RECENZE: CSI Hard Evidence

Vilém Koubek
19. 1. 2008 0:00
Lovení zločinců s Grissomem za zády. Co víc by si srdce fanouškovo mohlo přát?
Foto: Hratelně.cz

CSI: Hard Evidence je už čtvrté počítačové dobrodružství naší skupinky vyšetřovatelů, mezi něž se vetřel jeden nováček. Vy. Nemáte jméno proto vám všichni svorně říkají parťáku, za celou hru nevydáte jedinou hlásku a nespatříte svou tvář, ale ne, Gordon Freeman se nejmenujete a s páčidlem ruce se taky pravdy nedomáháte, bohužel

Pět složek v kartotéce
Las Vegas je sémě neřesti. Pro našeho nováčka si však autoři připravili "jen" pět případů. Každý má jinou zápletku, jiné řešení a nejsou mezi sebou nijak provázány. Dostanete se tak k patáliím jako je mrtvý člen rockové kapely či taxikář upálený ve svém vlastním autě. Ne všechny případy jsou však vysloveně příběhově zajímavé. Například při řešení taxikáře pendlujete po celou dobu mezi třemi podezřelými, kteří si vinu přehazují mezi sebou nebo se vymlouvají, což rozhodně není zábavné poslouchat ani hrát. Ovšem je to nutnou součástí práce kriminalisty. Další, neméně důležitou, ale o hodně zábavnější je práce s důkazy.


#hodnoceni

Dokonalý zločin neexistuje. Na každém místě činu se najdou hromady důkazů (většinou semene či jiných tělních tekutin), stejně jako v obydlích podezřelých či místech, kde se potulují. Právě jejich sbírání je tou částí hry, při které srdce každého potencionálního detektiva povyskočí radostí a osobně bych ji označil za nejpovedenější. Každý důkaz se vám velice přehledně řadí do tabulek podobných inventářům. Zde si je můžete pohodlně prohlédnout či prozkoumat. U každého důkazu by vám měla svítit zelená fajfka, pak je kompletně prozkoumaný a už ho nebudete potřebovat. Pakliže nesvítí, zkoumejte dál, jistě se zde nachází nějaké otisky, či případně DNA (jsem vám to říkal).

S nasbíranými důkazy hurá do laboratoře. K dispozici vám bude jak ta pojízdná, tak i přímo v budově CSI. Skládá se z pultíku, kde můžete rekonstruovat jednotlivé rozbité předměty, mikroskopu pro porovnávání vzorků látek či jiných materiálů, terminálu srovnávajícího vzorky DNA, otisky, audio či video nahrávky a přístroje pro chemickou analýzu. Ač se výčet zdá velice obsáhlý a také takový je, rozhodně není složitý. Pakliže máte dostatek důkazů pro práci s příslušným terminálem poblikává na něm veliký vykřičník, aby vás upozornil, že si s ním máte pohrát.

Foto: Hratelně.cz

Samotné porovnávání je řešeno jakýmisi minihrami. U DNA musíte najít stejný "čárový" kód, při porovnávání otisků se vám z vašeho otisku vyčlení jistá část a tu pak doplňujete do otisků s nimiž porovnáváte. Ty jsou rozděleny do čtyř sektorů, takže se nebojte celonočního zkoušení či umisťování. Video si můžete přehrávat snímek po snímku, ale ne tak docela. Vše je řešeno tak, aby to vypadalo trochu věrohodně, avšak hlavně ne moc zdlouhavě.

Práce pro malé děti
Bohužel je všechno až moc jednoduché. Normálně bychom si nestěžovali, když nám hra pěkně odsýpá, ale zde to autoři opravdu přehnali. K jednotlivým případům s vámi vyráží vždy jeden spolupracovník z kriminálky. Nickem počínaje a samotným Grissomem konče. Těm si můžete říct o radu a v tom je ten problém. Oni už totiž nejspíš všechny případy řešili před vámi, poradí vám proto co všechno byste měli najít, s kým promluvit, kam jít, prostě úplně všechno. Prakticky to je jako hrát s návodem a to pro adventuru není zrovna nejlepší volba. K dohrání tak stačí akorát umět anglicky a ovládat myš.

Foto: Hratelně.cz

Tou totiž ovládaní začíná a končí. Hratelnost má podobu cestování mezi lokacemi dělícími se na dvě části. Kanceláře a výjezdy. Vyjíždíte za případem, v kancelářích jsou laboratoře. márnice a hlavně Brassova kancelář, jež je stěžejní, jelikož v ní budete získávat povolení k prohlídkám a zatykače. Po příjezdu či příchodu do lokace se vám kamera stacionárně umístí v jednom bodu a vy se můžete pomocí myši rozhlížet. Pakliže se vám kurzor přemění v zelenou šipku, pak můžete do daného místa "zajít". Celá sranda.

O rozhovorech už ódy na dobrou práci rozhodně zpívat nebudeme. Povětšinou jsou nezáživné a o ničem. Těch skutečně důležitých a zajímavých informací se dozvíte pomálu, jinak je to vyloženě tlachání do prázdna. Lepší je to pak u výslechu, kde společne s Brassem drtíte podezřelé jednou otázkou za druhou, a kde se všichni nakonec velice rádi přiznají.

Foto: Hratelně.cz

Možná, že by rozhovory nebyly zas takové utrpení, kdyby se na tváře aktérů a celkove na grafiku dalo dívat. Do dnešního standartu má však CSI hodně daleko. Kdyby vyšlo před třemi lety, bylo by hodnocení mnohem lepší. Obličeje jednotlivých postav jsou zpracovány přímo ohyzdně, textury jsou na nich v nízkém rozlišení a dabing nesynchronizovaný s pohybem úst. Váš obličej asi taky není zrovna k pokukání, jelikož v rozhovorech všichni rejdí očima po všech čertech jen ne po vás a to nejen podezřelí, ale i vaši spolupracovníci. Když už se nějaká postava pohybuje, vypadá to jako by místo těla měla špatně pohyblivou protézu.

Závěrečná evaluace
Tu, vám na konci každého úkolu samotný Grissom dá, což pro vás znamená nějaké ty bonusové bodíky k odemknutí speciálních předmětů. Odměny se získávají také za chytání brouků do Grissomovy sbírky. Inu, každý šplhá, jak umí. Ovšem CSI mi vysoko v žebříčku zábavnosti nevylezlo. Po prvním případu se náplň opakuje stále dokola a příběhové pletky nejsou taky jedny z nejúžasnějších. Navíc se herně i principiálně v sérii nic nemění. Pro fanoušky seriálu zajímavý způsob, jak pracovat s oblíbenými hrdiny. Pro adventuristy průměr.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy