Až na vrchol se nedostal, ale pomohl Novozélanďanovi Edmundu Hillarymu a šerpovi Tenzingu Norgayovi jako prvním dobýt 29. května 1953 Mount Everest. Šerpa Kančha je tehdy jako jeden ze tří průvodců doprovázel až do posledního tábora pod vrcholem, do výšky přes 8000 metrů. Do zóny smrti. Ve čtvrtek poslední žijící člen tehdejší průkopnické horolezecké expedice ve dvaadevadesáti zemřel.
Český fotograf Marek Ondráček přináší fascinující svědectví o dvou tvářích Islandu. Během své expedice čelil extrémnímu větru, písečným bouřím a zrádným plíživým vlnám u zkamenělých trollů Reynisdrangar. Odměnou za boj s živly mu byly scény jako z jiného světa: ledové diamanty na černé pláži a především dechberoucí tanec polární záře nad ikonickou horou Kirkjufell.
Nedočkala se hollywoodského trháku jako Titanic. Její příběh zůstal ve stínu. Měla se stát další perlou flotily společnosti White Star Line. Místo zaoceánských výletů však během první světové války zachraňovala životy. Už více než sto let leží její vrak na dně Egejského moře. Díky unikátní misi se podařilo vylovit předměty, které byly dosud ukryty v hloubce 120 metrů. Britannic znovu promlouvá.
Partu kamarádů pojí stejná vášeň. Z touhy po cestování se zrodili Nesmrtelní dědci – nadšenci, kteří podnikají cesty na strojích, s nimiž by si mnozí netroufli jet ani do vedlejší vesnice. Teď uskutečňují další výpravu: zdánlivě nemožnou cestu do Japonska. A čím jedou? Velorexy. "Každý z nás měl doma starou mašinu a nezávisle na sobě jsme se v nich hrabali. Nikdy nenecháme mašiny umřít," říkají.
Když anglické pivovary během druhé světové války dodávaly vojákům pivo zdarma, sotva mohly tušit, že o desítky let později inspirují příběh, který se začne odehrávat v Malém Rohozci – vesničce na dohled skal Českého ráje. „Díky našemu sládkovi, který je také pilot, vznikl nápad vzdát poctu letcům, kteří bojovali za svobodu,“ vysvětluje Petr Hadl z rohozeckého pivovaru zrození nebeského jezdce.
Patří mezi největší záhady polárního výzkumu. Velká část posádky lodí Erebus a Terror, která byla součástí ambiciózní Franklinovy expedice, navždy zmizela v ledových oblastech kanadské Arktidy. Celý případ výpravy je dodnes zahalen tajemstvím, vraky lodí se podařilo objevit až po 170 letech. Jak to, že ani důkladné přípravy nezamezily tragédii, která dodnes fascinuje nejen milovníky mystiky?
Všech sedm veteránů, které se účastní expedice do Japonska s cílem stanout před českým pavilonem na Expo 2025, prochází proměnou. Do Tatry se dá načerpat 165 litrů benzinu, v Toyotě Celica si povezou slivovici a klobásy a Škoda Octavia z roku 1962 se rozebrala na prvočinitele.
I ve 21. století existují na naší planetě místa, kam dosud nevkročila lidská noha. Jedním takovým je vrchol hory Kailás. Její výška je přitom "jen" 6 638 metrů nad mořem. Mount Everest, který pokořily už tisíce horolezců, je o dva kilometry vyšší. Jak je možné, že Kailás stále odolává?
Tatra 603, čtyři škodovky, Toyota Celica a Ford Mustang se chystají na odvážnou cestu z Prahy do Ósaky s cílem vystavit veterány před českým pavilonem na mezinárodní výstavě EXPO 2025. Aby ji posádka zvládla za 21 dní, musí ujet i tisíc kilometrů denně. I proto se auta musí na tak náročnou expedici připravit. Tatra 603, nejstarší auto na startu závodu, prochází radikální a nákladnou proměnou.
Viděla už přes půl světa - a teď se Jitka dočkala sourozence. A ne jednoho. Unikátní expediční Tatra se totiž stala předlohou modelu, který si může domů pořídit každý. Do exotických krajin v něm sice neodjedete, ale oko dokáže každý den potěšit spolehlivě.
Tatra 603, čtyři škodovky a 47letá Toyota Celica se chystají na bláznivou cestu z Prahy do Ósaky s cílem vystavit veterány přímo před českým pavilonem na mezinárodní výstavě EXPO 2025.
Dobrodružné výpravy, které se od 16. století vydávaly vstříc světu, dodnes fascinují odborníky i laiky. Se základním vybavením a odhodlaností vyrážely do neznámých koutů, trpěly hlady, zimou a setkávaly se s divokými domorodými kmeny. Někteří se z cest nikdy nevrátili a i přes všemožná pátrání po nich zbyla nezodpovězená otázka: kam zmizeli? Projděte si expedice, po kterých se slehla zem.
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur v Praze slaví 150 let od svého otevření. Podívejte se na kolorované historické snímky z exotických cest českých badatelů i z počátků existence muzea.
Moderátorku Lucii Výbornou nikdy neopouští zvědavost. V rozhlase si zapáleně povídá s vědci, lékaři i umělci. Leze po horách, a loni se dokonce vydala na jižní pól. Na Antarktidě se přitom dotkla svých limitů. Taky se diví, že si lidé kupují lístky na talkshow, kterou nově natáčí pro Českou televizi. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, proč je důležité být sám za sebe a bránit se informačnímu spamu.
Vědci z Masarykovy univerzity v Brně ve středu ráno vyrazili na 20. expedici do Antarktidy. Hlavní skupina, kterou tvoří 16 lidí, se po dva měsíce bude kromě výzkumu věnovat také testování nových zařízení, přístrojů a vybavení. V plánu mají i natáčení dokumentu o českém antarktickém programu.
Proměnlivé počasí, vítr i tma ztěžovaly opravu střechy české Mendelovy polární stanice na Antarktidě. Na starosti ji měl pokrývač Dimitris Georgiadis z Vrbna pod Pradědem, který se na jižní pól vydal společně s vědci z Masarykovy univerzity. Pracoval tam pět týdnů. Krom oprav střechy také pomáhal výzkumníkům přímo v terénu. "Během dvou měsíců jsem zažil všechna čtyři roční období," říká.
Dějepis a češtinu učí Antonín Kolář na pražském gymnáziu, jako vášnivý světoběžník ale daleko raději přednáší na cestách. Na expedici do Maroka se proto vypravil se svými dvaceti studenty. Za tři týdny přešli pohoří Vysokého Atlasu, vylezli na nejvyšší vrchol severní Afriky a pobývali u marockého národa Berberů. Pro berberské děti se nyní snaží zajistit výměnný pobyt.
„Súdán je jenom pro silné povahy. Když jsme tam přijeli, probíhal zrovna pokus o převrat. Když se dostanete do přestřelky a vidíte, jak přímo naproti vám padají lidé v krvi, máte strašný strach. Nakonec jsem skončil čtyři dny ve vězení,” popisuje nejdrsnější zážitky z Expedice Z101 cestovatel Tomáš Vaňourek. „Podle pana Zikmunda je to, co teď děláme, neproveditelné,” dodává.
„Prototyp přístroje, který jsme na Antarktidě testovali, dokáže měřit stres. Mohl by sloužit pilotům, kosmonautům, zdravotníkům, ale i pacientům. Pomáhat jim k rychlejšímu uzdravení,” říká antropoložka Lucie Ráčková. „Na expedici mě stresovala práce. Ráda bych si to zopakovala a lépe se připravila na věci, které z civilizace neznáme. Třeba to, že na Antarktidě je všechno nepředvídatelné," dodává.
Dosud nepopsaný druh ropuch objevil při expedicích do nepřístupných oblastí ve východní části Panamy mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl i Milan Veselý z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Objevený druh patří k nejvýraznějším, ale také nejohroženějším na světě.
Citroën má s náročnými expedicemi napříč kontinenty bohaté historické zkušenosti. A v následujících letech se k nim přidá další. Na konci května totiž vyrazila ženská posádka na start expedice Terra America. Během ní plánuje v Citroënu Traction Avant překonat 40 tisíc kilometrů dlouhou Panamerickou dálnici napříč Severní i Jižní Amerikou.
Osud Ďatlovovy expedice je jednou z největších záhad 20. století. Její členové zahynuli při cestě na horu na Uralu a jejich těla měla nevysvětlitelná zranění, která si lidé vykládali pomocí řady teorií. Alespoň částečné objasnění nyní přinesli švýcarští vědci, kteří díky filmu Ledové království vytvořili simulaci laviny. Právě ta podle nich smetla členy výpravy.
Expedice Tatra kolem světa 2 bude asi po půlroční přestávce vynucené situací kolem pandemie nemoci covid-19 pokračovat. Členové týmu na jaře příštího roku vyrazí do Afriky. Původně měla expedice pokračovat v Asii, ale organizátoři se obávají dlouhodobého uzavření hranic tamních zemí.
Vědecká expedice objevila na svazích bolivijských And nedaleko metropole La Paz dvě desítky nových druhů rostlin a živočichů a také vzácné žáby a motýly, které odborníci považovali za vyhynulé. Informovala o tom agentura Reuters. Jedním z nových druhů je zakrslá žabka, která dorůstá velikosti jen kolem jednoho centimetru.
Český pilot a fotograf Jiří Pruša během svých leteckých expedic zažil ledacos. Průlet bouřkou v horách, vynechávání motoru, namrzání křídel a vrtule, kolaps palubního počítače, nedostatek paliva i zatčení po nechtěném průletu zakázaným vojenským prostorem. Teď ze svých expedic vydává výpravnou knihu Svět z nebe, která shrnuje deset let létání nad celým světem.
Průzkumná výprava u severního pólu málem skončila tragédií poté, co se Mark Horn a Fred Roux rozhodli vyšplhat na utržený kus ledovce. Ledovec se totiž s oběma muži převrátil jen pár minut poté, co na něj začali lézt. Dramatické okamžiky zaznamenal jeden z členů posádky.
