Bolivijské úřady zadržely generála Juana Josého Zuňigu, který patrně stál v čele středečního nezdařeného pokusu o puč. Vyšetřuje ho prokuratura. Kontrolu nad náměstím u prezidentského paláce, na něž před několika hodinami vjely tanky, převzala policie.
Po rezignaci prezidenta Eva Moralese v Bolívii pokračují nepokoje. V centru metropole La Paz oslavují jeho odpůrci, zatímco stoupenci levicového politika, který uprchl do Mexika, dál protestují. Velké demonstrace v zemi dokumentuje český student fotografie David Váňa, který je v Bolívii na výměnném pobytu. Podívejte se na jeho snímky.
Nepokoje v Bolívii, které vypukly 20. října kvůli výsledkům prezidentských voleb, si už vyžádaly sedm mrtvých. S odvoláním na generálního prokurátora to uvedla agentura Europa Press.
Spojené státy kvůli "občanským nepokojům" stahují z Bolívie rodinné příslušníky svých zaměstnanců. Podle agentury Reuters to prohlásilo americké ministerstvo zahraničí, které zároveň vydalo varování Američanům před cestami do této jihoamerické země. Místopředsedkyně bolivijského Senátu Jeanine Áňezová se v úterý místního času prohlásila dočasnou prezidentkou země.
Ve svých pěti letech pásl lamy v kopcích západní Bolívie a dlouho se živil pěstováním koky. Než v pondělí uprchl ze země, byl Evo Morales symbolem úspěchu a naděje pro indiánské obyvatelstvo. A také bolivijským prezidentem.
Jižní Ameriku dlouho ničily ozbrojené puče a vojenské diktatury. Teď se armády konečně začínají chovat zdrženlivěji.
Evo Morales, který v neděli po téměř 14 letech v čele Bolívie podal pod tlakem masových demonstrací a v reakci na výzvu velení armády a policie demisi, odletěl do Mexika, jež mu udělilo azyl. Oznámil ale, že se vrátí "s větší silou a energií"
Bolivijský prezident Evo Morales doma svolal poslední tiskovou konferenci, obvinil své odpůrce a kritiky ze státního převratu, nasedl do letadla a opustil zemi.
Bolivijský prezident Evo Morales v neděli oznámil demisi kvůli třítýdenním protestům, při nichž se v ulicích celé země střetávali jeho odpůrci s jeho příznivci a při nichž zemřeli nejméně tři lidé a na 400 lidí bylo zraněno. rezignoval také jeho zástupce a předsedové obou komor parlamentu. Zemi proto hrozí mocenské vakuum.
Po třech týdnech masových manifestací v Bolívii, při nichž se střetávali příznivci a odpůrci prezidenta Eva Moralese a které si vyžádaly nejméně tři oběti a na 400 zraněných, Morales oznámil, že vyhlásí nové volby. Výsledky těch posledních z 20. října, které opět vyhrál Morales už v prvním kole, označila opozice za zfalšované.
Ve třech bolivijských městech i v metropoli La Paz se v pátek vzbouřily některé policejní jednotky proti svým velitelům. Na několika místech se dokonce připojili k protivládním protestům proti znovuzvolení bolivijského prezidenta Eva Moralese, které trvají už přes dva týdny.
Bolivijský prezident Evo Morales podstoupil operaci údajně "malého tumoru", na který se přišlo při běžné zdravotní prohlídce. Osmapadesátiletý Morales to ve středu uvedl na twitteru. Ujistil, že se mu vede "velmi dobře, na 100 procent". Levicový vůdce je u moci od roku 2006 a už naznačil kontroverzní záměr ucházet se příští rok o čtvrtý mandát. Na twitter umístil fotografii, na níž je v péči lékařů na nemocničním lůžku. "Jsem velmi vděčný za vaši solidaritu, vaše modlitby a vaše požehnání," napsal Morales.
Vakcínu, která snižuje účinky kokainu, vyvinuli vědci v Brazílii, kde je spotřeba kokainu čtyřikrát vyšší, než je světový průměr. Užívat by ji měli pacienti, kteří jsou rozhodnuti se léčit, ale také mladiství formou prevence.
Bolivijský prezident Evo Morales odstartoval nové tažení proti Spojeným státům, a to velmi neobvyklým způsobem. Nechal ve městě Santa Cruz zřídit novou vojenskou školu antiimperialismu, která má bojovat právě proti zahraniční politice USA a potlačovat její vliv v Jižní Americe.
Bolivijci se v nedělním referendu patrně postavili proti návrhu změnit ústavu tak, aby levicovému prezidentovi Evovi Moralesovi umožnila kandidovat počtvrté za sebou. Vyplývá to podle soukromé televize ATB z odhadů výsledků na základě dotazování při odchodu z volebních místností. Pokud výsledek potvrdí i oficiální výsledky, bude to znamenat velkou ránu pro Moralesovo socialistické hnutí, které sice snížilo chudobu, ale čelí korupčním skandálům. V případě, že by změna ústavy prošla, mohl by 56letý Morales zůstat v úřadu v případě dalšího zvolení až do roku 2025. Nynější třetí funkční období mu končí v roce 2019.
Novým argentinským prezidentem se stal Mauricio Macri. Vystřídal tak v prezidentském křesle svou předchůdkyni Cristinu Fernándezovou. V budoucnu by chtěl oživit argentinskou ekonomiku, podpořit export a urovnat spory ohledně dluhopisů s USA.
Organizace The Inter American Press Association (IAPA) sleduje dění v Severní i Jižní Americe. Obzvlášť nepříznivě IAPA ohodnotila situaci ve Venezuele.
Současný vůdce Bolívie vyhrál prezidentské volby potřetí v řadě. Jeho strana navíc může získat v parlamentu ústavní většinu.
Pátek 5. července: Zprávy ze světa v rychlém přehledu
Čtvrtek 4. července: Zprávy ze světa v rychlém přehledu
Evropské úřady donutily Eva Moralese zastavit na cestě z Moskvy ve Vídni
Úterý 21. května: Zprávy ze světa v rychlém přehledu
Podle Moralese se agentura vměšuje do vnitřních záležitostí země
Španělská Red Electrica přišla o majoritu v energetické společnosti TDE
