Evropa by měla ukázat, že zvládá inovace a investuje do výzkumu. Evropanství je přitom možné nejen ve vědě, ale i ve školství. Euroučebnice dějin totiž není úplně od věci.

Myslí si to alespoň eurokomisař pro vzdělávání, odbornou přípravu a kulturu Ján Figeľ.

S rodákem z východoslovenské zapadlé vesničky si Aktuálně.cz povídalo během jeho nedávné návštěvy Prahy.

Kolem chystaného Evropského technologického institutu (ETI), který by měl být protiváhou americkému "think-thanku" v Massachusetts, panuje řada nejasností. Proč by měl být přijat návrh Evropské komise, která počítá s vytvořením instituce pod jednou střechou?

Já jsem pro rychlé přijetí kompromisního návrhu. Apeloval jsem ale na to, aby Evropský parlament předem neomezoval délku trvání. Do takového podniku by nikdo neinvestoval.

ČTĚTE VÍCE o postojích europarlamentu k ETI

Vznikne tedy ETI již napřesrok?

Myslím, že rámcová dohoda by mohla vzniknout ještě za německého předsednictví a legislativní rámec do konce tohoto roku. Vím ale, že je to náročný plán.

Uvažovalo se o tom, že by sídlem ETI mohlo být Brno. Má šanci prosadit se vůči velkým technikám jako je Štrasburk nebo Drážďany?
Je samozřejmě dobře, když se o Brnu mluví. Je to každopádně zajímavý tip. Ale o sídle se bude uvažovat až úplně nakonec. Nejdůležitější otázka to není, a to si myslím nejen jako komisař, ale i jako inženýr.

V čem bude výhoda ETI oproti USA a Asii?

Nejprve musíme přesvědčit partnery, že to s inovacemi myslíme vážně. ETI by měl být důkazem, že chceme vytvářet evropský prostor pro inovace, tedy nikoliv izolovaně pouze v Británii nebo Česku.

Současné investice jsou nedostatečné, a to vede k tomu, že se patenty často vymyslí v Evropě, ale realizují v Americe.

Jistým signálem, že se Evropa pomalu stává atraktivnější, je i vzrůstající počet čínských studentů na evropských univerzitách. V posledních letech vzrostl pětinásobně. A velký zájem na spolupráci s Evropou mají také Australané.

Studentský program Erasmus slaví v těchto dnech dvacáté výročí. Čeho dosáhl a co by se naopak dalo zlepšovat?

Erasmus je "success story". Ohromně napomohl mobilitě vysokoškoláků, i když v roce 1987 začínal více než skromně: se třemi tisícovkami studentů. Úspěšnost programu dokazuje, že mladí lidé mají velkou chuť poznávat, jak studium funguje jinde. Erasmus pomohl zlepšit image Evropy.

K jeho úspěchům lze ale řadit i takové věci, jako je standardizovaný kreditní systém, který umožňuje uznávání zkoušek z cizích univerzit.

Studenti si ale často stěžují na to, že stipendia nejsou dostačující

Brno? Tuto otázku teď ETI neřeší, říká Figeľ. | Foto: Aktuálně.cz

Systém grantů je založen na spolufinancování. Apel by tedy měl směřovat na jednotlivé státy a domovské univerzity. Komise ale plánuje základní příspěvek navýšit.

Nedávno se objevila iniciativa usilující o napsání jednotné učebnice evropských dějin. Myslíte si, že podobné snahy mají vůbec šanci na úspěch?

Připomněl bych, že již vznikla německo-francouzská učebnice, která se používá na středních školách. A v ní se také podařilo sladit pohledy na často jinak vnímané události. Poznání dějin je třeba věnovat v Evropě velkou pozornost. Stále totiž platí: Historia magistra vitae est.