Svařák, grilovaná šunka a trdelník. Pražské vánoční trhy jsou v plném proudu. Každoročně lákají stovky tisíc turistů z celého světa. Adventní trhy letos probíhají uprostřed epidemie žloutenky, která právě Prahu zasáhla nejvíce z celé republiky. To je nejspíš důvod, proč počet německých turistů letos klesá. Několik jsme jich v centru Prahy vyzpovídali.
Epidemie žloutenky v České republice se skutečně trochu vymkla kontrole, uznává epidemiolog Roman Prymula. "Zásadní problém je v tom, že dětská populace nemá příliš viditelné příznaky, ba naopak – téměř 90 procent má v podstatě tak mírný průběh, že to není vidět. Infekční ale jsou."
Začalo to jako obyčejná viróza. Teplota, únava, nechutenství. Nic, co by člověka v podzimních měsících překvapilo. Jenže po pár dnech přišlo zvracení, svědění kůže, žluté oční bělmo – a nakonec diagnóza, kterou v těchto týdnech slyší stále více Čechů: žloutenka typu A. Dva pacienti – Lukáš z Prahy a Veronika ze Středních Čech – otevřeně promluvili o svých zkušenostech s nemocí.
Vymyká se to kontrole, hodnotí letošní epidemii žloutenky typu A místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Počty nakažených už podle něj vystoupaly nad 2,1 tisíce, 28 lidí zemřelo. Nejmladšímu bylo teprve 35 let. Dalším lidem museli lékaři transplantovat játra. Očkování, které mohlo nárůst případů zbrzdit, přitom pokulhává. S dodávkami vakcín jsou totiž už od léta problémy.
V Česku probíhá epidemie žloutenky typu A. Ohnisko nákazy je v hlavním městě. Poměrně rychle se lze nakazit například v hromadné dopravě. Do rodin pak nákazu šíří děti, které jsou bez příznaků. Největší rizikovou skupinou jsou ale bezdomovci. "Máme populaci, která je vůči hepatitidě A velmi vnímavá," vysvětluje pro Aktuálně.cz epidemiolog Roman Prymula.
Měli jsme je za vymýcené, ony se ale vracejí. Řeč je o chorobách, jako je černý kašel či žloutenka. Česko každoročně sevře jedna nová epidemie. "Nejprve jsme tady měli RS viry a dětské zápaly plic, pak černý kašel a mykoplazmové infekce. Letos je tu hepatitida," říká epidemiolog Roman Prymula. Všímá si přitom toho, že se tyto vlny začaly častěji objevovat až po pandemii. "Může to souviset," míní.
V Praze v letošním roce zemřelo deset lidí, kteří se nakazili žloutenkou typu A. Lékaři v metropoli zachytili celkem 826 případů, z toho 147 u dětí. Na sociální síti X o tom informovala hygienická stanice Hlavního města Prahy. Loni zemřeli v celé ČR na žloutenku typu A dva lidé, letos do 5. října je úmrtí 21.
Epidemie žloutenky nabírá na obrátkách. Jen od začátku školního roku poskočily počty nemocných o čtvrtinu – na celkových 1776. Podle zdravotníků k tomu mohl přispět nedostatek dětských vakcín na trhu. Měly totiž výpadky. Výrobci navíc postupně nahlašují další. Lékový ústav přesto celou dobu tvrdí, že je látek všude dost. Data přitom - jak sám uvádí v odpovědi redakci Aktuálně.cz - nemá.
Jsou sice milosrdnější, šíří se ale velmi rychle. Současné covidové varianty nazvané Nimbus a Stratus putují Českem. Podle epidemiologa Romana Prymuly se vyznačují hlavně úpornou bolestí hlavy. V nemocnici ale kvůli nim skončí méně lidí. Očkovat se podle něj stále vyplatí - a to hlavně seniorům a chronicky nemocným.
„Už to fičí, letošní covidová sezona oficiálně začala,“ hodnotí vývoj posledních několika dnů epidemiolog Roman Prymula. Nakažených covidem-19 podle něj dramaticky přibývá, jen za týden jich lékaři zaznamenali 3803, což je víc než za celý srpen. Vyplývá to ze statistik, které zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. Ostatní viry prozatím "spí", jejich nástup se očekává až koncem podzimu.
Počty nakažených žloutenkou trhají rekordy. Do konce srpna jich lékaři napočítali 1348. To je víc než osminásobek oproti běžným letům, hlásí pracovníci Státního zdravotního ústavu. Celkem už na nemoc zemřelo 15 lidí. Jak se proti hepatitidě typu A chránit? Podívejte se na další díl pravidelného videoseriálu "Doktore, poraďte!" s lékařem Petrem Šonkou.
Dětských vakcín proti žloutence typu A je všude dost, tvrdí ministerstvo zdravotnictví. Když se ale redakce Aktuálně.cz začala doptávat na konkrétní data, narazila. Počty dětských vakcín a jejich regionální rozmístění úředníci tají. Státní ústav pro kontrolu léčiv dokonce tvrdí, že není oprávněn tyto informace zveřejňovat. Podle lékárníků a epidemiologů je ale takové "mlžení" nepřijatelné.
Rodiče českých dětí řeší problém: chtěli by svou ratolest ochránit proti žloutence, vakcína ale chybí. Mezi zdravotníky je jí nedostatek. Čísla nemocných přitom rychle stoupají, podle Státního zdravotního ústavu jsou oproti předchozím letům osminásobná. Epidemiolog Roman Prymula nouzi potvrzuje: „Jedna dětská vakcína má výpadek a další je tu jen v omezeném množství,“ říká. Stát podle něj zaspal.
Česko má problém: mezi lidmi se šíří žloutenka typu A. Čísla nemocných rychle stoupají, podle Státního zdravotního ústavu jsou oproti předchozím letům osminásobná. Nemoc už se dostává i do dětských kolektivů. Vakcín je přitom nedostatek. „Jedna dětská vakcína má výpadek a další je tu jen v omezeném množství,“ říká místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Stát podle něj zaspal.
Stovky lidí tančily bez přestání, dokud nepadly vyčerpáním nebo nezemřely. Nešlo o oslavu, ale o mučivý trans. V létě 1518 zachvátila Štrasburk bizarní epidemie. Byla to kletba svatého Víta, neznámá nemoc, nebo děsivý projev masové psychózy vyvolané hladem a strachem? Ponořte se do jedné z nejtemnějších záhad lidské psychiky a odhalte, co skutečně stálo za smrtícím tancem.
Na počátku šedesátých let otřásla severními Čechami série náhlých a záhadných úmrtí mladých lidí. Všichni podlehli prudkému zánětu mozku a mozkových blan, jehož původ zůstával dlouho neznámý. Jediným společným jmenovatelem mezi oběťmi byla návštěva plaveckého bazénu v Ústí nad Labem. Až po více než deseti letech se podařilo odhalit příčinu. Ukrývala se na místě, kam se dlouho nikdo nepodíval.
Z invalidů dělá aktivní jedince - přesto ji nedostane zdaleka každý, kdo by měl. Řeč je o moderní cílené léčbě a pacientech s chronickými záněty střev. Léky, které jsou v Česku k dispozici, umí postavit nemocné doslova na nohy, a ti pak chodí do práce, platí daně a pojištění. Přesto léčbu dostává jen asi polovina z těch, kteří by na ni měli nárok.
Stát bude od podzimu o vybraných nemocech vědět ve chvíli, kdy lékař či laboratoř určí diagnózu, podobně jako u covidu-19. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška to pomůže lépe řídit budoucí epidemie i jiné zdravotní hrozby.
"Ale vždyť je to jen chřipečka. Dejte si čaj s medem, zalezte do postele a za pár dní jste dobří." A nebo taky ne. Ačkoliv je běžná chřipka často vnímána jen jako „horší nachlazení“, může ve skutečnosti způsobit řadu závažných zdravotních komplikací nebo dokonce i úmrtí. Z historické zkušenosti s nakažlivým virovým onemocněním navíc vyplývá, že chřipku zkrátka není radno nikdy podceňovat.
V Česku v poslední týdnech přibývá případů chřipky. Nemocnost na respirační infekce včetně chřipky i covidu dosáhla minulý týden skoro 1,5 tisíce případů na sto tisíc obyvatel. Lidé s příznaky mohou využít rychlých samotestů, které koupí v lékárně. Odborníci je doporučují hlavně rizikovým skupinám. "Mohou vyjít jako falešně negativní," upozorňuje ovšem hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.
"Doufala jsem, že šíření covidu-19 nebude tak rychlé a nebude celosvětové," popisuje molekulární viroložka Ruth Tachezy, v čem pandemii nového onemocnění před pěti lety podcenila. Česko se podle ní s pandemií popasovalo dobře, největší problémy vidí zpětně v komunikaci státu.
Kašel, bolesti svalů a kloubů, vysoké a intenzivní horečky. V Česku přibývá lidí s akutními respiračními problémy způsobenými virem chřipky. Nejhorší situace panuje na Vysočině, v Jihomoravském, Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Nemocní jsou zatím především dospělí, virus se však podle odborníků brzy začne masově šířit i mezi dětmi.
Někdo pekl buchty, moc rozpálil pec a vyhořela celá vesnice. Požár byl jedním z největších problémů vesnic a měst v 17. století. “Takových případů jsou po Čechách stovky,” říká historik Jaroslav Čechura. Podobně to bylo i s epidemiemi. Když někdo porušil pravidla, vymřela půlka vesnice, dodává. Proč se kvůli společnému soužití často lidé dokázali i zabít? Dozvíte se v dalším díle My, kdysi.
Virus pojmenovaný po německém městě v Hesensku způsobuje ve Rwandě epidemii. Život ale ovlivnil i v Evropě. Ve středu kvůli němu musely zavřít část hamburského nádraží i německé úřady. Přestože se nákaza nepotvrdila, opatrnost je podle vakcinologa Romana Chlíbka namístě. Virus je nebezpečnější než ebola, zabíjí devět z deseti nakažených.
Rychlé rozšíření virového onemocnění mpox, dříve opičích neštovic, zalarmovalo Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Ve středu vyhlásila nejvyšší stupeň varování. Stejně jako u minulých epidemií mpoxu se i ta současná může rozšířit mimo Afriku. Ve čtvrtek potvrdilo první případ onemocnění mimo africký kontinent Švédsko. Aktuálně.cz nabízí přehled hlavních otázek a odpovědí o nebezpečném viru.
