Neštěstí na půdě erfurtského gymnázia, při kterém zemřelo 16 lidí, bylo pro Němce prvním impulsem k zavedení opatření vůči akčně pojatým videohrám. Konkrétní zákazy či nařízení z diskuze o virtuálním násilí nakonec ale nevzešly. Střelba na střední škole v Emsdettenu z 20. listopadu tohoto roku, jež si vyžádala 37 zraněných, však byla poslední kapkou.

Po prvotních názorech a návrzích politiků, které zašly až k polemikám o vlivu paintballu na lidskou psychiku, se nyní dostalo na skutečné legislativní kroky. Učinily je vlády spolkových zemí Bavorska a Dolního Saska, když podaly návrh na zákon o zákazu videoher, v nichž se objevuje "kruté násilí páchané na lidech nebo jim podobných postavách". Zákon projedná Německý spolkový sněm příští rok. Zákaz a případné restrikce se vztahují nejen na distribuci násilnických her, ale také na jejich hraní. Porušení nařízení si může vyžádat pokutu či v krajním případě vzetí do vazby až na dobu jednoho roku.

Hráči by takový zákon samozřejmě příliš neuvítali. Frank Sliwka, šéf organizace Deutsche E-Sport Bund, sdružující vyznavače her zaměřených na multiplayer, kritizuje návrh zákona za to, že projekty jako je ten jeho staví do role jakýchsi líhní budoucích násilníků. Německo má spolu s Austrálií a Novým Zélandem jeden z nejpřísnějších ratingových systémů (udávají, kterým věkovým kategoriím je hra určena). Aktuálně komise Unterhaltungssoftware Selbstkontrolle odmítla udělit ratingovou známku úspěšnému Gears of War, takže hra v SRN oficiálně nevyjde. K sehnání sice bude, ale pouze na dotaz. Tento zákon totiž nezakazuje přímo prodej, ale jakoukoliv propagaci, byť by šlo jen o vystavení krabice se hrou na pultu v obchodě.