V píscích starověkého města Džanet - asi 160 kilometrů severovýchodně od Káhiry - narazili archeologové na nález, který nemá v moderní egyptologii obdoby. V jedné z královských hrobek totiž objevili 225 dokonale vypracovaných a zachovalých pohřebních figurek. Objev okamžitě získal status senzace - a to nejen kvůli rozsahu nálezu, ale i kvůli záhadám, kterým může pomoci přijít na kloub.
Po 20 letech snů se konečně otevřelo Velké egyptské muzeum. Tato supermoderní stavba od irských architektů, která ukrývá více než sto tisíc artefaktů včetně kompletní Tutanchamonovy sbírky a monumentální sochy Ramesse II., spojuje dávnou civilizaci s moderním světem. Slavnostní otevření doprovázely v sobotu ohňostroje a mezinárodní hvězdy. Egypt začal psát novou kapitolu svého dějinného příběhu.
Život mladého faraona Tutanchamona byl sice krátký, ale o to více fascinující. Zásadní vliv na něj přitom měly i ženy v jeho nejbližším okolí. Ačkoliv byl starověký Egypt pevně řízen mužskou rukou, manželky faraonů, královské matky a babičky často bojovaly o stejné postavení a vliv - podobně jako ženy v moderní historii.
V egyptském Luxoru ve středu archeologové představili nové nálezy objevené v lokalitě zádušního chrámu královny Hatšepsut. Mezi nálezy jsou zdobené kamenné bloky s reliéfy a nápisy ve výjimečně zachovalých barvách, do skály vytesané hrobky, pohřební šachty či hliněné dětské hračky.
Českým egyptologům se povedlo odkrýt v Egyptě dosud největší nalezený mumifikační depozit. Jedná se o místo, kde se rituálně uchovávaly předměty po balzamování, jako jsou zbytky použitých materiálů, nádob či textilií. O nejnovějším objevu, ale i náboženském smýšlení starověkých Egypťanů hovoří v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Českého egyptologického ústavu a religionista Jiří Janák.
Archeologové objevili v Egyptě rozsáhlé starověké město, které bylo po staletí v zapomnění, přestože se nachází poblíž některých nejznámějších egyptských památek ve městě Luxoru. Město bylo vystavěno před zhruba 3400 lety v době slavné vlády faraona Amenhotepa III, uvedl egyptský archeolog Záhí Havás, který dohlíží na vykopávky na místě.
Za zvuků čestných salv večer z Egyptského muzea v centru Káhiry vyjel slavnostní průvod převážející 22 mumií egyptských panovníků. Jízdu, které předcházel několikahodinový kulturní program, mohli diváci zhlédnout on-line. Ostatky 18 králů a čtyř královen, včetně Ramesse II. či jedné z nejmocnějších žen mezi egyptskými faraony Hatšepsut, nyní spočinou v Národním muzeu egyptské civilizace.
Česká egyptologie slaví v letošním roce významné výročí. Je tomu právě sto let, co se zásluhou Františka Lexy začala vyučovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, a dala tak později vzniknout nejen mnoha významným vědeckým pracím, ale především archeologickým objevům přímo v Egyptě. Čeští egyptologové se dnes řadí mezi světovou špičku. Podívejte se, jaké nejvýznamnější objevy si během sta let připsali na své konto.
Socha objevená nedávno v Káhiře není zpodobením faraona Ramesse II., jak se původně uvádělo, ale zřejmě panovníka Psammetika I., který vládl 600 let po Ramessovi. Oznámil to egyptský ministr pro památky Chálid Ananí. I tak je podle něj ale nález unikátní. K tomu, že by mohlo jít o Ramessovu sochu, odborníky vedl fakt, že se našla poblíž místa, kde stával Ramessovi zasvěcený chrám. Na původně devítimetrové soše, která je rozlomená na velké kusy, se ale našly vyryté nápisy a mezi nimi jméno jedné z Psammetikových manželek. "Je-li to socha tohoto krále, pak jde o největší sochu z Pozdního období, jaká kdy byla v Egyptě objevena," řekl Ananí k nálezu egyptsko-německého týmu.
