Hluboko v čínské provincii se otvírá brána do hlubin Země. Xiaozhai Tiankeng, přezdívaná „nebeská jáma“, je největší a nejhlubší krasovou propadlinou na světě. Obří díra, která uchvacuje vědce, dobrodruhy i turisty z celého světa, je tak rozlehlá, že ukrývá samostatný ekosystém, který si žije vlastním životem. A vešly by se do ní dvě Eiffelovy věže.
Supi, hyeny nebo žraloci. Tito nenápadní hrdinové přírody, kteří čistí planetu od zbytků mrtvých zvířat, teď alarmujícím tempem mizí. Jejich pokles dramaticky ovlivní nejen ekosystémy, ale i naše zdraví. Přibudou totiž nemoci, kvůli kterým může ročně zbytečně zemřít až sto tisíc lidí.
Biodiverzita je v ohrožení. Pokud lidé nezmění své chování, může nastat masové vymírání podobné konci dinosaurů, varují vědci. Česko coby předsedající země nyní vede jednání Evropské unie na konferenci OSN o biodiverzitě v kanadském Montréalu. Cílem je nejen prosadit nové cíle pro ochranu přírody, ale také dojít k dohodě o penězích pro rozvojový svět, říká šéf české delegace Ladislav Miko.
Pod rozsáhlým antarktickým šelfovým ledovcem, v jeskyni vysoké stovky metrů, žijí hejna malých krevetovitých živočichů v nově objeveném podmořském ekosystému, který až donedávna zůstával ledovým tajemstvím. Jak napsal zpravodajský server The Guardian, tým vědců z Nového Zélandu objevil tento ekosystém 500 metrů pod ledem v domnělém ústí řeky, stovky kilometrů od okraje Rossova šelfového ledovce.
O tomto víkendu budou vědci společně s dobrovolníky zaznamenávat rozšíření invazních druhů v Česku. Nepůvodní druhy rostlin a zvířat působí škody v hospodářství, ohrožují přirozený ekosystém i zdraví lidí. A čím dříve se o nich odborníci dozvědí, tím dříve mohou zasáhnout. Mezi invazní zvířata rozšířená v Česku patří například mýval nebo želva nádherná, z rostlin bolševník nebo vlčí bob.
Festival Film a architektura, který začíná 30. září, zahájí dokument Spaceship Earth o netradičním příběhu komunity, jež se shodou okolností stane součástí budování "Noemovy archy”. Celkem osm lidí se na dva roky zavře před světem v uměle vytvořené biosféře a pod dohledem celého světa se stará o rostliny, zvěř a životní prostředí, které je má udržet při životě. Ne vše jde ale podle plánu.
Dlouhodobému úbytku opylovačů, čili nejčastěji hmyzu, mohou zamezit květnaté louky, kterých však v české krajině též ubývá. „Pokud by hmyz nadále ubýval podobným tempem, tak přijde hladomor a ani nechci domýšlet co dále,“ upozorňuje ekolog Filip Harabiš. Zemědělská univerzita nyní pomáhá zakládat louky i v širším centru hlavního města. Zájemcům poskytuje osivo.
Podle nového výzkumu vědců z České zemědělské univerzity v Praze se mohou pstruzi stát závislými na pervitinu, který se skrz kanalizace dostává do vodních toků.
Bažiny jihoamerické Kolumbie ovládli takzvaní kokainoví hroši. Zvířata původem z Afriky nechal do země dovézt nechvalně proslulý narkobaron Pablo Escobar a teď podle odborníků ničí místní ekosystém. Experti proto navrhují, aby došlo k jejich vyhubení.
Vody ubývá, studny vysychají, lesy mřou a snímky krajiny připomínají katastrofické filmy. Skoro jako by nás už mohl zachránit jen zázrak. Realita je přece jen veselejší. Krok správným směrem může udělat hned zítra ráno úplně každý.
Bez nového pohledu na svět se neobejdeme. Je jen otázkou času, kdy se to stane, ale strany jako Piráti a Zelení mají budoucnost, bude je volit víc lidí. Možná to nepůjde postupně, ale skokem.
Ekosystémy v Austrálii mají přirozenou požárovou dynamiku, bez ohně by nefungovaly, ale ne v takhle velkém rozsahu, vysvětluje biolog David Storch. Podobných katastrof bylo hodně a v přírodě je to normální. Větší problém je přímý vliv lidské populace, který plíživě snižuje biologickou rozmanitost. Požáry jsou mimořádné, ale to, co se děje jinde ve světě, například kácení pralesů, je horší, dodává.
Zvířata, která se před desítkami let dostala do Japonska jako mazlíčci, nyní představují hrozbu pro japonský ekosystém. Invazivní druhy se zde usadily, rozšířily a vyhnaly, nebo dokonce začaly pojídat druhy přirozenější. Proti jejich přemnožení se místní úřady rozhodly bojovat za pomoci česneku a zázvoru.
Hlodavci na neobydlených tropických ostrovech vybíjejí mořské ptáky, jejichž exkrementy fungují jako přírodní hnojivo pro korálové útesy. Ty pak rostou pomaleji a v jejich okolí není tolik ryb.
Přímořské letovisko Akaba na jihu Jordánska se rozhodlo přilákat k návštěvě více potápěčů. Na dno Rudého moře tam potopili americké letadlo C-130 Hercules. Transportní letoun dopravili na moře jeřábem a následně jej spustili do sedmnáctimetrové hloubky. Jordánské úřady tak mimo jiné chtějí podpořit obnovu života pod vodou. Potopení letadla přihlíželo mnoho zvědavců. Odvážné potápěče přivítá v letadle stylizovaná kostra pilota. Letadlo váží 34 tun a rozpětí křídel má 40 metrů. Na dně moře u Akaby leží již od 90. let také tank a lodní vrak. Ty jsou dnes obklopeny korály a bují v nich mořský život.
Z přírody mizí včely, mouchy, motýli i další druhy hmyzu. Jde o další velkou ránu pro ekosystém, obávají se vědci v nové studii. Podle ní od roku 1989 ubylo více než tři čtvrtiny hmyzu. Ptáci tak přijdou o potravu a rostliny nebude mít kdo opylovat, varují odborníci. O vymírání hmyzu se podle nich "postaraly" klimatické změny i používání pesticidů.
Vydání knih a filmů o Harry Potterovi způsobilo v Indonésii nezvyklý ekologický šok. Podle studie výzkumníku z Oxfordské univerzity se za posledních 15 let zvýšil několikanásobně prodej sov na ptačích trzích. Pokračující trend by mohl mít do budoucna neblahý vliv na výskyt některých méně rozšířených druhů sov. Sama autorka příběhů o Harrym Potterovi J. K. Rowlingová se již v roce 2012 nechala slyšet, že přechovávání sov v klecích je špatné a lidé by se neměli doslova řídit jejími knihami.
Mauro Morandi se dostal na ostrov Budelli ležící mezi Korsikou a Sardinií náhodou v roce 1989. Protože byl znechucený společností, rozhodl se přihlásit jako nový správce ostrova označeného italskou vládou jako místo "vysoké přírodní hodnoty". O svůj ráj na Zemi vloni málem přišel. Nakonec za něj lidé vybojovali, aby mohl na Budelli zůstat a učit návštěvníky vnímat krásu přírody srdcem.
Austrálie se už delší dobu potýká s přemnožením divokých koček. Ty obývají skoro celé území kontinentu a přispívají k vyhynutí mnoha druhů drobných živočichů. Jejich počet v době příznivé pro páření přesahuje šest milionů jedinců. Australští biologové varují před pohromou, kterou mohou způsobit tamnímu ekosystému. Řešení je ale v nedohlednu. Divoké kočky je těžké nalákat do pasti, hodně se přesunují a žijí samotářsky. Proto je taky podle biologů nemožné je sterilizovat.
Rok 2016 bude podle OSN nejteplejším rokem v historii měření. Projevuje se to mimo jiné masivním táním mořských ledovců nebo běláním korálových útesů. Ledové kry na severním pólu mizí nebývalou rychlostí a ledová krusta obklopující Antarktidu se tenčí. Vědecká analýza navíc odhalila, že ani ledy v Grónsku, které by v případě roztání zvýšily hladinu oceánu o celých sedm metrů, nejsou tak stabilní, jak se předpokládalo. Zvyšování teploty moří má ničivé dopady i na jejich ekosystém. Na postupné odumírání korálů doplácejí i miliony lidí.
Lidstvo pečlivě pracuje na destrukci dalšího ekosystému. Tentokrát svou pozornost obrátilo na mořské oceány. Oblíbilo si totiž lovení velkých vodních živočichů, kteří tak postupně vymírají. Vyhynutí mořského ekosystému by podle vědců mohlo odstartovat domino efekt, kdy se začnou bortit další části přírody.
Světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) přijal rezoluci, v níž vyzval Českou republiku k nápravě péče o Národní park Šumava. Informoval o tom profesor Pavel Kindlmann, který se kongresu na Havajských ostrovech účastní. Kongres IUCN v rezoluci vyzval ke konkrétním krokům, které je třeba udělat, aby Šumava mohla zůstat národním parkem i podle mezinárodních kritérií.
Skleníkové plyny a klimatické změny ohrožují diverzitu mořských živočichů. Lidská činnost, jako je nadměrný rybolov a znečišťování vody, navíc oslabují schopnost jednotlivých druhů čelit těmto výzvám. Oteplování vody v důsledku absorpce přílišného množství oxidu uhličitého má negativní dopad na životaschopnost mořského světa. Ohrožení korálů, měkkýšů nebo malých ryb znamená méně potravy pro větší živočichy, a tím pádem i riziko pro fungování potravinového řetězce, na jehož konci stojí miliony lidí.
Příští dva roky budou kvůli kombinaci neustále se zvyšujících emisí skleníkových plynů a meteorologické anomálie známé jako El Niňo pravděpodobně nejteplejšími v historii měření. To povede k suchům v Evropě, na jihu Afriky, na východě Asie či na Filipínách a naopak k tragickým záplavám a sesuvům půdy v Jižní Americe.
Kanadská Alberta řeší specifický problém. Spláchnuté akvarijní rybičky se v kanalizaci množí, dostávají se až do volné přírody, kde ohrožují stabilitu ekosystému.
Britské muzeum hostí unikátní výstavu mořských ekosystémů, které jsou dnes ničeny změnami klimatu, nadměrným rybolovem a znečištěním.
