"Jde o útok na francouzskou ekonomiku," řekl Arnault v rozhovoru s britským nedělníkem The Sunday Times.
Daň by se týkala lidí s majetkem přesahujícím 100 milionů eur (2,4 miliardy korun), kterých je ve Francii přibližně 1800. Premiér Sébastien Lecornu čelí tlaku Socialistické strany, aby opatření zahrnul do rozpočtu na rok 2026, v opačném případě bude čelit hlasování o důvěře, které by mohlo znamenat pád vlády. Podle průzkumu agentury Ifop návrh podporuje 86 procent Francouzů.
"Zjevně nejde o technickou ani o ekonomickou debatu, ale o jasně deklarovanou snahu zničit francouzskou ekonomiku," řekl Arnault. Ekonoma Gabriela Zucmana, který za plánem stojí, podnikatel označil za krajně levicového aktivistu, který využívá "pseudoakademické kompetence" k prosazování ideologie zaměřené na demontáž ekonomického systému.
"Nikdy jsem nebyl aktivistou žádného hnutí ani strany," napsal Zucman na síti X. Ekonom působící jako profesor na pařížské École normale supérieure a také na Kalifornské univerzitě v Berkeley dodal, že jeho práce je založena na výzkumu, nikoli na ideologii.
"Vzhledem k tomu, že tato rétorika pochází od jednoho z nejbohatších mužů světa, a v kontextu, kdy jsou akademické svobody v rostoucím počtu zemí zpochybňovány, měla by nás všechny znepokojovat, protože se příliš neliší od rétoriky (amerického prezidenta Donalda) Trumpa nebo (nejbohatšího člověka planety Elona) Muska," uvedl dále Zucman.
Zucman podle agentury Reuters patřil mezi 300 ekonomů, kteří před loňskými parlamentními volbami veřejně podpořili ekonomický program levicové koalice Nová lidová fronta, jejíž součástí jsou mimo jiné i komunisté nebo levicově populistické hnutí Nepodrobená Francie Jean-Luca Mélenchona.
Zucman se domnívá, že opatření pomůže státnímu rozpočtu. Podle časopisu Challenges činil v roce 2010 celkový majetek 500 nejbohatších francouzských domácností 200 miliard eur, zatímco loni už to byl šestinásobek, tedy asi 1,2 bilionu eur. Zucman připomíná, že tím se toto jmění zvýšilo z 12 procent hrubého domácího produktu (HDP) Francie na 42 procent výkonu ekonomiky. Argumentuje také, že tito lidé v důsledku optimalizace platí nepoměrně nižší daně než chudší domácnosti.
Po pádu vlády Françoise Bayroua, která 8. září neustála hlasování o důvěře, čelí Francie rozsáhlé politické krizi. Nástupce Bayroua Sébastien Lecornu je kvůli plánovaným rozpočtovým škrtům pod tlakem nespokojené veřejnosti, parlamentu a investorů, kteří se v druhé největší ekonomice eurozóny obávají rostoucího deficitu.
Tento měsíc po celé Francii vyšly do ulic tisíce demonstrantů, aby pod heslem hnutí Bloquons tout (Blokujme všechno) protestovaly proti politice prezidenta Emmanuela Macrona. Mezi požadavky demonstrujících byla i daň pro nejbohatší. "Zucmanova daň. Ultrabohatí, zaplaťte," stálo na jednom z transparentů.
