Foto: HN – Michaela Danelová

Tento týden – přesný den není zatím znám – hodlá prezident Miloš Zeman jmenovat poslance za hnutí ANO Ivana Pilného ministrem financí. Ten na postu nahradí končícího Andreje Babiše. „Prezident republiky nemá proti tomuto návrhu námitky,“ potvrdil na konci minulého týdne prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Na Pilného bude čekat zejména dokončení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Končící ministr Babiš sice uvedl, že již má návrh hotov, ve skutečnosti se v květnu připravuje pouze plán příjmů a výdajů státní pokladny. Babiš přichystal schodek výdajů ve výši padesáti miliard korun. Jednání s jednotlivými ministerstvy už budou na Pilném. Bývalý generální ředitel Microsoftu pro Českou republiku řekl, že se úkolu nebojí, protože už hájil rozpočet před zakladatelem společnosti Billem Gatesem. Je otázkou, do jaké míry bude chtít zachovat kontinuitu svého předchůdce Andreje Babiše. „Jako ministr budu lakomý,“ nechal se slyšet Pilný po svém odsouhlasení, zatímco Babiš mohl v loňském roce díky přebytku v rozpočtu naopak uspokojovat požadavky všech ministrů například na navýšení platů. Další věc, kterou se bude Pilný hned po svém nástupu zabývat, je utrácení v letošním roce. O tom hovořil s premiérem Bohuslavem Sobotkou ještě před tím, než jeho nominaci předseda vlády schválil. „Šlo hlavně o nerozpuštěnou část rozpočtové rezervy, bavili jsme se o tom, jak s ní budeme zacházet, ale je tam ještě celá řada věcí,“ uvedl Pilný. Politici však po něm budou chtít plnění také dalších úkolů. Zejména je to dohled nad finanční správou. Pilný bude muset dokázat, že se finanční úřady pod jeho vedením dostatečně věnují takzvaným korunovým dluhopisům. Ty byly jednou z příčin Babišova konce, když vyšlo najevo, že nechal svoji společnost Agrofert v roce 2012 vydat za tři miliardy korun dluhopisů v nominální hodnotě jedné koruny. Využil tak krátkodobé mezery v zákoně a získal na deset let nezdaněný příjem devadesáti milionů korun ročně. Právě z tohoto důvodu se Pilného nominace nelíbí opozici, protože jej považují za Babišova muže, který bude i nadále z ministerského křesla hájit jeho zájmy. „Na ministerstvu usedne místodržící,“ komentoval situaci šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. „Já o žádném takovém spojenectví nevím,“ kontroval Pilný, který zároveň odmítá úvahy o tom, že by byl na ministerstvo dosazen jako prodloužená ruka Andreje Babiše. Ten už má podle svých slov sbaleno, v sobotu pozval zaměstnance resortu do svého sídla Čapí hnízdo. „Není to žádné loučení, spíše poděkování za spolupráci,“ uvedla Babišova mluvčí Lucie Kubovičová

Začne soud nad bývalou prezidentkou Pak Kun hje. Žaloba ji viní, že své důvěrnici Čche Son sil pomáhala získávat obří úplatky od velkých jihokorejských firem. Kvůli tomu ji Ústavní soud v březnu po vlně protestů sesadil z křesla.

Biolog Marek Eliáš se rád vrací ke kořenům. Ať už svou zálibou ve folkloru, nebo při své práci, kde zkoumá mikroskopické organismy zvané protisté, obecně známé jako prvoci nebo řasy, které naši planetu obývaly dávno před člověkem. Za své objevy, jež mohou pomoci například ve vývoji nových léků nebo biotechnologií, převezme ve středu s dalšími pěti mladými odborníky z různých oblastí cenu Neuron pro špičkové české vědce do čtyřiceti let. Uděluje ji stejnojmenný mecenášský nadační fond, který založil miliardář Karel Janeček a podporují jej další osobnosti českého byznysu. K ocenění se váže čtvrtmilionová odměna. Tu společně s Eliášem dostane také Daniel Sýkora, jenž bádá na poli počítačové vědy. Expert mimo jiné digitálně obarvil původně černobílé večerníčky. Oceněnému fyzikovi Lukáši Palatinusovi se letos jako prvnímu českému vědci podařilo proniknout na titulní stranu prestižního vědeckého časopisu Science. Za matematiku cenu převezme Robert Šámal. Jeho poznatky lze využít třeba při efektivním plánování železniční sítě. Pátým oceněným je antropolog Martin Soukup, který zkoumá domorodé obyvatelstvo Papuy Nové Guineje.

Foto: ČTK

S novým politickým albem Spirit, na němž zpívají o vzestupu národovectví v Evropě i konfliktu v Sýrii, se do Česka po třech letech vracejí britští Depeche Mode. Kapela, kolem které začal v někdejším Československu vznikat kult už ve druhé polovině 80. let, vystoupí v pražském Edenu.

Ve Vídni se koná zasedání kartelu OPEC. Zástupci členských zemí budou projednávat prodloužení škrtů v těžbě ropy, které byly dohodnuty loni na podzim. OPEC se bude snažit podpořit zvýšení ceny ropy.

Uplyne 75 let od operace Anthropoid, která vyústila v atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Úspěšná akce exilových výsadkářů Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše, Adolfa Opálky a Josefa Valčíka vstoupila do dějin jako ojedinělý útok na vrcholového představitele nacistických ozbrojených sil v průběhu druhé světové války. Během nacistického teroru, který se rozpoutal po Heydrichově smrti, byly vypáleny obce Lidice a Ležáky. Pietní akce připomenou výročí na mnoha místech v zemi.

Pavel Bělobrádek předseda KDU-ČSL

Konec týdne rozhodne o budoucnosti lidovců. Na víkendovém sjezdu strana určí, kdo získá post předsedy a zda vytvoří předvolební koalici s hnutím Starostové a nezávislí. V obou případech může dojít k velkým překvapením. Dosavadní předseda lidovců Pavel Bělobrádek si chce post udržet. Plán mu může zmařit hejtman Jiří Čunek. Ten kandidaturu neoznámil, ale s jeho politickými ambicemi není vyloučené, že se do boje o předsednictví přihlásí během sjezdu. Ještě víc KDU ČSL ovlivní hlasování o smlouvě se Starosty. Strana se s nimi spojila do koalice kvůli parlamentním volbám. Musí společně získat minimálně 10 procent hlasů, aby se do sněmovny dostali. Část lidovců z toho má strach a nemusí partnerství podpořit.

V Česku probíhá Týden inovací, který chce podpořit využívání nejnovějších technologií nebo umělé inteligence. Po celé zemi se bude konat více než 70 doprovodných akcí, například tvorba aplikací z veřejných dat v rámci hackathonu v Brně nebo workshopy o virtuální realitě v Praze. Týden inovací vyvrcholí veletrhem v hlavním městě v pátek a v sobotu. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet upříst nanovlákna, hrát si s virtuálními brýlemi nebo zkoumat 3D tiskárnu. Loni přišly 4 tisíce lidí