Tykačovy elektrárny nyní vyrábí přes desetinu elektřiny v Česku. Není jasné, zda by takový výpadek země ustála. Tykač už úřady informoval oficiálně, uvedl v pátek Radiožurnál. Podle zákona to musí udělat nejpozději 11 měsíců před definitivní uzávěrou. Stát teď má 60 dní na rozhodnutí, zda elektrárny potřebuje.
"Přesně na to byla legislativa, kterou jsme letos finalizovali, zákon zvaný lex plyn," připomíná René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu.
Stát může provoz elektráren nařídit
Kdyby hrozilo, že země výpadek neustojí, elektrárny musí jet dál, vysvětluje Neděla. "Provozovatel přenosové soustavy doporučí, aby regulační úřad přikázal stávajícímu nebo novému provozovateli, aby tyto zdroje nechal v provozu," popisuje odborník, jak funguje zmíněný zákon označovaný jako lex plyn.
Jinými slovy: pokud se na základě analýzy a propočtů stát rozhodne, že Tykačovy elektrárny v Počeradech, ve Chvaleticích a v Kladně potřebuje, nic se zavírat nebude.
Hraje se o miliardy
To ovšem nebude zadarmo. Stát by totiž takový provoz musel dotovat. A může jít o miliardy korun, které mohou na provoz Tykačových elektráren ze státního rozpočtu jít.
Jaký výkon bude země potřebovat, musí úřady teprve spočítat. Provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS v takovém případě odstartuje přesnou analýzu dopadů - ovšem až po obdržení oficiálního oznámení o uzavření elektráren.
"Energetický regulační úřad na základě posudku a informací od stávajícího provozovatele určí případnou kompenzaci," vysvětluje Neděla. Podporu provozu pak bude muset schválit i Evropská unie.
Místopředseda hnutí ANO a budoucí ministr průmyslu Karel Havlíček nechtěl situaci komentovat s tím, že k ní nemá dostatek informací. "Pokud taková situace nastane, pojede se podle zákona," řekl deníku Aktuálně.cz.
Tykač: "Je hotovo"
Tykač už dříve mluvil o tom, že zvažuje uzavření svých elektráren. Podle některých tím tlačil na vládu, aby přehodnotila svou podporu uhelných elektráren. Teď je podle Tykače, který patří k nejbohatším Čechům, rozhodnuto.
"Je to komerční rozhodnutí a po komerční stránce je hotovo," řekl Tykač ve středečním podcastu Štěpení k tomu, zda zavře své uhelné elektrárny. Jako důvod uvedl podnikatel cenu emisních povolenek.
"My bychom jako uhelné elektrárny byly jedním z nejlevnějších řiditelných zdrojů na trhu. Máme variabilní náklady nižší než jaderné elektrárny, které s ohledem na jadernou bezpečnost mají docela vysoké náklady běžného roku," řekl Tykač ve zmíněném podcastu. "To, co nás dostává do ztráty, je povolenka. A tak byla povolenka myšlena - aby uhlí skončilo," dodal.
Tykačova skupina Sev.en Česká energie, pod kterou jmenované uhelné elektrárny a těžba uhlí spadají, loni skončila v čisté ztrátě 2,1 miliardy korun.
Z nákladů na výrobu jedné megawatthodiny tvoří povolenka většinu. Z aktuální ceny za výrobu 85 až 90 eur vychází cena povolenky na 82 eur. Bez ní by elektřina byla za zlomek ceny. Samotné náklady na uhlí, zaměstnance a další věci podle Tykače tvoří v nákladech jen šest eur za MWh.
Úplně původní rozhodnutí takzvané uhelné komise o ukončení těžby uhlí a výroby elektřiny z uhlí směrovalo na rok 2038. Končící vláda se však ve svém programovém prohlášení zavázala opustit uhlí k roku 2033. Jak ale rostla cena povolenek a zdražoval se provoz uhlí, bylo jasné, že tak dlouho provoz "špinavých" zdrojů nevydrží. Například státní energetický gigant ČEZ coby další z těch, co využívají uhlí, řekl, že ukončí výrobu uhlí v roce 2030.
Podle některých dřívější zavření Tykačových elektráren nebude znamenat zdražení elektřiny. "Kdyby tyto zdroje byly v síti extrémně zapotřebí, tak cena elektřiny by to ocenila. Ta se ale nyní mění jen mírně. Je tedy vidět, že se trh odchodu těchto zdrojů neobává," řekl Aktuálně.cz ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer.
