Bilancování je nádherné slovo. Cítíte, jak se vám lepí na jazyk a pomalu vtéká do krku jako med? Jak chutná? Jak voní? Je to tak, bilancovat znamená fakt si užívat. Ani my jsme neodolali, a tak se pojďme podívat na nej hry minulého roku. Na pulty obchodů se jich dostalo samozřejmě víc, my se ale zaměříme na ty, které prošly stránkami našeho časopisu. Byly to: *Finstere Flure, Legie, A Game of Thrones, Railroad Tycoon, Oltre Mare, Axis & Allies: Miniatures, Dungeons and Dragons: Miniatures, Caylus, Memoir 44, Loot, World of Warcraft* a *Grænaland*. Všem šťouralům dáváme na vědomí, že níže uvedené hodnocení je výsostně subjektivní a nedělá si nárok na absolutní platnost.
NEJLEPŠÍ SYSTÉMOVÁ HRA: LEGIE
Tady si to rozdaly tři velmi zdatné dámy a při kontrole bicepsů musíme pochvalně zamručet. Dvě z nich navíc pocházejí z českých luhů a hájů. *Grænaland*, hra na vikingské jarly drancující pobřeží Grónska, byl dalším majstrštykem Vládi Chvátila, který se pomalu, ale jistě propracovává na špičku evropských herních designérů. Systém, stojící na nutnosti domluvit se při dělení omezeného množství surovin, je velmi dobře vymyšlený a přímo nutí k sociálním interakcím. Naopak *Caylus* od Williama Attiy, ve kterém hráči v roli stavitelů budují hrad francouzskému králi, je ukázkou dobře skloubené mechaniky. Vítězem se ale po právu stala *Legie*. Možná se proti jejímu vítězství zvedne nejeden hlas, ale ona si královské křeslo fakticky zaslouží. I když jí server Boardgamegeek udělil pouze poloviční hodnocení (což se dá vysvětlit pouze dočasnou senilitou hlasujících), je to skvělá hra. V *Legii* hráči zastupují generály dvou stran, kteří se na malé desce snaží přikládáním kamenů s různými schopnostmi navzájem vytlačit. Hra je to nesmírně jednoduchá, a přitom velmi takticky vyspělá. Bere si to nejlepší ze šachů (schopnosti figur) i japonské Go (poziční hra) a navíc je vhodná na cesty, protože se vejde do kapsy u košile. Zbyněk Vrána prostě vrhnul do světa něco, co stojí za pozornost.
recenze - 2/2006 (90%)
alternativní tituly - *Grænaland* a *Chylus*
NEJVÝPRAVNĚJŠÍ HRA: WORLD OF WARCRAFT
Tady nebylo moc co řešit. Jediný, kdo mohl tomuto mamutovi s pěti sty kartami, sto dvaceti figurkami a velkým herním plánem konkurovat, byl *Railroad Tycoon*. Už na první pohled byl jasný rozdíl ve velikosti zatímco *Tycoon* se při vší své hmotnosti nebojácně vyhoupl do ringu jako zdatný zástupce těžké váhy, *Warcraft* se zase rozměrem svojí krabice vymyká všem zvyklostem. Třetí, kdo by do souboje ještě mohl zasáhnout, bohužel letos do naší herně-boxovací federace nenastoupil, a tak výpravný *War of the Ring* pomineme. *Tycoon* v souboji začíná hákem, a tím je největší dostupný herní plán na trhu. *WoW* úspěšně blokuje, i když je jeho hrací plocha o kousek menší. *Tycoon* zkouší sérii úderů svou obrovitou hromadou mašinek a nesmírně stylovými baráčky a vodními věžemi, ale *WoW* okamžitě kontruje bombou v podobě grafického zpracování a kvality figurek. Nemusí se ani příliš snažit a soupeře posílá k zemi, protože takové ráně asi nebude dlouho nic konkurovat.
recenze - 11/2006 (95%)
alternativní titul - *Railroad Tycoon*
NEJZÁBAVNĚJŠÍ HRA: RAILROAD TYCOON
Kategorii, o niž může být nejvíce hádek, vyhrála tato simulace výstavby železnice na Divokém západě. Každého samozřejmě oslovuje něco jiného, nicméně podle přísně vědeckého testování experimentálními metodami baví *Tycoon* jak kované pařany, tak nepolíbené herní panice. Jeho kouzlo spočívá v kombinaci stylové a velmi rozsáhlé výpravy s poměrně jednoduchým systémem budování impéria. Komunikace hráčů uvnitř hry je sice mizivá, ale to jí na lehkosti nijak neubírá. Je jasná vítězka, protože se na ni za a) skvěle dívá, b) lehce se učí a za c) je mimořádně hratelná. Copak by měla herní miss splňovat ještě něco jiného?
recenze - 4/2006 (90%)
alternativní titul - není
Článek vyšel v časopise Pevnost 2 / 2007.
