Nemá za sebou ještě ani maturitu, přesto už ve svých sedmnácti letech patří k nejvýraznějším tvářím mladé české vědecké scény. Jan Herzig spolupracuje s Akademií věd, popularizuje vědu a svým zápalem se mu pro ni daří nadchnout i svoje vrstevníky „Dávno to není jen o starých profesorech a akademických titulech, věda je pro všechny,“ říká.
Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy.
Satelit americké kosmické agentury NASA zachytil tři nové exoplanety, o jejichž existenci vědci dosud neměli tušení. Jedno z čerstvě objevených těles navíc u odborníků vzbuzuje naděje. Na jeho povrchu by se mohla nacházet voda v tekutém stavu, což je základní podmínka ke vzniku života.
Vědci z NASA zanalyzovali data z vesmírného teleskopu Kepler a odhalili 20 nových planet, na kterých by mohly být podmínky vhodné pro život. Jedna z planet je podobně velká jako Země a jeden "rok" na ní trvá 395 dní. Akorát ji pokrývá ledová tundra.
Třicet devět světelných let od Země leží čtyři exoplanety, na kterých by se mohlo nacházet tolik vody, aby na nich vznikl život. Ukazují to výpočty, se kterými přišel vědecký tým, který vedl Vincent Bourrier z Ženevské univerzity. Tři z těchto planet se navíc pohybují v obyvatelné zóně své hvězdy, chladného červeného trpaslíka TRAPPIST-1. To šance na život ještě zvyšuje.
Astronomové objevili soustavu se sedmi planetami, která leží jen 40 světelných let od Slunce. Tři z těchto planet jsou navíc v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by některá z planet mohla být také domovem života.
Astronomové objevili novou planetární soustavu ležící jen 40 světelných let od Slunce. Na objevu se podílela Evropská jižní observatoř a americká NASA. U hvězdy s označením TRAPPIST-1 objevili sedm planet podobně velkých jako Země. Tři z nich navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by na některé z nich mohl být i život. Článek oznamující objev publikoval prestižní vědecký časopis Nature.
Na planetě Kepler 452b je podobné záření jako na Zemi. Mohlo by se tam dařit našim květinám a člověk by se na jejím povrchu mohl opalovat.
NASA označila objev nové exoplanety za milník na cestě k hledání mimozemského života. Od Země je vzdálená 1400 světelných let.
Angličan během své stáže na prestižní univerzitě objevil exoplanetu, kterou vědci dva roky studovali, než potvrdili chlapcův objev. Ve svých 15 letech se tak stal nejmladším objevitelem planety.
Planet mimo sluneční soustavu je příliš mnoho, astronomové je nestíhají pojmenovávat
