AudioSurf je v pravdě zvláštní hrou, ne sice úplně originální, ale rozhodně nad míru zajímavou. Vypadá jako WipEout řiznutý logickými Columns a rytmickou peckou Guitar Hero. S malou raketkou se řítíte po dráze, která vypadá, že vznikla někde mezi jazykem a papírkem napuštěným LSD. Závodní (dáli se to tak říct) dráhy jsou vykresleny jednoduchými čárami v pastelových barvách a celkově vyznívají stroze, leč to naprosto sedí, vše musí totiž pořádně kmitat, když vytáhnete jeden ze svižných metalových nářezů, nedej bože techno...
To nejdůležitější a nejzajímavější na celé hře je způsob tvorby drah a rozmístění překážek. Vše se totiž generuje podle hudby, kterou si sami vyberete. Proto musíme z našeho hrami prolezlého mozku vytáhnout ještě jedno srovnání - Vib Ribbon pro PlayStation, kdy jste s jednoduchým modelem králíčka procházeli prostě vykreslenými levely (hra se musela vejít do paměti PlayStation, abyste mohli médium vyměnit za audio CD) a vše se stavělo podle aktuálních tracků. Přesně takhle funguje i AudioSurf.
#hodnoceni
Herní proměnlivost je de facto nekonečná, byť v pevně daných mantinelech. A co je především důležité - skutečně je na každé tratí poznat, podle čí taktovky zrovna jedete. Své rekordy pak můžete uploadnout na web a pochlubit se tak ostatním hráčům tím, jak jste zajeli Dragonforce nebo Nirvanu. Na stránkách vývojářů si též můžete prohlédnout, jaké skladby jsou u ostatních hráčů nejoblíbenější.
Nejde však jen o to celou písní proletět a být první, ostatně jste na dráze sami. Soupeřem vám je puzzle připomínající zmiňované Columns. Za letu totiž musíte sbírat po dráze rozeseté barevný obdélníky a těmi zaplňovat vybrané pozice - nejlépe pro každý pruh jinou barvu při zachovaní stejné barvy v jednom pruhu - , a po sebrání určitého počtu se vám připíší body, jak prosté. Celou situaci však komplikují nejen nerovnoměrně rozvrstvené barvy, ale též šedé bloky, které znamenají problémy, a jim je třeba se vyhnout.
Aby hra brzy neomrzela, je pro vás připraveno několik herních režimů ve třech obtížnostech. Možností na výběr nejsou kdovíjak originální, vždy jde o sbírání barevných bloků, jen se mění určité nuance, jako je možnost skákaní, posouvaní, nebo mazaní nasbíraných obdélníků. Nejzajímavější je však dvojhra, kterou můžete hrát samozřejmě s někým dalším, ale také, a to tvůrci přímo doporučují, sami se sebou a to bez nějakého chlípného dvojsmyslu! Jednu raketku tak ovládáte myší, druhou klávesnicí, a můžeme vám říci, že to chce nějaký ten trénink koordinace nebo nadání klavírního virtuóza.
V případě AudioSurf je číselné hodnocení velmi těžké. Pro mnoho lidí to bude jen něco divného, kde nejde chlapa rozpárat motorovkou a jeho střeva si na ruce namotat jako vlnu na pletení. Pro ně to vskutku není. Potom bude početná skupina hráčů, kterým bude stačit vyzkoušet demo. Nakonec zůstane zbytek herních hračičků, kteří ocení zajímavé provedení a AudioSurf se pro ně stane "logickým" rychlíkem s oblíbenou muzikou, k němuž se budou rádi vracet.
Výslednému hodnocení také nahrává velmi příjemná cena (na Steamu hru koupíte za slušných 9.95 dolarů) a soundtrack The Orange Box jako bonus včetně dnes již kultovního fláku z Portalu. Měli bychom však varovat epileptiky, jelikož se mnohdy barvy míhají na monitoru takovou rychlostí, až se i ošlehanému a osahanému vymetači vesnickým diskoték začne dělat blivno. Jinak jde o velmi slušnou zábavu za hrozně málo peněz.
