Brusel/Praha - Erasmus. To je nejen název francouzské komedie s Audrey Tatouovou, ale i unijního programu pro studenty. V těchto dnech slaví své dvacátiny.
"Erasmus pomohl zlepšit image Evropy," řekl o významu projektu výměnných pobytů na univezitách on-line deníku Aktuálně.cz eurokomisař pro vzdělávání Ján Figeľ.
Za dvacet let se v něm vystřídalo více než 1,5 milionu studentů, z toho 22 tisíc Čechů. Princip je přitom stále tentýž - studovat "svůj" obor na některé z evropských univerzit.
NEJ programu Erasmus
Kam se jezdí nejčastěji:
- Španělsko
- Francie
- Německo
Nejoblíbenější obory:
- ekonomie
- jazyky a filologie
- sociální vědy
V drtivé většině jde o jeden semestr prodloužený o zkouškové období. Není ale výjimkou, když se účastníkům studium v cizině natolik zalíbí, že obor dostudují.
Nabídka zemí a univerzit je přitom velmi pestrá. Kromě zemí EU je možné studovat také například v Turecku.
Potud je vše v pořádku. Jenže bližší pohled na "erasmácké" studium ukazuje, že ne vše funguje tak hladce, jak by mohlo.
Největším problémem českých studentů jsou jednoznačně finance. Stipendia pohybující se kolem 300 eur na měsíc jsou totiž v západní Evropě sotva dostačující.
Peníze? Někdy sotva na činži
Například v Berlíně s nimi lze ještě vyjít, velký problém ale nastane, pokud si uchazeč vybere univerzitu v metropoli, kde je život o dost dražší.
Ocitne-li se student v Madridu nebo Paříži, stipendium mu vystačí sotva na ubytování. Do úzkých se ale lze dostat nejen v západní Evropě.
"130 eur měsíčně je podle mě dost málo. I studenti z jiných univerzit mají mnohem víc peněz, než ti z Karlovy univerzity," říká Soňa Kolankiewiczová z přírodovědecké fakulty UK, která strávila semestr na univerzitě v polském Krakově.
Čeští studenti se tak musí většinou spoléhat na vlastní úspory nebo peníze od rodičů. I studie Evropské komise z roku 2005 tak konstatuje, že drtivá většina studentů je odkázána na dobré rodinné zázemí.
Mezi "erasmáky" tak téměř chybí mladí lidé ze sociálně slabých rodin.
Pedagog nemusí kurz z ciziny uznat
S malým stipendiem se potýkají také Francouzi nebo Španělé, pro ně ale životní náklady v cizí zemi nestoupají tolik jako Čechům a Češkám.
Dalším problémem je pak převádění kreditů za absolvované zkoušky a zápočty. Body jsou sice přenositelné, jenže ne každý pedagog uzná kredit z cizí univerzity jako plnohodnotnou náhradu za svůj předmět.
Studenti jsou ale optimisté
Mnohé studenty tak po návratu domů čeká vystřízlivění. Téměř identický předmět musí absolvovat znova: v češtině a u pedagoga své alma mater.
Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že Erasmus si naprostá většina účastníků pochvaluje. Asi jako Xavier, který ve filmu Erasmus a spol. říká: "Z nějakých idiotských důvodů je i ten nejtraumatičtější zážitek právě tou historkou, kterou prostě miluješ."
