Je černoška v moravském kroji dost Češka? A může vést láska k polévce pho k většímu respektu Vietnamců? Becky Kay Livingstonová a Duc Anh Le si v pořadu Rasování povídali o tom, jak se žije mezi dvěma kulturami a zda je společnost přijímá. "Cítím se být Češkou, ale kvůli okolí jsem se více ztotožnila se svou jamajskou částí. Přiklonila jsem se k tomu, kdo mě více akceptuje," říká Becky.
Když se do sebe zamilují východoněmecká punkerka a angolský student, narodí se terč rasismu. Spisovatelka Olivia Wenzel v knize Tisíckrát obejít strach popisuje hledání sebe sama, truchlení a zkušenost černé ženy z "bílého" města. Díky kulturní blízkosti východního Německa a Česka může její příběh zaujmout nejen tuzemské etnické menšiny, ale také většinovou společnost.
První Rom, který získal Českého lva, a první Vietnamka, která 17. listopadu zpívala státní hymnu. Herec Marsell Bendig a hudebnice Vi Tranová boří etnickou jednotvárnost v české kultuře. O tom, jestli je umělecké prostředí tolerantní, jak se vyrovnávají s rasistickými nadávkami na internetu a zda chtějí inspirovat další mladé lidi ze svých etnických komunit, mluvili v pořadu Aktuálně.cz Rasování.
To, co jste se ve škole učili o lidských rasách, nejspíš není pravda. Většina současných genetiků se shoduje, že existuje pouze jedna jediná. “Spojení barvy kůže a kategorie rasy není přirozené. To, že je dnes vnímáme jako související, je výsledek dlouhé historie různých rozhodnutí,” říká v pořadu Rasování vědec Václav Walach ze Západočeské univerzity.
O tom, že je adoptovaná, věděla od dětství, ale kde má kořeny, zjistila až v sedmadvaceti letech. Genetické testy ukázaly na Afriku, kam ji to odmala táhlo. Třicetiletá míšenka Tereza Navrátil Šimonová pochází z malého města na Moravě a odmala se setkává s nevhodnými dotazy i rasistickými urážkami. "Odlišnost mi dalo najevo až okolí," říká v pořadu Aktuálně.cz Rasování.
Jaké to je, když vás potenciální partner nebere jako člověka, ale jako sexuální objekt? Moderátorka česko-japonského původu Naomi Adachi a novinářka Natálie Sousa s tím mají zkušenost. “Žlutá horečka není žádný hoax. Několikrát jsem si na prvním rande vyslechla, že se dotyčný vždycky chtěl podívat do Japonska. Došlo mi, že ho nezajímám já,” říká Naomi v pořadu Aktuálně.cz Rasování.
Lidé obvykle spojují genocidu s myšlenkou masového vraždění, vždy tomu tak ale není, podotýká americká advokátka Gissou Niaová. Za genocidu lze podle ní považovat i činy, které pachatelé provádějí s úmyslem zničit, ať už zcela nebo částečně, národnostní nebo etnickou skupinu. "Může se jednat i o způsobení vážné tělesné nebo duševní újmy," uvádí Niaová v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
Istanbul, 50. léta minulého století. Ve čtvrti tehdy zvané Pera žijí židovské, arménské a řecké rodiny. Začíná však sílit odpor vůči všem, kdo nejsou muslimové. A tak se v ohrožení ocitají i sefardské židovky Matilda a její dcera Rasel, hrdinky tureckého seriálu Klub Instanbul. Jeho druhá část je nově k vidění na Netflixu.
Vězeňský memoár, vydaný nakladatelstvím Rybka Publishers, vypravuje příběh Ujgurky Gülbahar Haitiwaji, kterou dva a půl roku bezdůvodně věznily čínské úřady. Kniha osvětluje hned několik stránek systematického útlaku Ujgurů a dalších etnik z provincie Sin-ťiang.
Po roce bojů v Etiopii se tigrajským rebelům podařilo dobýt dvě důležitá města severně od Addis Abeby a hrozí jejich útok na metropoli. Vláda vyhlásila nouzový stav a obyvatele hlavního města vyzvala, aby byli připraveni se bránit. V zemi dochází k vraždění civilistů i etnickým čistkám. Přímo v Etiopii je i afrikanista Jan Záhořík, který region dlouhodobě sleduje a poskytl rozhovor Aktuálně.cz.
Někteří rodiče si možná vůbec neuvědomují, čeho se na dětech dopouštějí. I proto chci, aby si uvědomili, co mohou na dětech nechat, říká hudebník Radek Banga, proč v knize (Ne)pošli to dál otevřeně popsal, čemu jako dítě čelil. Část romských rodin využívá svoje děti jako nástroj k přežití a nutí dcery, aby co nejdříve otěhotněly, protože další dítě znamená další přídavky, dodává.
Dlouhé roky žijí ve Velké Británii, přesto jsou poslední dobou terčem slovních nebo fyzických útoků. Asiaté nyní kvůli šířícímu se koronaviru čelí diskriminaci a rasistickým útokům.
Sídliště už nejsou tím, čím bývala. Panelové domy mají zasklené balkony, zateplené fasády a na místech dřívějšího staveniště vyrostla tráva. První generace, která na sídliště přišla v 60. a později v 80. letech, na tuhle změnu čekala minimálně čtyři dekády. Dnes ze sídlišť pomalu odchází a s nimi i vzpomínky na pevné sousedské vztahy. Bydlení v panelácích je lákadlem pro lidi z postsovětských zemí, Ukrajince a Rusy. Sousedi se odcizují a starší generace už jen nostalgicky vzpomíná na to, jaké to bylo dřív.
Genocida ve středoafrické Rwandě trvala 100 dní a podle některých zdrojů si vyžádala až milion obětí. Průměrně tak každý den zemřelo nejvíce lidí ze všech násilných činů v historii. Brutální události vypukly před 30 lety 6. dubna 1994 a skončily 18. července a doprovázela zdráhavá reakce OSN.
Barmská armáda je podle USA zodpovědná za represe vůči menšinovým Rohingům. Washington proto nyní zvažuje uvalení sankcí vůči armádním špičkám. USA na Barmu už před lety uvalily embargo na obchod se zbraněmi a styky mezi Washingtonem a barmskou armádou jsou dlouhodobě omezené. Muslimští Rohingové čelí v buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Podle aktuální bilance OSN uprchlo do Bangladéše už 603 000 Rohingů, z toho polovinu tvoří děti. Připojili se k více než 300 000 rohingských běženců, kteří tam žili již dříve.
Při střetech mezi etiopskými etniky Oromy a Solámci již zemřely od začátku září stovky lidí, informovala o tom tamní vláda. "Můžeme říci, že stovky zástupců etnika Oromo byly zabity… a oběti jsou i na straně Somálců. Nevíme přesně, kolik je mrtvých, události vyšetřujeme," uvedl vládní mluvčí. Vláda se mezi etniky snaží zprostředkovat dialog, zatím však marně. Do oblasti zatím vyslali federální policii a armádu i humanitární tým.
Jeden ze čtyř etnických konfliktů ve světě vypukne kvůli klimatickým změnám. Tvrdí to alespoň experti z německého Postdamského institutu pro výzkum změn klimatu. Zkoumali války mezi lety 1980 a 2010 a zjistili, že sucho, nedostatek vody nebo naopak záplavy stojí za devíti procenty všech válek ve světě, a dokonce 23 procenty etnických konfliktů. Upozorňují proto, že vypuknutí války může být dalším z mnoha dopadů globálního oteplování na lidstvo a planetu.
Český cestovatel Jan Styblík začal v roce 1998 jezdit do jihovýchodní Asie. Postupně si ji zamiloval tak, že se v Thajsku usídlil natrvalo. V oblasti působí jako profesionální průvodce, turistům se snaží místo bedekrových památek ukázat pravou tvář země a každodenní život. Organizuje i náročné turistické výpravy do Tichomoří. Zajímá se o pozapomenuté etnické menšiny, jezdí za nimi na motorce do hor a fotí portréty těchto chudých, ale velmi šťastných jedinců. "Osobně mě fascinuje, jak jsou ti lidé schopní žít podle určitých pravidel a principů, jak si cení stáří a zkušeností, jak si neustále nestěžují a pokoru neberou jako něco negativního," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Styblík.
Ze své základny v Thajsku Jan Styblík opakovaně navštěvuje země jihovýchodní Asie, ale také třeba Tichomoří. K oblíbeným destinacím českého cestovatele, průvodce a fotografa patří Barma, Vietnam, Kambodža, Laos a Indonésie, kde ho láká poznávání tradičního života původních obyvatel.
Útoky se z online prostoru začínají přesouvat na ulici, myslí si koordinátor vládní kampaně HateFree Lukáš Houdek. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že neonacistické nápisy na výlohách posprejovaných podniků mohly být pro útočníky ve skutečnosti jen symbolickým gestem a záměrnou šokovou metodou, aby bylo zastrašování účinnější. Za problém současné společnosti považuje její rozdělování, lidé jsou prý často nuceni přiklonit se k extrémnímu názoru. "Člověk může mít pocit, že si musí nutně vybrat, že musí být nutně pro něco, nebo proti něčemu, že není možné, aby byl někde uprostřed," říká Houdek.
Ukrajinské národní kolo mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize vyhrála dvaatřicetiletá zpěvačka Jamala. Ve Stockholmu připomene deportaci krymských Tatarů za Stalina. Útlak muslimského etnika je podle ní po ruské anexi Krymu znovu aktuální, pravidla soutěže podle všeho neporušuje.
Soudce Miloš Zbránek z liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem dostal nedávno výtku za to, že na internetu publikoval články kritizující etnické menšiny, uprchlíky, gaye nebo ochránkyni lidských práv. Přesto však ostré texty píše dál, a tak nyní čelí kárné žalobě. Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána není možné, aby soudce nadále vykonával svou profesi. Sám Zbránek svou tvorbu považuje za satiru. Tvrdí, že když u článků neuvádí svou profesi, může si psát, co chce.
Rozhovor s českým profesorem o fyziologických bolestech lidstva, léčbě marihuanou a přecitlivělosti mužů.
Apple vytvořil novou baterii obrázkových ikon, která reflektuje různou rasovou, náboženskou či sexuální identitu uživatelů.
Tajná služba ve své zprávě za rok 2013 upozornila také na to, že v Česku rostou protiromské a protiislámské nálady.
Brazilská umělkyně vyfotografovala stovky lidí, a začala tak katalogizaci veškerých možných barev lidské kůže.
