„Mám-li nějakou představu pekla, pak to, že ležím v LDN se třemi jinými stařečky, běží televize a já už nemůžu vstát, abych to vypnul,“ říká filozof a spisovatel Stanislav Komárek. Sám patří k těm, kdo volají po povolení eutanazie.
„Mám-li nějakou představu pekla, pak to, že ležím v LDN se třemi jinými stařečky, běží televize a já už nemůžu vstát, abych to vypnul,“ říká filozof a spisovatel Stanislav Komárek. Sám patří k těm, kdo volají po povolení eutanázie.
Jedni tvrdí, že jsou liberální, ačkoli druzí by je označili za inkvizici. Jiní dělají všechno proto, aby se takové nálepce vyhnuli. „Liberál“ dnes funguje jako fackovací panák, říká filozof Matej Cíbik: „Používá se jako nadávka, jejímž smyslem je rétoricky vyřadit oponenta a ukázat ho jako hloupého nebo zlého.” Kdo je tedy liberál a jak si představuje společnost?
Člověk ovlivňuje globální ekosystém, svobodný je ale jen v mezích technologií, které sám vytváří. "Uvědomění si propojenosti s technikou nám umožňuje lépe porozumět člověku a tomu, že není ani dobrý, ani zlý z nějaké podstaty," říká filozof Martin Ritter v rozhovoru pro podcastu Mysli a žij. Představa, že neustálým vývojem směřujeme k lepší budoucnosti, je ale mylná.
Dějiny jsou zátěž, kterou si s sebou neseme celý život, nelze ji odhodit. Jsme časem, který se na nás nabaluje. Ale jak se vztahovat k dějinám, jak se k nim přihlašovat, jak říkal filozof Jan Patočka? Nebo jak se postarat o jejich „Nachleben“, tedy o posmrtný život, v němž se dějiny teprve stávají dějinami, jak se na věc pro změnu díval Walter Benjamin? Do podcastu Mysli a žij! zavítal Jan Gogola.
Umělá inteligence (AI) děsí možností, že se povznese nad člověka. „Ve skutečnosti to je logika, kterou jsme sami uplatnili na svět, logika evoluce. To my jsme vymysleli tenhle příběh,“ říká filozofka Dita Malečková v podcastu Mysli a žij! Do jaké míry je AI předvídatelná, v čem se její inteligence liší od té lidské a jak je na tom s filozofováním?
Míváme pocit, že nepřátelství je všude kolem nás, ale podle filozofa Pavla Barši vnímáme především totální nepřátelství, kdy se jeden druhého snaží zničit. „Pokud se dodržují pravidla a protivníci se respektují, jde o nepřátelství, kterého bychom si měli vážit a které bychom měli pěstovat,“ vysvětluje Barša ve filozofickém podcastu Mysli a žij! při rozhovoru s moderátorkou Josefínou Formanovou.
Česko právě v přímém přenosu sleduje „válku fakult“, v níž nakonec prohrávají úplně všichni. Lékaři a inženýři stejně jako vysmívaní „humsocové“. A s nimi celá společnost.
Dosud neznámé zápisky z přednášek filozofa Georga Wilhelma Friedricha Hegela byly nalezeny v Německu. Při pátrání po pramenech o jeho životě badatelé narazili na dokumenty, které mohou vrhnout nové světlo na některé autorovy myšlenky. Odborníci proto hovoří o objevu století.
Veřejnost se dnes v pražském Krematoriu Motol rozloučila s jedním z nejoriginálnějších současných českých myslitelů Petrem Rezkem. Svérázný vzdělanec, který upoutal pozornost mimo jiné promyšlenou kritikou Václava Havla, zemřel ve věku 74 let.
S právě dnes sedmdesátiletým filozofem o tom, co odhalila pandemie, o umělé inteligenci, hříších normalizace i odvaze opustit minulost. A především o svobodě.
V sobotu odpoledne se nejbližší rodina a přátelé rozloučili v bazilice sv. Markéty na pražském Břevnově s filozofem Janem Sokolem. Myslitel, chartista, překladatel, univerzitní profesor i polistopadový politik zemřel v úterý 16. února v 84 letech.
Zemřel muž, který se nebál svého konce, třebaže nejraději žasl nad "darem života".
Už 120 let nepatří německý filozof mezi živé. Jeho postřehy ale sedí na horkou současnost tak přesně, jako by je psal dnes.
Autobiografie kněze a filozofa Tomáše Halíka nazvaná To že byl život? získala ve Spojených státech zlatou medaili za nejlepší knihu roku 2019 v oblasti náboženství. Podle Halíka sklidila takový úspěch díky své upřímnosti a sebeironičnosti, ale také proto, že mapuje fungování podzemní církve, které je pro mnohé západní státy nepředstavitelné.
Odešel křesťanský myslitel, jehož odkaz se nám ještě bude hodit. Učil ohleduplnosti vůči stvoření.
Po publicistické knize nazvané 100 x TGM se Pavel Kosatík stejným způsobem rozhodl zpracovat osobnost Václava Havla. Vybral stovku výroků, nad nimiž se zamýšlí. Nutná stručnost úvah je však tentokrát spíš na škodu. Každý máme svého Havla – a ten Kosatíkův je plný krásných paradoxů.
Nahrávka pořadů z roku 1977 má přibližně 20 minut. Záznam, na němž je natočen přímo Patočka, trvá přibližně čtyři minuty.
Nakladatelství Gallimard posmrtně vydalo čtvrtý svazek Dějin sexuality od Michela Foucaulta. Opravdu má takovou hodnotu, že kvůli němu stálo za to porušit autorovu vůli?
Když roku 1984 umíral filozof Michel Foucault, zakázal posmrtnou publikaci svých nedokončených Dějin sexuality. Také čeští čtenáři proto dosud znají jen první tři svazky. Pod vlivem kampaně #MeToo nyní francouzské nakladatelství Gallimard usoudilo, že nastal čas vydat čtvrtý díl.
