Historicky první předsedkyní japonské Liberálnědemokratické strany (LDP) se v sobotu stala exministryně hospodářské bezpečnosti a vnitra Sanae Takaičiová. Obě komory parlamentu budou v polovině října hlasovat o její nominaci do premiérské funkce, do které ji v případě souhlasu zákonodárného sboru jmenuje císař Naruhito.
Téměř půl století žila na samotě poblíž Havlova u Žďárce, říkali jí „lesní žínka“ nebo „žďárecká poustevnice“. Přátelila se s rodinou Václava Havla a její dopisy bezmála čtyřicet let inspirovaly básníka Otokara Březinu. Byla vzdělaná, vzpurná, citlivá i houževnatá. O celá desetiletí předběhla některé feministické postoje, stejně jako dnes tolik diskutovanou myšlenku trvale udržitelného života.
Co znamená být ženou v politice, jak se chovat a do jaké míry projevovat emoce? Česká profesorka politické sociologie Anna Pospěch Durnová z Vídeňské univerzity se rozhodla tyto otázky prozkoumat netradičně. Akademický svět vyměnila za divadlo a napsala hru. Inscenaci Hodina ženy uvádí v režii Jiřího Honzírka brněnské Divadlo Feste.
Sedmdesát let tento týden uběhne od prvního vydání knihy o špionovi 007. Příběh s názvem Casino Royale nejdřív nakladatelé odmítli. K vydání je přesvědčil zavedený autor a bratr Iana Fleminga Peter. Za sedm dekád postava známá hlavně z filmů doznala několika změn, především ve vztahu k ženám. Připomeňte si Bond girls, na nichž je nejvíc vidět vývoj společenských představ.
Osmadvacetiletá Anna je herečka, modelka a posluchačka doktorského programu anglická filologie na Ostravské univerzitě. Na jedné straně ji baví fotbal a formule, v oblibě má ale i módu a umění. Jasně si také stojí za feministickými názory a konfrontuje s nimi často udivené okolí. "Jiné ženy se někdy diví, proč do toho sporu s muži jdu," říká v podcastu Co z tebe bude?! o genderových stereotypech.
Spisovatelka Kateřina Tučková strávila deset let s osudy řádových sester, které v internačních klášterech a vězeních vzdorovaly nejen komunistickému režimu, ale i církevní hierarchii. Koncem dubna vydává dlouho očekávaný román Bílá Voda a těší se, že si dá od psaní aspoň do září pohov. V rozhovoru popisuje, za jakých okolností se za totality ženy světily na kněze i proč se sama nestala katoličkou.
„Prošla jsem si obdobím feministky kráčející za svým cílem, ale dnes vidím, že svět není černobílý. O kladech i záporech emancipace musíme mluvit,” míní advokátka Daniela Kovářová, jejíž přednáška na toto téma na půdě Právnické fakulty UK vzbudila emoce. „Neříkám, aby ženy tou cestou nešly, protože kdy jindy a kde jinde může být žena tím, čím chce. Muži mají sílu a ženy zase svoje zbraně,” dodává.
Hosty vysílání jsou advokátka Daniela Kovářová, novinář Lukáš Valášek, scenárista Petr Kolečko s režisérem Vladimírem Skórkou a barber Laky Royal.
Když pracovala jako zpravodajka v Afghánistánu a poslouchala, jak se žije místním ženám, řekla si, že by jejich osudy vydaly na román. Nakonec podle její knihy Frišta vznikl také animovaný film Moje slunce Mad, který jde do kin 21. října. V rozhovoru pro Aktuálně.cz novinářka Petra Procházková vysvětluje, čím ji okouzlil její afghánský manžel a v čem mají Afghánky jednodušší život než Evropanky.
Komedie plné sexistického humoru nejsou nic pro ni a vadí jí, když má být před kamerou jen hezká. Naopak si ráda vybírá role, které vyžadují hlubší psychologický ponor, a to přesto, že bývají hůř placené. V rozhovoru pro Aktuálně.cz herečka Eliška Křenková mluví o nových filmech Atlas ptáků a Marťanské lodě, ale i o potřebě věnovat se duševní hygieně, kterou podle ní západní společnost zanedbává.
Americká umělkyně Bettina Forgetová, která je i amatérskou astronomkou, zkoumá topografii kráterů a podivuhodné útvary už několik let překresluje. Přitom ale s překvapením zjistila, že nesou skoro výhradně mužská jména.
Pekingský soud nařídil, aby muž zaplatil své exmanželce celkem 50 tisíc jüanů (v přepočtu více než 165 tisíc korun) za pět let domácích prací, které vykonávala. Žena svého bývalého manžela nařkla z toho, že jí během manželství nepomáhal s péčí o domácnost ani jejich syna.
Jako zamyšlená dáma z portrétu malíře Hellicha a češtináři opěvovaná autorka idylického vyprávění o venkovském životě se do paměti Čechů zapsala Božena Němcová. Životní příběh nejslavnější české spisovatelky přitom skýtá řadu současných témat, od ženské emancipace až po sebepřijetí. V rozhovoru o tom mluví režisérka Lenka Wimmerová a scenáristka Hana Wlodarczyková, autorky televizní série Božena.
Dokumentární cyklus Tajná historie - Sexuální dějiny českých zemí odpovídá na otázku, jak moc se změnily sexuální aktivity Čechů v průběhu dvou staletí. Poslední díl odvysílala Česká televize ve středu večer. Odráží nově nabytou sexuální svobodu a nastiňuje budoucnost sexuálních praktik Čechů.
Dialogy, co nešustí papírem, minimum popisných pasáží a příběhy, které bez příkras odrážejí šedivou realitu dnešních párů a jejich dětí. Právě to udělalo z Petry Soukupové jednu z nejprodávanějších českých spisovatelek a nic z toho nechybí ani v její nové knize Věci, na které nastal čas. V rozhovoru autorka mluví o nespokojených vztazích, výchově mužů v Čechách i vyrovnávání se s vlastní divností.
Herečka Alena Doláková napsala knihu, která generaci její babičky asi dost pohorší. Její vrstevnice z řad emancipovaných mileniálek se v ní ale najdou. V lehce autobiografickém románu Anna z Hollywoodu totiž neřeší jen cestu do oslnivého světa showbyznysu, ale i obecnější otázky sebepřijetí, toxických vztahů a feminismu. "Bála jsem se, jestli mi to v nakladatelství vůbec vezmou," říká v rozhovoru.
Martina Viktorie Kopecká je mladá, bohémsky působící husitská farářka, která kdysi k církevnímu prostředí chovala podobné předsudky jako Češi, co se prohlašují za ateisty. Nevadí jí rozebírat ani otázky, kterým se někteří konzervativnější kněží raději vyhýbají. V rozhovoru pro Aktuálně.cz se zamýšlí třeba nad příčinami vysoké rozvodovosti, proměnou genderových rolí i právy homosexuálů.
Jeden z největších momentů v historii ženského sportu. Tak popsal nejčtenější britský deník The Sun počin Fallon Sherrockové, která jako první žena zdolala na šipkařském mistrovství světa soupeře mužského pohlaví.
Ruské ministerstvo práce od roku 2021 výrazně zkrátí seznam profesí, které nemohou vykonávat ženy. Bude jim například umožněno řídit vlak či pracovat na lodích, informoval deník The Moscow Times. Stále jim nebude dovoleno svařovat, pracovat v dole nebo se stát se hasičem. Nově však v těchto odvětvích budou moci zastávat manažerské funkce, které nebudou obnášet fyzickou námahu.
Česká historie je plná silných bojovnic za emancipaci, zkuste v našem kvízu uhodnout, které to byly.
Celkem 25 příběhů bojovnic za ženskou emancipaci představuje nová výstava v pražském Náprstkově muzeu s názvem Vlastním hlasem. Expozice byla zahájena při příležitosti 100. výročí zavedení volebního práva žen v Československu a představuje přelomové body, které formovaly postavení žen v české společnosti. "Vlastní hlas je pro nás synonymem ženské emancipace. Je to úsilí žen o možnost definovat se ve společnosti, definovat své životní role, je to nárok na vlastní hlas," říká hlavní autorka výstavy Jitka Gelnarová. Na výstavě je představena Božena Němcová, první ministryně Československa Ludmila Jankovcová i traktoristka Zlata Medunová. Podívejte se na příběhy některých z nich.
Ženy v jeho společnosti říkaly, že jim v Česku chybí gentlemani, a on jim dával za pravdu. Muže s neznalostí etikety totiž vídal ve své cukrárně dennodenně. Řeč je o Lukáši Otysovi (34), majiteli cukrárny a autorovi knihy Kuchařka stylu moderního muže. "Věřím, že kniha hlavně vyburcuje muže k práci na sobě samých," říká autor. O kuchařce, tématu gentlemanství a roli muže v moderní společnosti jsme se bavili v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ve svých knihách ráda vytahuje na povrch palčivá historická témata zasutá hluboko ve společenském podvědomí. Se stejným zápalem se ale zajímá o problémy, s nimiž se společnost potýká v současnosti, jako jsou například nerovné podmínky žen na trhu práce.
Angela Saini je britská vědkyně, novinářka a autorka bestsellerů. Ve své nové knize Od přírody podřadné aneb Jak se věda mýlila v ženách vyvrací zakořeněné mýty a nesmysly, které o ženách prohlašují mužští vědci a vydávají je za "fakta". Přinášíme vám ukázky z její nové knihy a výňatky rozhovoru, který poskytla Aktuálně.cz během své návštěvy Prahy, kde se účastnila konferencí pořádaných společností Národní kontaktní centrum – gender a věda.
Za reportáž o konfliktu v Jemenu získala francouzská fotografka Véronique de Viguerieová nejprestižnější cenu na mezinárodním festivalu fotožurnalismu Visa pour l'image časopisu Paris Match. Poprvé od roku 1998 tak zvítězila žena, informovala agentura AFP, podle níž je akce prezentovaná jako nejvýznamnější světová přehlídka fotožurnalismu.
Scházejí se jednou týdně za Káhirou a společně skáčou nejen přes překážky, ale i společenské normy své země.
