James Bond je filmovým fenoménem, který s novým představitelem Danielem Craigem chytil druhý dech. Bohužel, ve hrách není zdaleka tak jistý v kramflecích jako ve filmech, kde klátí jednu dívčinu za druhou, chytá se ve vzduchu křídel letadla, používá gadgety z budoucnosti a sem tam někoho efektně vykosí. Tato kombinace je pro plátno magicky přitažlivá, ovšem ve hrách je nesmírně těžké ji zprostředkovat. Opravdu se to povedlo pouze jednou a na GoldenEye pro Nintendo 64 dodnes rádi vzpomínáme. Od té doby tu byla řada pokusů, přinejlepším však polovičatých.
Activision se ale do adaptace nové bondovky pustil s velkou vervou, rozpoutal obří marketingovou kampaň, najal Daniela Craiga ke spolupráci (virtuální Bond má jeho hlas i tvář), poprosil filmaře o pomoc (narazíte na scény jak z nového filmu Quantum of Solace, tak předchozího, dějově úzce spjatého Casina Royale) a vyhradil zkušenému studiu Treyarch (dělá krom jiného na Call of Duty: World at War) velkorysý rozpočet. Mohlo tohle dopadnout jinak než skvěle? Inu, mohlo.
#hodnoceni
Už první mise se dá označit přinejmenším za nepřesvědčivou. James Bond tu nahání jednoho z pohlavárů organizace, která přivodila smrt milované Vesper. Ovšem nevyužívá k tomu cool věcičky, ani se neplíží propracovaným prostředím, dokonce ani nepřitahuje adrenalinové momenty. Prostě jenom střílí na velké zahradě do vykukujících nepřátel, zatímco se sám schovává za zídky okusované palbou. Nepřipomíná vám to něco? Ano, jmenuje se to Call of Duty.
Využít modernizovaný Call of Duty 4 engine bylo před vydáním považováno jako chytrý tah. Málokdo ale domyslel, že tím autoři přejali celý mustr této válečné střelnice. Quantum of Solace tak není ničím jiným než naprosto lineární střílečkou, ve které máte možnost běžet pouze jedinou cestou, lemovanou zástupy v podstatě odnikud vybíhajících nepřátel. Ne, neříkáme, že je to špatné, ale z jedné strany to zkrátka není James Bond a z druhé je Call of Duty jednoduše lépe inscenované a válečné události se pro tento typ hry hodí lépe.
Pokud jste očekávali napínavou moderní detektivku s nejrůznějšími vychytávkami, budete zkrátka zklamáni. Úrovně jsou vizuálně sice povedené a velice variabilní, jelikož se podíváte prakticky do celého světa, ovšem prostředí je zoufale neinteraktivní. Prakticky všude se navíc děje to samé. Běžíte úzkými uličkami, z oken na vás vykukují nepřátelé, které sejmete ještě za běhu, pak dorazíte na větší nádvoří, kde jsou jakoby náhodně rozmístěné nejrůznější zídky a překážky.
Vypadá to poněkud nelogicky, ale co na tom. Právě na krycím systému hra dost staví. Na vyšší obtížnost je nepřátel tolik a mají tak přesnou mušku, že vám nezbude nic jiného než zakleknout a střílet buď naslepo nebo s aktivovaným zaměřovačem. Místy to dokonce připomíná staromódní Gears of War. Singleplayer není nikterak dlouhý – zabere tak šest sedm hodin. A to je přesně čas, po který vás tento koncept zvládne bavit, nikoliv však ohromit. A už vůbec si ho nebudete asociovat s Jamesem Bondem, což je prostě u herní bondovky chyba.
Pravda, autoři se snažili o určité osvěžení střelnicovitého konceptu. Někdy se tak budete účastnit nahánění pronásledovaných osob, což znamená vyhrazenou cestou běžet ještě rychleji. Jindy si zase střihnete bitku na blízko. Ale netěšte se na nějaká komba. Vše probíhá velmi zjednodušenou formou, kdy do sebe musíte v určitý okamžik napasovat dvě kolečka, aby hrdina provedl kýžený a efektní úder, na nějž ale prakticky nemáte žádný vliv.
Příběh se sice drží událostí z filmového Quantum of Solace a prokládá je flashbacky z Casina Royale, ovšem nezdržuje se s podrobnějším vysvětlováním. Chceš vědět oč běží? Tak běž do kina, milý hráči. Zkrátka nevýhoda merchandisingového produktu. Cíle mise se tak smrsknou na likvidaci určených osob.
Pokud jde o technologickou stránku věci, Call of Duty 4 engine určitě nebyl krokem vedle. Problém je, že z něj autoři nedokázali vymačkat tolik jako Infinity Ward v perfektně inscenovaném Modern Warfare. Úrovně sice na pohled vypadají pěkně, ale doporučujeme je blíže nezkoumat – tady už byste narazili na řadu zastaralostí. To ale nevadí, protože hrou proletíte ve vysokém tempu. Ostatně, už samotná chůze hrdiny je tak rychlá jako v jiných hrách běh.
Recenze možná vyzněla poněkud negativisticky. A skutečně, vzhledem ke slibům jsme zklamáni. Tohle zkrátka není hra odpovídající stylu Jamese Bonda. Na druhou stranu je to docela dobrá akce, u které se na těch pár hodin zabavíte. Poté na ní ale definitivně zapomenete.
