Každý, kdo žije v Praze jistě familiérně zná stovky metrů rozkopaných komunikací. A vlastně nejen v našem hlavním městě je tento jev velice častým od Čech, přes Slezsko až po Moravu si kopáči u hlavních komunikací dávají siestu a vysmívají se rozlíceným řidičům, kteří je musejí objíždět 20km rychlostí. Myslíte, že je to chyba politiků a plánování? Pak nyní máte jedinečnou možnost udělat to lépe alespoň ve virtuálním světě SimCity: Societies alias Společnosti.
Ne, že by vás to kvalifikovalo na místo radního stále jde přece jen o pouhou hru - je však pravděpodobné, že u toho zažijete spousty zábavy. A to je to, oč tu běží. Teď jsme možná malinko přeběhli pozápasové hodnocení, pojďme se ale podívat, proč se nám SimCity Společnosti vlastně zamlouvalo.
#hodnoceni
Jasný cíl
I průměrně inteligentní opici už asi došlo, že tady se bude stavět a budovat. Úrodnou planinu tak můžete s klidem přetransformovat třeba v ponuré město kyberpunkového stylu. Během procesu se ke slovu dostane také mikromanagement, takže se nebojte, že byste o něco přišli. Naopak si budete muset stále hlídat ukazatele elektrické energie, financí, zábavy, komerce a dalších. A to vše za jediným účelem, udržovat rostoucí počet obyvatel šťastný. Kéž by se tímto heslem řídili i pupkáči na našich vládních úřadech
Některé herní aspekty si "nové SimCity" půjčuje ze série The Sims.
To Společnosti dodává na osobitosti a rázem nic není tak anonymní jako dřív. Například i ovládací prvky doznaly jistého zjemnění a zjednodušení a celá grafika působí tak nějak roztomileji, než například v SimCity s pořadovým číslem 3 nebo 4. Hra přesto na první pohled nebudí dětsky snadný dojem. Spíše naopak, někteří svátečnější hráči se možná zaleknou velkého množství tlačítek, informací a ukazatelů. Jedna několikaminutová výuková mise je však dostatečným úvodem k tomu, aby se každý v společnosti nového SimCity cítil jako rybka ve vodě.
Na začátku byla tráva
Koncept je velice jednoduchý. Začínáte v nedotčené krajině a čiňte se. Tu hodíte elektrárnu, sem nějakou ulici, tuhle pár baráčků pro obyvatele, tady zprovozníte síť obchodů, a nakonec "Simíkům" zřídíte i pár divadel, ať z nich nejsou kulturní barbaři. A tak dále, a tak dále... Zajímavostí a odklonem od klasického schématu budiž možnost stavět si specifická města. Mezi dostupnými styly staveb nechybí například kyberpunkový, autoritářský či kapitalistický archetyp. Problémem není například ani město zábavy či město pro romantické duše. Pravda, nepříliš realistické, zato poměrně originální.
Města a obyvatelé v SimCity: Společnosti si nevystačí jen s materiálním zabezpečením. Proto jim musíte stavět také budovy, které produkují alternativní a duchovní hodnoty, jako například kreativitu (tu generují třeba dekorace). Indikátory všech těchto položek (ke kterým se ještě dostaneme) pak vidíte v pravé dolní části obrazovky, jež vám přehledně napoví, když je něčeho nedostatek.
V prvotních nastaveních herního setupu máte na výběr poměrně široké možnosti. Standardně si můžete zvolit jednu z devíti dostupných klimatických oblastí (mírná, alpská, poušť, savana, mírná pobřežní, pahorkatina, tropická, tropické pobřeží či tundra), upravit obtížnost (oddechová, normální nebo výzva) a určit četnost speciálních happeningů (nízká, normální, vysoká či pouze podnebné události). Nad to si vyberete jeden z herních režimů (běžný, s neomezenými financemi nebo volnou hru, kde máte ihned přístup k neomezeným financím a všem budovám). A pokud vám to stále nestačí, pohrajte si do sytosti s pokročilými nastaveními, kde můžete zvýšit třeba podíl vodní plochy na mapě.
Všemohoucí GUI
Grafické uživatelské rozhraní jsme již tak trochu naťukli. A právě ono je klíčem k pohodovému a intuitivnímu hraní. Několik odstavců zpátky jsme říkali, že musíte hlídat nejednu hodnotu - konkrétně jde o produktivitu, prosperitu, kreativitu, spiritualitu a vědomosti - jejichž indikátory se nachází v pravém dolním rohu obrazovky. Přehledně tak vidíte, kolik jednotek každé položky máte, a zda je jí právě dostatek.
Jednotlivé budovy aktuálnímu stavu všech indikátorů přidávají, nebo naopak ubírají. Například Starší koncil, který za 750 "simoleanů" (financí ve světě Simcity: Společnosti) vám bude dodávat +12 jednotek autority, na oplátku si však vezme 4 bodíky spirituality. Budova finančních produktů zase generuje +28 bodů prosperity, daní je však -15 bodů produktivity. Hra je v tomto velice dobře vyvážená a nabízí velké množství plodných kombinací všemožných komplexů, domů a pracovišť, takže je stále co zkoušet.
Nesporným plusem rozhraní je také možnost filtrování. Jelikož hra obsahuje opravdu ohromný počet budov, mohla by se výstavba města určitého stylu stát probíráním a hledáním té správné cesty. Proto si můžete určit, že se vám mají zobrazit jen dané budovy (například určené do městečka zábavy) a voilá, seznam se krásně zúží. Detail, ale potěší.
Krásné město na pohled
Grafika je, jak jinak, pěkně roztomilá a svůj účel plní na jedničku. Městečko se hned po zrodu začíná hemžit aktivními Simíky a místy je docela zábava sledovat všední den na jedné z rušných ulic vaší rostoucí metropole. Každý Sim (obyvatel vašeho městečka) má navíc svůj vlastní život, touhy a přání, o něž se s vámi rád podělí, pokud na něj kliknete. Uklidňující hudba, do níž zvuky místy působí trochu rušivě, vše parádně dokresluje a nijak v tomto směru nevybočuje z dobrého standardu tradice budovatelských strategií.
Nakonec musíme ještě zmínit nepříjemnou záležitost, která nám při testování drze zatápěla. Nevíme, jestli se v EA na betatesting vykašlali úplně, nebo hru dali do spárů cvičených orangutanů, ale neustálé padání na hratelnosti příliš nepřidalo. Často se hra odporoučela do horoucích pekel dokonce v méně než osmiminutových intervalech a to je příliš i pro otrlé. A věc poslední - Simcity Společnost není přímým následovníkem konceptu SimCity, nečekejte stejně detailně propracované schéma a nepočítejte se strategií pro dospělé. Tahle hra je spíš o pohodové atmosféře a zábavě pro všechny věkové kategorie. Když chcete potrápit mozek, hrajte šachy.
