Vědci udělali revoluční krok v oblasti reprodukční medicíny – podařilo se jim vytvořit lidská vajíčka z kožních buněk. Tento objev by mohl jednou umožnit, aby děti mohly být počaty i bez ženských vajíček.
Těhotenský test konečně ukázal dvě čárky a vy se začnete těšit na miminko. Ale pak se vše nevyvíjí, jak má, a dojde k samovolnému potratu. Pro všechny páry je to velká ztráta, ale podle známého gynekologa Jana Šulce to není ojedinělý jev. Prošla si tím i bývalá tenistka Andrea Sestini Hlaváčková.
Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue, který se před vyhynutím snaží zachránit nosorožce bílého severního, se poprvé podařilo úspěšně vložit embryo do těla nosorožčí samice. Vědci to uvedli na středeční tiskové konferenci v Berlíně. Na světě žijí již jen dvě samice nosorožce bílého severního, a to Fatu a Nájin narozené ve Dvoře Králové.
Skupina vědců objevila dokonale zachovalé dinosauří embryo krátce před vylíhnutím. Malý dinosaurus je ve zkamenělém vajíčku skrčený velmi podobně jako dnešní kuřata, a objev proto poodhaluje další spojitosti mezi vyhynulými tvory a současnými živočichy. "Je to nejlepší dinosauří embryo vůbec," prohlásila paleontoložka Fion Waisum Ma.
Téměř vyhubeným nosorožcům severním bílým svítá naděje na záchranu díky jedinečnému projektu, na kterém se podílí i čeští experti. Mezinárodnímu týmu vědců, v němž působí odborníci ze Zoo Dvůr Králové, se podařilo vytvořit další tři embrya. Nyní pracují na tom, aby je vpravili do těla náhradní matky.
Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo vytvořit další tři embrya nosorožců bílých severních, kteří jsou ohroženi vyhynutím. Mají tak 12 embryí, přičemž 11 z nich pochází ze spermatu uhynulého samce Suniho. Tentokrát se ale poprvé vědcům podařilo úspěšně využít genetický materiál samce Angalifu, který uhynul v roce 2014.
Vědci hlásí zásadní průlom v záchraně takřka vyhynulého druhu nosorožců severních bílých. Za použití metod umělé reprodukce v laboratoři poprvé vyvinuli hybridní embryo nosorožců severních a jižních bílých. Na světě žijí poslední dvě samice vzácného severního druhu, obě patří zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem. Sudán, poslední samec, zemřel letos v březnu v Keni. Odborníci nyní chtějí vytvořit čisté embryo. "Je velmi pravděpodobné, že se to podaří," říká Přemysl Rabas, ředitel zoo ve Dvoře Králové. Embryo pak experti vpraví do těla náhradní matky, která by potomka vzácného nosorožce donosila.
Manželé z Číny si nechali zmrazit několik embryí v naději, že by mohli porodit potomka díky umělému oplodnění. Pak ale dvojice zahynula při autonehodě.
Koncem ledna obletěla svět zpráva, že čínští vědci naklonovali opici a otevřeli tím cestu k případnému budoucímu klonování lidí. Vyplývalo to ze studie zveřejněné prestižním časopisem Cell (Buňka). Podle docenta Aleše Hampla, přednosty Ústavu histologie a embryologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně jde bezesporu o úspěch, nicméně slova o otevření cesty ke klonování lidí mu přijdou zbytečně silná a zavádějící.
V Česku stále přibývá párů, které nemohou bez pomoci lékařů přivést na svět vlastní dítě. Jedinou možností pro ně je pak asistovaná reprodukce, řada ověřených metod, při kterých se manipuluje s vajíčkem, spermiemi či embryi. Jednou z nich je i kryokonzervace - zamrazení. První dítě z "mrazničky" přišlo na svět v roce 1984 v Austrálii. V tuzemsku se pak první dítě ze zmrazeného embrya narodilo před 25 lety, 5. ledna 1993.
Ve Spojených státech se v listopadu narodilo dítě z embrya, které bylo zmrazeno rekordních 25 let. Matce Tině Gibsonové je nyní 26 let.
Kvůli záměně embryí při umělém oplodnění musí brněnská klinika Reprofit zaplatit pokutu 800 tisíc korun, napsal server Seznam Zprávy. Sankci klinice udělil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Záměnu embryí ohlásila loni v prosinci sama klinika až když byla jedna z klientek v pokročilém stádiu těhotenství, SÚKL konstatoval, že se tak stalo kvůli individuálnímu pochybení jednoho ze zaměstnanců.
Kontrola v brněnské klinice Reprofit potvrdila, že záměna embryí u dvou žen při umělém oplodnění byla chybou jednotlivce. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) rozhodně nešlo o systémovou chybu. Ústav se o případu dozvěděl loni v polovině prosince, nahlásila mu to sama klinika. Zástupce společnosti FutureLife Matěj Stejskal už dříve řekl, že se při záměně jednalo o lidské selhání pracovníků. Ročně se v Česku narodí přes 5 tisíc dětí s pomocí asistované reprodukce. Brněnská klinika Reprofit, kterou vlastní společnost FutureLife, je součástí investičního fondu Hartenberg. Ten spadá pod firmu SynBiol, dříve patřící vicepremiérovi Andreji Babišovi.
Před několika dny obletěla svět zpráva, že se americkým vědcům podařilo vytvořit lidsko-zvířecí embryo. Podle českého molekulárního imunologa Václava Hořejšího se ale podobné pokusy dělají už dvě desítky let a o žádný revoluční objev se nejedná. Křížení lidských a zvířecích genů by ale v budoucnu mohlo vést k tomu, že by se ve zvířatech "pěstovaly" lidské orgány určené k transplantaci. Uvedení celého objevu do klinické praxe ale bude podle Hořejšího velmi zdlouhavé a možná se ani nikdy nepodaří.
"Pěstování" nových lidských orgánů pro transplantace se dočkalo prvního malého úspěchu. Vědcům z kalifornského Salkova institutu se podařilo vpravit lidské kmenové buňky do prasečího embrya, které přežilo a úspěšně se vyvíjelo v těle prasnice po dobu jednoho měsíce. Tato novodobá "chiméra" byla člověkem z méně než 0,001 procenta. Přesto se jedná o historický krok.
Překvapuje mě, že se na to vůbec přišlo. Při kontrole vycházíte z toho, co máte na papíře, a předpokládáte, že je to dobře. Nechápu, jak to zpětně dohledali, říká embryolog Richard Honner k záměně embryí při umělém oplodnění na brněnské klinice. Dodává, že je možné, že to na klinice věděli a jen čekali, jestli ženy otěhotní. Podle jeho slov musí všechna zařízení splňovat zákony, které specifikují veškeré postupy. Připouští ale, že jakmile se někdo ze zaměstnanců od tohoto odkloní, chyba se stát může.
Státní ústav pro kontrolu léčiv potvrdil, že se záměnou embryí, vajíček či spermií zabývá poprvé. Embrya dvou zahraničních párů zaměnila brněnská klinika Reprofit, kterou vlastní ministr financí Andrej Babiš. Její konkurenti se bojí, že incident poškodí pověst celého odvětví reprodukční medicíny. Ujišťují, že jde o zcela výjimečnou situaci.
Lidské embryo by se mohlo vyvinout ve zdravého jedince, aniž by spermie předtím oplodnila ženské vajíčko. Přelomový objev biologů z Bathské univerzity, který boří po dvě staletí platná dogmata, by do budoucnosti umožnil zplodit dítě dvěma mužům. Postup byl zatím vyzkoušen na laboratorních myších.
Když Jennifer a Aaron Wilsonovi zjistili, že nemohou počít dítě, věděli přesně, co chtějí udělat. Tento pár ze Severní Karolíny mohl vyzkoušet umělé oplodnění, při němž jsou dozrálá vajíčka laboratorně oplodněna spermiemi. Anebo mohli zkusit adoptovat dítě, které potřebuje nový domov. Oni se ale místo toho obrátili na specializovanou křesťanskou kliniku v Knoxvillu v Tennessee, která jim slíbila pomoc při "adopci" embrya. Začíná lidský život početím? Pakliže ano, mohou statisíce zbytečných embryí ve skladištích znamenat naléhavý morální problém.
Američtí vědci se pokoušejí vypěstovat v těle prasete orgán složený z čistě lidských buněk. Do prasečího embrya s upraveným DNA vpravili lidské kmenové buňky, které vytvoří slinivku břišní, jež by mohla být transplantována do těla lidského pacienta. V případě úspěchu tímto způsobem plánují pěstovat i ostatní orgány. Obavy panují nad tím, aby lidské buňky v těle prasete nezasáhly do vývoje i ostatních orgánů, především mozku, čímž by se prasata mohla "polidštit". Mezi odpůrce tohoto druhu výzkumu patří ochránci zvířat. Podle nich by farmy na pěstování orgánů znamenaly nový zdroj pro jejich utrpení.
Němečtí vědci mají v rukou osud milionů kuřat po celém světě. Na univerzitě v Drážďanech se snaží zdokonalit techniku, pomocí které odhalí pohlaví nevylíhnutého kuřete ve vajíčku. V budoucnu by se tak nemuseli zabíjet vylíhlí kohoutci. Je to podle nich mnohem etičtější, dokud plod nemá nervy a nic necítí. Nevylíhnuté kohoutky lze prý použít jako stravu pro rybičky nebo do šamponu...
Sedm zdravých štěňat uměle oplodněné fenky by mohlo znamenat záchranu pro ohrožené druhy zvířat, jejichž genetický fond by bylo možné zachovat pomocí uměle vytvořených embryí. Asistovaná reprodukce u psů může také znamenat nové možnosti v boji proti genetickým chorobám u lidí. Psi totiž s lidmi sdílí překvapivě vysoký počet chorob.
Skupina Hinxton, sdružující vědce, etiky a politiky ze čtrnácti zemí světa, kteří se zabývají se výzkumem kmenových buněk, přišla s výzvou k povolení modifikací genofondu lidských embryí. Genetici toho už prý o DNA vědí dost a současná omezení údajně brzdí vědecký vývoj.
Rozhovor s přední českou bioložkou o úspěšně naklonovaných myších, pozici žen ve vědě a smyslu klonování.
Člen výboru českého Sdružení soukromých gynekologů Aleš Skřivánek v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč je specialistů nadbytek a proč pojišťovny dávaly smlouvy prakticky všem zájemcům.
