V roce 2024 se svět rozloučil s mnoha politiky, vědci i dalšími osobnostmi. Zemřel například prominentní ruský disident Alexej Navalnyj, americký psycholog Philip Zimbardo nebo sportovec O. J. Simpson, jehož kariéru zastínil "proces století". Připomeňte si, jaké známé osobnosti letos odešly.
Pokud bychom chtěli shrnout třídenní summit NATO co nejstručněji, tak řekněme: "Vladimir Putin chtěl méně NATO, ale teď ho dostává mnohem více," hodnotí závěry klíčového summitu Severoatlantické aliance v Madridu, který ve středu končí, reportér Aktuálně.cz Daniel Anýž.
Není to soupeř, je to úhlavní nepřítel, definoval před pěti roky Vladimir Putin NATO. Turecko, jeden z klíčových členů aliance, teď ale přes odpor ostatních nakupuje strategické zbraně právě v Moskvě. Přesto by bylo chybou vnímat jeho rozhodnutí jen jako „zradu“.
"V mojí zemi vás zavřou, aniž by k tomu měli důvod. Je jedno, jestli jste starý člověk, dítě, nemocný, nebo uklízečka," popisuje Mustafa Yilmaz situaci v Turecku. Ve svém rodném státě, v němž žil do července 2016. Mustafa Yilmaz je pouze pseudonym, Turek pravou identitu kvůli obavám o svoji bezpečnost nechtěl uvést.
Turečtí prokurátoři nařídili zadržet 219 vojáků kvůli údajným vazbám na duchovního Fetullaha Gülena, jehož turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označuje za strůjce nezdařeného armádního puče z roku 2016. V pátek o tom informovala turecká státní tisková agentura Anadolu.
Turecko vydalo zatykače den před návštěvou ruského prezidenta Vladimira Putina.
Vydávání víz oznámilo americké velvyslanectví v Turecku a krátce po něm i turecké velvyslanectví ve Washingtonu.
Súdán vydal Turecku údajného finančního experta sítě, na kterou Ankara svaluje odpovědnost za loňský pokus o státní převrat. Memduh Çikmaz, který údajně převedl několik milionů dolarů organizaci před svým loňským útěkem do Súdánu, byl dopaden za spolupráce tajných služeb obou zemí, uvedla turecká agentura Anadolu. Çikmaz údajně pracoval pro síť tureckého duchovního Fethullaha Gülena, který je v současnosti v exilu v USA. Do Súdánu Çikmaz údajně utekl v lednu 2016, tedy půl roku před pučem. Už ale tehdy vedl režim nynějšího tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana čistky.Ty rozjel poté, co úřady začaly vyšetřovat rozsáhlé skandály, do nichž byli zapleteni Erdoganovi blízcí.
Šéf vyšetřovatelů v takzvané ruské kauze Robert Mueller šetří nové obvinění bývalého Trumpova bezpečnostního poradce Michaela Flynna. Ten se spolu se svým synem údajně zúčastnil plánu na vydání muslimského klerika Fethullaha Gülena do Turecka výměnou za 15 milionů dolarů. Flynn se měl podle několika výpovědí nejmenovaných svědků setkat s členy turecké vlády loni v prosinci v New Yorku. Na schůzce se jednalo o možnosti odeslat soukromým letadlem Gülena přímo do tureckého vězení, píše americký deník The Wall Street Journal. Mluvčí Roberta Muellera to odmítl komentovat.
Skupině obhájců lidských práv z organizace Amnesty International hrozí v Turecku vysoké tresty. Do vězení mohou jít až na 15 let. Kromě devíti Turků jsou od středy souzeni i jeden Němec a Švéd. Už tři měsíce je policie zadržuje kvůli tomu, že si do mobilu stáhli šifrovací aplikaci. Podle turecké prokuratury ji využívali i pučisté během loňského pokusu o převrat. Amnesty International ale jakákoliv obvinění odmítá. Prokuratura ve středu večer překvapivě požádala o propuštění obžalovaných a jejich souzení na svobodě, informovala agentura DPA.
Turci žijící v Německu, kteří sympatizují s hnutím duchovního Fethullaha Gülena, mají strach. Odhlašují své děti ze soukromých škol, které hnutí ve Spolkové zemi provozuje. Gülena totiž považuje za svého úhlavního nepřítele turecký prezident Recep Erdogan. Podle něj byl duchovní hlavním strůjcem loňského pokusu o puč. Jeho příznivce považuje za teroristy a v Turecku je nechá zatýkat. Němečtí Turci mají strach, že Erdoganova moc dosáhne až do Evropy.
Skoro 500 lidí je souzeno v dosud největším procesu v Turecku, který se týká loňského pokusu o puč. Hlavním obžalovaným je duchovní Fethullah Gülen, kterého vláda považuje za hlavního strůjce převratu. Kromě Gülena bude v tomto procesu souzen i bývalý velitel letectva Akin Öztürk a další armádní důstojníci. Proces se koná za přísných bezpečnostních opatření.
Přes 800 lidí bylo minulý týden v Turecku zatčeno kvůli jejich údajným vazbám na duchovního Fethullaha Gülena. Toho považuje Ankara za hlavního organizátora loňského pokusu o převrat. Policie v minulém týdnu uvalila vazbu až na dvě stovky lidí podezřelých z kontaktů se zakázanou Stranou kurdských pracujících, kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Tato strana již desítky let vede ozbrojený boj za nezávislost Kurdistánu na Turecku. Za rok od zmařeného puče uvalily turecké úřady vazbu na zhruba 50 000 lidí.
Turecký prezident Recep Erdogan naznačil podle deníku Bild německé delegaci v čele s ministrem zahraničí Sigmarem Gabrielem, že propustí v únoru zatčeného novináře Denize Yücela, pokud mu Berlín vydá dva turecké generály. Ti jsou podle Erdogana podezřelí ze zapojení do loňského puče. Turecký prezident je přesvědčen, že v jeho zemi řádí špioni ze Západu.
V Istanbulu začal soud se sedmnácti novináři z tureckého opozičního deníku Cumhuriyet. Obžalovaní mohou za údajnou podporu teroristických organizací dostat až 43 let ve vězení. Ochránci lidských práv tvrdí, že obžaloba je absurdní a turecké úřady útočí na svobodu projevu. Podle agentury Reuters protestovalo před budovou istanbulského soudu několik stovek lidí. Očekává se, že jednání soudu potrvají do pátku.
Kritici tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se budou muset mít na pozoru i nadále. Turecký parlament v pondělí již poněkolikáté prodloužil výjimečný stav, který trvá od pokusu o převrat loni v červenci. Úřady od té doby prezidentovy kritiky kontrolují. Ten uvedl, že mimořádná opatření budou trvat tak dlouho, dokud bude potřeba.
Zatykače podle turecké agentury Anadolu souvisejí s vyšetřováním hnutí duchovního Fethullaha Gülena, žijícího v USA, kterého Turecko označilo za strůjce loňského červencového pokusu o státní převrat.
Během květnové návštěvy tureckého prezidenta Recepa Erdogana v USA došlo k prudkému střetu prezidentových strážců s kurdskými demonstranty. Zásah Erdoganovy ochranky byl podle Američanů příliš brutální, a tak na 12 bodyguardů a šest dalších lidí vydali zatykač. Dva z nich už stihli zatknout. Spor by mohl mít mezinárodní důsledky. Nejde o první problém v turecko-amerických vztazích.
V Turecku začal v pondělí soudní proces se dvěma stovkami lidí, kteří čelí obvinění, že se podíleli na loňském pokusu o puč. Jde hlavně o vojáky, 26 z nich jsou generálové. Drtivá většina je stíhaná ve vazbě. Mezi obviněnými je i duchovní Fethullah Gülen, kterého turecké vedení označuje za inspirátora neúspěšného převratu. Gülen je souzen v nepřítomnosti, žije v americkém exilu. Mnoha obviněným hrozí doživotí.
Turci od sobotního rána nemají přístup k Wikipedii. Tamní telekomunikační úřad spustil filtry, které brání lidem, aby se dostali na stránky této internetové encyklopedie. Odvolal se přitom na zákon, který umožňuje zakázat přístup na webové stránky, jež jsou považovány za obscénní nebo za hrozbu pro veřejný zájem či národní bezpečnost. V minulosti už turecké úřady blokovaly také sociální sítě Facebook nebo Twitter. V sobotu navíc došlo v Turecku k další rozsáhlé čistce, když bylo propuštěno více než 3900 zaměstnanců státní správy, armády a četnictva.
V Turecku v noci na středu zatkli při zátahu na kruhy spojené s duchovním Fethullahem Gülenem 1120 lidí. Informoval o tom ministr vnitra Süleyman Soylu. Jde o jednu z nejrozsáhlejších policejních akcí proti Gülenovým přívržencům. Soylu řekl, že akce byla zaměřena na síť, která pronikla do policejních sil a jíž se říká tajní imámové. Ankara Gülenovi připisuje zosnování loňského nezdařeného převratu. Po pokusu o puč vláda zahájila rozsáhlé čistky v armádě a státní správě. Zatčeno bylo na 40 000 lidí. Ve vazbě skončili i novináři a opoziční poslanci, které vláda viní z podpory teroristické organizace, za kterou vláda označuje i Gülenovo hnutí. Gülen ale obvinění odmítá.
Z Evropské unie přišlo na účet turecké vlády podle vyjádření Ankary zatím jen 790 milionů eur. To je asi čtvrtina prostředků ze slíbených tří miliard eur, které měla EU poslat Ankaře v rámci loňské migrační dohody. V pondělí o tom informoval mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin, kterého citovala agentura Reuters. Mluvčí také uvedl, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zažádá o obnovení členství ve vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP). To mu umožňuje změna ústavy, kterou Turci schválili v referendu 16. dubna.
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.
Podle listu The Wall Street Journal bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) James Woolsey tvrdí, že Trumpův exporadce Michael Flynn vyjednával s Tureckem o možném předání islámského duchovního Fethullaha Gülena. To však tiskový zástupce Flynna odmítá. Islámský duchovní nyní žije v americké exilu. Ankara ho označuje za strůjce loňského neúspěšného puče proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi.
Švýcarská prokuratura vyšetřuje špionáž turecké komunity nejmenovanou zpravodajskou službou. Podle médií se zjevně jedná o turecké tajné služby. Prokuratura pouze uvedla, že má reálné podezření, že "jistá politická zpravodajská služba" špehovala tureckou komunitu ve Švýcarsku. Tamní strana zelených také zveřejnila dopis z tureckého velvyslanectví, v němž bylo několik organizátorů kritických akcí vůči Ankaře označeno za podporovatele Fethullaha Gülena. Právě jeho turečtí představitelé viní z loňského převratu v zemi.
Turecký investigativní novinář Ahmet Sik před šesti lety popsal ve své knize nekalé praktiky stoupenců islámského duchovního Fethullaha Gülena, kterého loni prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil, že stojí za nepodařeným vojenským pučem. Nyní Sik paradoxně stojí před soudem a je obviněný, že patří ke Gülenovu hnutí. Případ poukazuje na současný stav tureckého soudnictví, které je v područí prezidenta Erdogana.
