové nezaměstnanosti se podíleli téměř 10 %.

Kdy můžeme mluvit o absolventovi?

Do systému absolventských míst lze zařadit pouze ty absolventy škol, jejichž celková doba zaměstnání, která odpovídala dosaženému stupni vzdělání - studijnímu oboru ( kvalifikaci) v pracovním poměru, byla po úspěšném ukončení studia (přípravy) kratší než jeden rok a od úspěšného ukončení studia neuplynula doba delší než dva roky. Pokud tedy není některá z výše uvedených podmínek splněna, nedá se již hovořit o absolventech.

Pomůže zpřísnění podmínek pro nárok na podporu pro absolventy?

Nový návrh novely zákona o nezaměstnanosti se rozhodl problém nezaměstnanosti absolventů řešit restriktivními opatřeními. Zatímco dříve mohl nezaměstnaný absolvent ihned po ukončení školy a zaregistrování se na úřadu práce požádat o podporu v nezaměstnanosti, podle nových návrhů to má být již jinak.

Především bude pro přiznání nároku na vyplácení podpory v nezaměstnanosti třeba splnit podmínku, kdy i oni musí mít v posledních třech letech odpracováno alespoň 12 měsíců. Pro studenty to tak znamená především nutnost pracovat (i brigádně) při studiu. 

Pokud nemáte nárok na podporu (a stále nemáte práci), na úřad práce se zcela jistě přihlašte. Stát tak za vás uhradí zdravotní a sociální pojištění! V opačném případě by jste si ho museli hradit sami.

Nesplnění podmínek pro přiznání podpory v nezaměstnanosti však neznamená, že absolvent zůstane bez zajištění. V tomto případě má nárok na ostatní sociální dávky v rámci rodiny nebo domácnosti. Ty stát vyplácí rodinám, které svými příjmy nedosahují stanoveného násobku životního minima (sociální příspěvek, příspěvek na bydlení atd.).

Na jednu stranu se jedná o zvýraznění motivačních prvků, které silně nutí absolventa hledat si práci a nepodlehnout ihned po dokončení školy špatným návykům, na druhou stranu je nutné, aby byly vytvořeny podmínky pro vytváření dostatečného počtu absolventských míst se státní či jinou podporou. Lze říci, že této podmínky není v současné době dostatečně dosaženo. O tom, že je systém restrikce ze současných možných řešení pravděpodobně nejúčinnější, svědčí i skutečnost, že se podíl absolventů na celkové nezaměstnanosti v poslední době mírně snižuje, zatímco celková nezaměstnanost v České republice neustále roste.

Státní podpora na absolventská místa

Pro motivaci podnikatelů při zaměstnávání absolventů byl zaveden příspěvek na absolventská místa, který vyplácejí úřady práce. Za úkol mají především srovnat startovací podmínky absolventů s ostatními zkušenějšími zaměstnanci. Prostředkem pro dosažení tohoto cíle je především podpora vyplácená zaměstnavatelům na konkrétní pracovní místo obsazené absolventem.

Výše částky může být především pro některé podnikatele poměrně motivující, protože většinou představuje 6000 - 6500 Kč měsíčně. Tato částka tak zhruba odpovídá výši minimální mzdy. Zaměstnavateli se tak díky příspěvku snižují mzdové výdaje, a ve své podstatě mu nahrazují zvýšené náklady na zaučení, vzdělání a zapracování absolventa. Poplatek je však vyplácen po omezeně dlouhou dobu (až 12 měsíců) a s jeho čerpáním jsou spojeny omezující podmínky především pro zaměstnavatele.

Pomůže systém rekvalifikací?

Velkým problémem našeho pracovního trhu je také nerovnovážné postavení nabídky a poptávky po určitých profesích. Je známo, že školy otevírají obory, o které není na trhu práce velký zájem. Tento nesoulad má řešit systém rekvalifikací, které pořádají příslušné pracovní úřady na základě poptávky zaměstnavatelů, a kterých se mohou účastnit i absolventi.

Od roku 2000 lze uskutečňovat rekvalifikace uchazečů o zaměstnání - absolventů škol též formou stáží v ziskových, rozpočtových a neziskových organizacích. Výhodou tohoto často ne příliš efektivního systému rekvalifikací je skutečnost, že si absolvent vžije pracovní návyky a schopnost dovzdělávání a nepodlehne kouzlu nicnedělání a závislosti na sociálních dávkách v budoucím životě.

Nejefektivnější řešení?

Ačkoliv poslední návrhy řešení nezaměstnanosti absolventů lze jen přivítat, nejefektivnější řešení nezaměstnanosti je snížení vedlejších nákladů práce a daní obecně. Vedlejší zdanění práce v České republice (sociální, zdravotní pojištění, daň z příjmu fyz.osob) patří k těm nejvyšším v Evropě, a uměle tak zdražuje pracovní sílu, která se především pro malé a střední podnikatele stává často nedostupnou a drahou. Bez snížení vedlejších nákladů práce a daní tak všechny pokusy o řešení zůstanou jen na půli cesty.

Vývoj nezaměstnanosti v ČR

roky	2000	2001	2002	2003	2004 (P)
Roční průměr v %:	9,0	8,5	9,2	9,9	10,5
Nezaměstnanost na konci roku v %:	8,8	8,9	9,8	10,3	10,8

Zdroj: ČSÚ