Vážně pochybujeme, že by si někdo doma před televizí zpíval sám pro sebe, leda jako trénink do čtvrté série SuperStar. Z vlastní zkušenosti ale víme, jaký potenciál se ve hře skrývá, když seberete partu kamarádů, vykoupíte prodejnu lihovin a uděláte opravdovou karaoke pařbu u sebe doma. Pravda, sousedi vás budou proklínat ještě hodně dlouho, ale na tyhle večírky se prostě jen tak nezapomene. Naštěstí nepotřebujete drahá zařízení a šíleného cable guye, který vám to postaví. Pokud máte PlayStation 2 a televizi, u které jde zvuk a obraz, stačí zajít do nejbližšího obchodu a sáhnout po něčem, co se nazývá Singstar.
Zkouška, raz, dva, tři, zkouška
O co jde? Jedná se o typické karaoke se vším, co k němu patří. Vyberete si píseň, spustí se videoklip a pomalu se začne objevovat text, jenž máte odzpívat. Na obrazovce jsou pak ještě v různé výšce rozmístěny obdélníky, které určují tempo a výšku, jichž byste měli dosáhnout k ideálnímu pojetí. Zbytek už je jenom na vás.
#hodnoceni
Tahle série je mezi námi již docela dlouho a čítá několik dílů. První dva kousky Party a Popworld naše hlasivky naštěstí potrápily jen maličko. Maroon 5? Děkujeme, nechceme. Stejně tak Singstar Rocks! jistě zklamal všechny zatvrzelé metalové fandy, kteří si již na bujaré večírky plné rozmlácených hotelových pokojů, fetu a rozjařených děvčat chystali kožené kalhoty a pořádné paruky. V našich očích tak dosud vítězila sbírka 80s. Ty největší fláky let osmdesátých v čele s Atomic od Blondie prostě rozjedou i tu nejunavenější vesnickou zábavu. Nicméně nyní se nám do rukou dostalo Singstar Legends, jasná koupě pro každého, kdo karaoke bere vážně.
Haló slyšíte mě? Hraje to vůbec?
Tentokrát se na kompilaci sešly opravdové legendy hudební scény rozličných dekád. A i když nebudete spokojeni, že nenacházíte svého oblíbence (marně například pátráme po Guns'n'Roses), na většinu tracklistu nebudete moci říci ani popel. Legends totiž doopravdy přinášejí ty známé, tolikrát ohrané evergreeny, které máme snad všichni rádi i přesto, že nevíme, jak se jmenují a kdo je nazpíval.
Okusit tak budete moci např. Anettu Franklin - Respect, Berry White - You're The First, The Last, My Everything (hymna každého, kdo sledoval Ally McBealovou), Davida Bowieho - Life on Mars?, Depeche Mode s klasikou Enjoy the Silence, Johnyho Cashe a jeho Ring of Fire, nebo Lynyrd Skynyrd se Sweet Home Alabama (najdete snad na každém druhém soundtracku).
Nicméně dojde i na Rolling Stones a Sympathy for the Devil (pravda, Paint It Black by možná bylo zajímavější), či Nirvanu a Smells Like Teen Spirit. Nechybí ani Jacksons 5; vyzpívat jejich I Want You Back, to je doopravdy výzva. Mezi dámami jistě zaujmou Whitney Houston s The Greatest Love Of All, Tina Turner se songem What's Love Got To Do With It? nebo Patsy Cline a její Crazy. Do celého konceptu nám snad nezapadají jen U2 a jejich Vertigo. Kapela tady jistě má své vyhřáté místo, ale dávat mezi Legends něco z posledního alba, to je trochu úlet. Obzvláště, když Bono a spol. mohou nabídnout mnohem víc. Stačilo by sáhnout třeba po Joshua Tree... ale nechme toho. Výběr je i tak opravdu famózní.
Áj mised d bus...
Kromě třicetipoložkového tracklistu nabízí Singstar Legends trojici herních módů pro jednoho osamělého zpěváka, nebo bandu rozveselených přátel. Nemusíme snad připomínat, kdy si užijete více srandy. Pokud pak vlastníte EyeToy, tak si místo videoklipu můžete na obrazovku pustit sami sebe, abyste si mohli hladit ego a říkat mu velké. Bohužel jinak nepřináší v tomto ohledu aktuální Singstar nic nového. Stejně tak obsahuje chybky z dílů předchozích, kdy můžete dosáhnout celkem vysokého skóre jen pouhým mumláním. Nicméně to už záleží na složení vaší poroty, jak s podobným cheatováním zamává.
Je tedy na vás, zda se vám vyplatí zakoupit hru s dvojicí mikrofonů za dvanáct stovek nebo jen v podstatě 30 nových skladeb za necelých osm set. My vám můžeme s klidem říci, že Legends jsou tím nejlepším Singstarem, který zatím vyšel. Takže pokud budete o letošních Vánocích stepovat před obchodem a přemýšlet nad nějakým domácím karaoke titulem, pak jsou Legends tou správnou volbou. Díky velmi širokému záběru skrze žánry a období si tam každý najde doopravdy to svoje. Sice se opět nějak zapomnělo na Dalibora Jandu a Káju Gotta, ale i tak jsou všechny umístěné fláky klasika každým coulem!
