Etiopský premiér Abiy Ahmed připravoval válku proti Tigraji na severu své země dřív, než v roce 2019 dostal Nobelovu cenu za mír. Byla mu přitom udělena za ukončení dlouholetého sporu mezi Etiopií a Eritreou. Boje, které pak v Etiopii začaly loni v listopadu, přinesly ničení, etnické násilí a zkázu. Se zjištěním přišel americký deník The New York Times.
Po roce konfliktu v africké Etiopii došlo k náhlému zvratu. Vláda s okamžitou platností vyhlásila nouzový stav poté, co vzpurné tigrajské jednotky obsadily dvě strategická města severně od hlavního města Addis Abeby. Úřady už varovaly občany, aby byli připravení bránit se vlastními silami. Povstalecké jednotky tvrdí, že dobytí metropole je jen otázkou času.
Boje na severu Etiopie ve státě Tigraj mezi místními rebely a federální vládou trvají už více než měsíc. Menšinové etnikum Tigrajů až do roku 2018 bylo v Etiopii skoro 30 let u moci. Nynější vládu v Addis Abebě povstalci označují za zrádce. Premiér je naopak obviňuje ze snahy destabilizovat region. Přečtěte si podrobnou rekonstrukci, jak konflikt v africkém státě začal.
Etiopie se nejspíš řítí do občanské války, která se snadno může přelít v regionální konflikt. V sázce jsou statisíce lidských životů i teprve dva roky staré příměří se sousední Eritreou, jejíž hlavní město Asmara se dostalo pod palbu rebelujících etiopských Tigrajů.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zařadila dalších sedm zemí na seznam států, jejichž občané budou mít zákaz cestovat do Spojených států. Opatření se týká Běloruska, Eritrey, Kyrgyzstánu, Barmy, Nigérie, Súdánu a Tanzanie, uvedla dnes agentura Reuters.
Když etiopský premiér Abiy Ahmed loni v září uzavřel mírovou smlouvu s eritrejským prezidentem Isaiasem Afwerkim, prohlásil, že "byla zahájena nová éra míru a přátelství". O více než rok později byla jeho snaha o narovnání vztahů mezi dvěma africkými zeměmi oceněna Nobelovou cenou za mír.
Nobelovu cenu za mír letos získal etiopský premiér Abiy Ahmed Ali. Do historie se zapsal loni, když podepsal mírovou dohodu se sousední Eritreou. Ta ukončila dvacet let trvající konflikt, jeden z vůbec nejdelších, které africký kontinent pamatuje. Odhaduje se, že během války zemřelo na 80 tisíc lidí.
"Jaký člověk může zaútočit na osmiletého chlapce a shodit ho pod přijíždějící vlak?" pokládá si časopis Spiegel ve svém článku otázku, na kterou hledá odpověď celé Německo.
Po pondělní vraždě osmiletého chlapce, kterého pod vlak na hlavním nádraží ve Frankfurtu nad Mohanem strčil 40letý Eritrejec, chce německý ministr vnitra Horst Seehofer vyslat více policistů do ulic a zavést technická opatření pro zlepšení bezpečnosti na nádražích. O motivu muže, který žil od roku 2006 ve Švýcarsku, zatím policie nic neví. Od minulého týdne nicméně po Eritrejci pátrala švýcarská policie kvůli tomu, že napadl nožem sousedku. Podle ní muž trpěl psychickými problémy, kvůli kterým byl na nemocenské.
Italský soud rozhodl, že v případě Eritrejce, který byl do země vydán ze Súdánu v roce 2016, došlo k záměně identity a není to šéf sítě pašeráků lidí do Evropy přezdívaný Generál. Medhanie Tesfamariam Berhe byl ale shledán vinným z pomáhání pašerákům lidí, byl mu udělen pětiletý trest vězení a pokuta 100 000 eur (přes 2,5 milionu korun).
Etiopský premiér a eritrejský prezident se dohodli na obnovení mezistátních letů, znovuotevření ambasád a na společném rozvoji přístavů.
Etiopie a Eritrea neudržovaly od roku 1998 diplomatické styky. Nyní se oba nejvyšší představitelé dohodli na jejich obnovení.
V roce 1998 mezi oběma státy vypukla dvouletá válka a vzájemné vztahy následně zatěžoval vleklý hraniční spor. Lídři obou afrických států jsou však nyní zajedno v tom, že je třeba zbourat stěnu mezi oběma státy. "Dohodli jsme se, že v našich zemích otevřeme zastupitelské úřady, umožníme našim lidem navzájem se navštěvovat a našim leteckým společnostem a přístavům svobodně fungovat," prohlásil etiopský premiér. V neděli bylo také obnoveno telefonické spojení mezi státy.
Etiopský premiér Abiy Ahmed před měsícem překvapivě oznámil, že přijímá mírovou dohodu o ukončení pohraniční války. Eritrea a Etiopie od jejího vypuknutí v roce 1998 neudržovaly diplomatické styky.
Do Etiopie přiletěla v úterý eritrejská delegace. Jde o první diplomatickou návštěvu od roku 1998, kdy mezi oběma státy vypukla dvouletá válka, sdělila agentura Reuters. Podle etiopského rozhlasu je v delegaci poradce eritrejského prezidenta, ministr zahraničí a vyslanec země při Africké unii (AU). Eritrea byla dříve součástí Etiopie, v roce 1991 ale získala po 30 letech bojů samostatnost. Obě země se pak spolu v letech 1998 až 2000 utkaly v další válce, ani po ukončení konfliktu se nepovedlo navázat diplomatické vztahy kvůli hraničnímu sporu. Obnovení diplomacie Eritrea podmínila etiopským souhlasem s poválečnou hranicí. O zlepšení vztahů usiluje hlavně nový etiopský premiér Abiy Ahmed.
Podle agentury Reuters vybuchl granát. Etiopský premiér označil incident za "neúspěšný pokus sil, které nechtějí jednotnou Etiopii".
Rvačka ve francouzském přístavu Calais se odehrála mezi Eritrejci a Afghánci. Policie nyní pátrá po 37letém muži z Afghánistánu, kterého podezřívá z postřelení čtyř Eritrejců.
Vlna migrantů, kteří hledají v Německu práci a lepší život, není pro Spolkovou republiku žádnou novinkou. Už v 60. letech minulého století přišly do Německa stovky tisíc Turků. Úřady jim však nepomohly s výukou jazyka ani jim nenabídly kurzy, které by tuto menšinu začlenily do společnosti. Teď Německo svůj přístup mění. V posledních pěti letech dorazilo do země více než půl druhého milionu běženců. Ti musí navštěvovat jazykové kurzy a pracovní povolení dostávají rychleji než dříve. Od začátku roku 2015 si tak 80 tisíc uprchlíků našlo práci.
Oslabená Křesťanskodemokratická unie (CDU) Angely Merkelové vyhrála v neděli počtvrté německé parlamentní volby. Zhruba milion voličů jí ale přešel ke krajně pravicové Alternativě pro Německo (AfD). Antiimigrantská a protimuslimská strana slavila úspěch hlavně na východě země. V Sasku, které navštívil reportér Aktuálně.cz, dokonce vyhrála. "Uprchlické téma voliče pořád zajímá. Lidé chtějí vědět, jak proběhne integrace uprchlíků a jak se řeší problémy s kriminalitou," řekl reportérovi saský křesťanskodemokratický poslanec Christian Piwarz. Podle něj je situace v regionu vážná.
Švýcarsko je pro uprchlíky čím dál méně lákavým cílem. Raději se vrací zpátky do Itálie, kam původně připluli, než aby ve Švýcarsku zůstali. Píše to tamní magazín Watson. Jen v červnu si odmítlo podat ve Švýcarsku žádost o azyl rekordních 65 procent nelegálně příchozích. Za nižším zájmem stojí podle médií tvrdší pravidla pro běžence i nový seriál, který Afričanům nezkresleně ukazuje životy uprchlíků ve Švýcarsku.
Pašeráci lidí obírají na dálku příbuzné migrantů, kteří chtějí odejít z Afriky do Evropy. Rodinné příslušníky na Západě jejich cesta stojí tisíce dolarů. Nemají přitom žádnou jistotu, že ji jejich blízcí přežijí. V Libyi jsou migranti výdělečným zbožím pro nejrůznější zločinecké organizace a ozbrojené skupiny. S migranty se obchoduje, unáší se, zavírají a mučí. Podle informací Europolu mohli převaděči migrantů v době největší migrační krize v roce 2015 vydělat zhruba čtyři až šest miliard dolarů. Okruh lidí, které pašeráci dokážou vydírat, je obrovský a sahá napříč kontinenty.
Celkem 575 km absolvovali účastníci letošního Gira di Italia během prvních tří etap na Sardinii. Z toho celých 364 km strávil v úniku eritrejský vrchař Daniel Teklehaimanot. Vzhledem k silnému větru na pobřeží ostrova se jednalo o více než 10 hodin tvrdé práce v malé skupině před hlavním pelotonem.
Počet uprchlíků, kteří se loni pokusili proniknout na území Evropské unie, oproti roku 2015 výrazně poklesl. Běženci to ale budou i letos zkoušet znovu, jak o tom svědčí stovky lidí, které po Novém roce zadrželi na moři příslušníci italské a španělské pohraniční stráže. Původně uprchlíci využívali právě severoafrickou trasu, před několika lety se ale zaměřili na Balkán. Z dat ovšem vyplývá, že se běženci vrací k "osvědčené" trase přes Itálii a Španělsko.
Alfred Dubs přicestoval do Velké Británie krátce před vypuknutím druhé světové války. Byl jedním z 669 dětí, které zachránil Nicolas Winton. Nyní čtyřiaosmdesátiletý lord sám pomáhá dětem a mladistvým bez doprovodu. Těm, kteří jsou v uprchlickém táboře v severofrancouzském přístavu Calais.
