Nejméně 18 lidí přišlo o život a desítky dalších byly zraněny při dvou útocích v Kolumbii, připisovaným odštěpeneckým skupinám z bývalého gerilového uskupení Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), uvedla agentura Reuters.
"Můžete si vybrat: léčbu, nebo rakev. Tak jako tak ale musíte zaplatit," vysvětluje stará léčitelka Francine. V odlehlých oblastech Kolumbie, kde bojují gerily a drogové kartely, lidé spoléhají na tradiční léčitele. Nebezpečná cesta do nemocnice by mohla trvat i dva dny a člověk, kterého třeba uštkl had, tak dlouho čekat nemůže.
Kolumbijský tribunál pro zločiny z války s povstaleckou organizací FARC nařídil zatknout bývalého hlavního vyjednavače mírové dohody z roku 2016 Ivána Márqueze a několik dalších povstalců, kteří se ve čtvrtek objevili na videu s výzvou k obnovení ozbrojeného boje proti vládě. Informovala o tom v noci na pátek místní média.
Bývaly doby, kdy první věc, kterou po probuzení vzal do rukou, byla jeho puška - zbraň, jež ho provázela v kolumbijských horách déle než 30 let. Ale v současnosti Barbado, kdysi klíčový člen povstalecké skupiny Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), začíná den starostí o rostliny, které společně se skupinou botaniků před časem nasbíral v rámci výzkumného projektu, napsal zpravodajský server El Espectador.
Bývalý vůdce levicových povstalců z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) Jesús Santrich byl ve čtvrtek na příkaz nejvyššího soudu po roce propuštěn z vězení. Muž, jehož vydání kvůli údajnému obchodování s drogami požadovaly Spojené státy, bude podle soudu na svobodě, než se prošetří oprávněnost obvinění. Informovala o tom agentura AFP. Spor o jeho osud v posledních měsících ohrožuje mírovou dohodu kolumbijské vlády s kdysi největší gerilou v zemi.
Odštěpená frakce Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) na rozdíl od většiny členů této povstalecké skupiny odmítla složit zbraně a pokračuje v ozbrojených akcích. Uvedl to na Twitteru prezident Iván Duque. Muž známý pod povstaleckým pseudonymem Rodrigo Cadete zemřel při bombardování tábora své frakce.
Prvního soudu se zúčastnil i někdejší šéf Revolučních ozbrojených sil Kolumbie Rodrigo Londoňo. Tribunál většině bojovníků umožní uniknout vězení.
Nynější volby prezidenta této padesátimilionové jihoamerické země budou rozhodováním mezi dvěma zcela protichůdnými tábory - levicí a pravicí.
Kolumbijská povstalecká organizace Vojsko národního osvobození (ELN) oznámila, že se s vládou dohodla na příměří. Informovala o tom v pondělí agentura AFP. Prezident Juan Manuel Santos vzápětí oznámil, že dohoda o příměří bude podepsána ještě před návštěvou papeže Františka, který přicestuje do Kolumbie ve středu. Podle Santose by příměří mělo vstoupit v platnost 1. října. Hnutí ELN jedná s vládou o míru od letošního února. Dosud se ale tato gerila nevzdala násilí a unášení lidí s cílem vymáhat výkupné, což bylo jednou z hlavních překážek dohody. ELN je poslední aktivní gerilovou skupinou v Kolumbii poté, co loni podepsala mírovou dohodu s vládou největší povstalecká skupina v zemi - FARC.
Od neděle do pátku se v Bogotě, hlavním městě Kolumbie, koná konference gerilové organizace FARC. Někdejší bojovníci odevzdali své zbraně a nyní pracují na vzniku politické strany, která je od příštího roku bude reprezentovat v kolumbijském parlamentu. Jejich vůdce zvaný Timochenko upozorňuje, že ukončením ozbrojeného boje se nijak nemění ideologie celého uskupení. FARC zůstanou nadále revoluční, ale boj v džungli vymění za souboj argumentů na půdě parlamentu.
Prezidentka Chile Michelle Bacheletová má před sebou poslední zhruba půl roku vládnutí. Zejména chilské ženy na ni budou vzpomínat jako na osobnost, která zlepšila jejich postavení v řadě oblastí. Například se jí povedlo částečně povolit potraty. Až Bacheletová svůj úřad opustí, nezbude na americkém kontinentu jediná ženská vůdkyně. Jde o výraznou změnu zejména na území Latinské Ameriky, kde v minulých letech vládlo žen hned několik.
Bývalí levicoví povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) vytvoří od 1. září politickou stranu. Podle agentury AFP to dnes v Bogotě oznámil jeden z vůdců této kdysi nejvýznamnější kolumbijské guerilly. Krok je součástí mírové dohody, kterou FARC a vláda uzavřely loni. O vzniku strany informoval na tiskové konferenci vůdce FARC Carlos Antonio Lozada. O názvu a politickém směru nové strany má rozhodnout kongres FARC v srpnu krátce před návštěvou papeže Františka v Kolumbii. Vláda a FARC po čtyřletých jednáních na Kubě uzavřely loni v listopadu mírovou dohodu. Ta kromě složení zbraní předpokládá začlenění bývalých bojovníků do společnosti a politického života.
Kolumbie řeší problém s kácením lesních porostů. Stromů výrazně ubývá od té doby, co řadu oblastí v latinskoamerické zemi opustili bojovníci FARC. Ti kácení lesů "bránili", protože je potřebovali. Sloužili jim jako velmi dobrý úkryt. Po uzavření míru a složení zbraní ale na mnoha místech v Kolumbii rozkvetl nelegální obchod s těžbou dřeva.
Povstalci z organizace FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie) po více než 52 letech slavnostně odevzdali všechny své zbraně. Od šedesátých let vedli guerillovou válku proti kolumbijské vládě a později i polovojenským organizacím. Představiteli Kolumbie, Spojených států a Evropské unie byli označováni za teroristy. Unášeli civilisty i turisty, obchodovali s drogami, útočili na vládní budovy a nebyly jim cizí ani bombové útoky v centrech měst. Členové levicové guerilly se nyní mají podle mírové dohody zapojit zpět do civilního i politického života v Kolumbii. Lidé ale příliš nejásají.
Umí amputovat ruce i nohy nebo zrekonstruovat čelist poškozenou střepinou. To a mnohé další lékařské zákroky se naučila třiapadesátiletá Francelina Rodríguezová "za pochodu", když v občanské válce jako členka Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) zachraňovala životy stovek lidí. Studium medicíny přitom nikdy neabsolvovala. Po ukončení dlouholetého konfliktu v Kolumbii má Francelina s pomocí vlády konečně šanci dosáhnout i na diplom. Nejdříve ale musí složit maturitu.
Povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) v úterý v souladu s mírovou dohodou uzavřenou loni v listopadu s vládou odevzdali velkou část své výzbroje. Podle agentury AFP misi OSN pověřené převzetím těchto zbraní předali pušky, pistole, ruční granátomety a raketomety. "Realizuje se nyní velmi důležitá etapa odzbrojení," prohlásil kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Do středy by mise OSN měla mít už 60 procent zbraní, jimiž povstalci disponovali. Minulý týden už vzbouřenci na základě zmíněné dohody odevzdali kolem 2300 kusů zbraní, poznamenala AFP. OSN odhaduje, že v rukou bojovníků Revolučních ozbrojených sil Kolumbie, nejsilnější povstalecké skupiny v zemi, bylo kolem 7000
Po více než půlstoletí trvající občanské válce v Kolumbii přišel loni na podzim klid zbraní. Mírová dohoda, kterou uzavřeli povstalci z FARC s prezidentem Juanem Manuelem Santosem, obsahuje i termín odzbrojení povstalců. Ten vyprší ve středu. Odzbrojování však nabralo zpoždění, z něhož povstalci viní vládu.
Obchod s drogami v jihoamerické Kolumbii kvete. Na více než 460 000 akrech stále roste koka. Zemědělci, kteří dostali od vlády dotace na přechod na pěstování legálních plodin, místo toho zafinancovali rozšíření polí právě s kokou. Žádná jiná rostlina jim nevydělá tolik peněz a vzdát se jí nechtějí. V loňském roce se v Kolumbii podle odhadů USA vyrobilo 710 tun kokainu. Většina z něj putovala právě do Spojených států.
Jorge Enrique Botero, který už přes 20 let pokrývá občanskou válku v Kolumbii, si vysloužil přezdívku "Novinář FARC". Jako jediný získal takovou důvěru partyzánů, že mu umožnili přístup do svých stanovišť v džungli. Byl u čtyřletého procesu mírových vyjednávání FARC s kolumbijskou vládou a prezidentem Juanem Manuelem Santosem, který loni v listopadu vyústil v ukončení přes 52 let dlouhého krvavého konfliktu. Prahu navštívil jako jeden z hostů filmového festivalu Jeden svět, který se minulý týden přesunul do dalších českých měst. Na festivalu je k vidění film o něm s názvem Ukončit válku.
Vedení pozorovatelské mise OSN v Kolumbii zbavilo funkce čtyři zaměstnance mise kvůli tomu, že tři z nich slavili Silvestra s členy povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Kolumbijská vláda tento krok podle listu El País kritizovala. Mise v zemi dohlíží na naplňování mírové dohody. Vedení mise v prohlášení uvedlo, že zbavilo funkce tři pozorovatele, kteří se oslav s bojovníky FARC účastnili, a jejich nadřízeného. Reagovalo tak na video, které zveřejnila agentura EFE. Na něm několik pozorovatelů v modrých vestách tančí s bojovnicemi FARC. Společnou oslavu odsoudil i šéf opozice a exprezident Álvaro Uribe, podle něhož může takové "soužití" ovlivnit práci pozorovatelů.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos v sobotu v norské metropoli Oslu převzal Nobelovu cenu za mír. Této pocty se mu dostalo za dojednání mírové dohody s levicovými povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), která ukončila 52 let trvající občanskou válku v zemi. Ve švédském hlavním městě Stockholmu byly pak později odpoledne předány ostatní letošní Nobelovy ceny - za lékařství, chemii, fyziku, ekonomii a literaturu.
Mír v Kolumbii dostal novou šanci. Dolní komora kolumbijského parlamentu schválila mírovou dohodu mezi vládou a povstalci z FARC. Pro dohodu se poslanci vyslovili jednomyslně a následovali tak horní komoru parlamentu, která už ji též schválila. Jde o druhou, upravenou verzi dokumentu; tu první kolumbijští voliči v říjnovém referendu odmítli.
Kolumbijská vláda ve čtvrtek podepsala s povstalci z organizace FARC mírovou dohodu, která má v zemi ukončit více než padesátiletou občanskou válku. Jde o v krátké době již druhou takovou dohodu. Ta první byla v říjnovém referendu odmítnuta kolumbijskými voliči. O nové už hlasovat lidé nebudou, schvalovat ji budou pouze obě komory parlamentu. Podle odpůrců se však nová dohoda příliš neliší od té původní. Nelíbí se jim zejména to, že se někdejší povstalci budou moci účastnit politického života.
Novou podobu kolumbijské mírové dohody s levicovými partyzány z hnutí FARC už nebudou schvalovat lidé v referendu. Prezident Juan Manuel Santos ji pošle rovnou do parlamentu. To se nelíbí opozici v čele s exprezidentem Álvarem Uribem. Podle něj je nový text dohody skoro stejný jako ten z října. Tehdy Kolumbijci v referendu odmítli mírovou dohodu jako příliš mírnou. V zemi se nyní znovu vyzbrojují polovojenské skupiny, které dřív proti partyzánům z FARC bojovaly. Hrozí, že v případě potřeby vezmou spravedlnost do svých rukou.
Opozice v Kolumbii pod vedením bývalého prezidenta Álvara Uriba nesouhlasí s novou dohodou o míru, kterou připravila vláda a povstalci z hnutí FARC. Podle Uriba je dohoda velmi podobná té, kterou kolumbijští občané na začátku října odmítli v referendu. Vadí mu zejména to, že se bývalí povstalci mohou účastnit politického života. Podle lídra vládních vyjednavačů Humberta de la Calleho ale dohoda zahrnuje mnohé z toho, co její odpůrci požadovali, a všechno to, co bylo možné s povstalci z FARC dohodnout.
Mír s největší gerilou FARC je prodloužen do konce roku a Bogota začíná jednat i s Národní osvobozeneckou armádou (ELN). Oči Kolumbijců se tak v tuto chvíli upínají zejména na rozhovory, které by měly ukončit dlouholetý krvavý konflikt. Do budoucna ale bude mír záviset především na efektivní spolupráci vládnoucích elit. Po odchodu geril z oblastí, které těží z pěstování koky a z napojení na obchod s drogami, bude muset stát místním obyvatelům nabídnout alternativní způsob obživy. Jinak hrozí, že pozice uvolněné ozbrojenci obsadí drogové kartely a vláda opět ztratí nad územím kontrolu.
