Série Colin McRae Rally toho za ta léta zažila docela hodně, stejně jako závodník, který jí propůjčil jméno a své zkušenosti. Osudy obou dvou jsou si o to podobnější, když vezmeme v potaz, že ani jednomu se poslední léta moc nedařilo. Colin nakonec s rallye seknul a začal se věnovat i jiným závodům, například Paříž-Dakar nebo vytrvalostní jízda v Le Mans, aby se tu a tam vrátil, zařádil si ve vybraných závodech a pak dal zase ruce z volantu WRC speciálu pryč.
Právě díky této jeho motorové všestraností nachází Colin McRae: DiRT oživení. Již nebudeme sami brázdit po klikatých erzetách, ale budeme závodit s oponenty z hliníku a karbonu v rallycrossu, crossoveru, závodech do vrchu, nebo off-roadových disciplínách s buginami, džípy a kamióny, nicméně nebudeme ošizeni ani o klasické rallye závody. Vše je totiž pěkně protřepané a promíchané do lahodného mixu pestré a výrazné chuti.
#hodnoceni
Režimy
Pěkně si tedy uděláte vlastního závodníka a pustíte se střemhlav do jednoho z nabízených režimů - career, championship nebo rally world. Mezitím, co poslední dva nabízejí jen různé závody o několika rychlostních zkouškách, režim kariéry vyzývá závodníky z celého světa, aby pokořili 11patrovou pyramidu všech výše zmíněných závodů a hlavně samotného McRae. Právě ten vám bude v tabulkách nebo buginách stále za výfukem - až kuriózně vyhrává buď on nebo vy, přičemž on je vždy alespoň třetí.
Systém je prostý, začínáte na samotném dně a jak budete vyhrávat, budete dostávat body, jimiž si otevřete další tratě, a peníze, za které si koupíte nová vozidla (těch je na 46 kusů různých typů). U každého ze závodů si můžete zvolit jednu z pětice obtížností, jež bude mít dopad na protivníky, poškození, chování vozu a hlavně finanční ohodnocení. Ačkoliv nechápu, proč jich je v nabídce tolik, jelikož na medium - amateur, je hra docela lehká a dovolí vám i několik otoček přes střechu či výletů do lesa, abyste stále skončili se zlatým věncem na krku. S amateur pro a professional již však přichází jiná liga a budete muset hodně pilovat styl jízdy, abyste se vůbec umístili.
Chování a ovládání
Už už to vypadalo, že se DiRT poučí z chyb svých předchůdců a přeci jen se to moc nepodařilo. Největším a tolik diskutovaným záporem je totiž fyzika vašeho vozu, jeho chování na trati a ovládání. Stále tak budete mít pocit, že je auto lehčí, než ve skutečnosti, a že mu to i klouže víc, než je zdrávo. Tomu nepomáhá ani ovládání na klávesnici, kdy si budete mnohdy připadat jako klavírní virtuóz (čtyřprstý, ruční brzdu takřka nepoužijete), který zahráním správných tónů krásně řízne levotočivou vracečku dveřmi napřed a ladně se nedotkne svodidel, byť je od nich jen několik čísel.
Obzvláště tohle se vám povede jen výjimečně a bude to chtít něco najetých kilometrů, než se vám řízení a kontrolovaný smyk dostanou trochu do ruky. Nicméně ani pak nebude situace úplně pod kontrolou a ačkoliv jsem si podrobil asfaltky, šotolina mi stále tu a tam dělala problémy - hlavně při projížďkách úzkými cestičkami po lese, kde se kolem válí spousta nebezpečných větví, stromků a nedejbože dopravních značek. To jedete ze smyku do smyku.
Destrukce
Nicméně nyní již mohou být pryč vaše noční můry, kdy jste auto zastavili o stoh slámy nebo ceduli s rychlostním limitem. Autoři totiž otevřeli trati do okolí a věci kolem nich jsou nyní zničitelné. Doslova a všechny. Můžete tedy během smýkání lámat laťky v plotě, porážet dopravní značky, případně kácet celé lesní školky, prostě nádhera. Nic se pak nevyrovná výbuchu adrenalinu, kdy během průletu zatáčkou slyšíte, jak jste zadním spoilerem přetrhali fáborky oddělující vás od propasti. Nebýt toho, byl by DiRT zřejmě naprosto nehratelný, nicméně nyní je radost vyletět ze silnice přímo do vinice.
V závěsu za zničitelností prostředí jede destrukce vozidel, která je taktéž provedena na výbornou. Vaše vozidlo tak reaguje na každý náraz či oděrku, přičemž se mu plechy pěkně pokroutí, čí rovnou odpadnou - není tak problém cestou potratit kapotu, dveře nebo střechu. Na jízdní vlastnosti má vliv sice až brutální poškození jednoho z devíti mechanizmů, ale to je naprosto dostačující. Buď totiž auto cestou jen odrbete, nebo ho ve smrtelných válečkách rozflákáte na prvosoučástky. Stejně na tom jsou i soupeři, kteří se s vámi tlačí do zatáčky ať to stojí, co to stojí, třeba nový lak nebo rovnou celé dveře. Pěkné je pak zjištění v dalším kole, že věci po těchto střetech zůstávají na dráze nebo kolem až do konce závodu.
Provedení
Vizuálně DiRT vypadá velmi slušně. Nabízí krásné tratě s dalekou dohlednosti, takže jsou konečně pryč otexturované koridory. Kolem nich je spousta objektů a hlavně bujné vegetace, v níž se mohou skrývat nebezpečné kameny a skály. I ty vypadají výtečně. Stejně na tom jsou modely vozidel včetně propracovaného interiéru a pilota s co-pilotem - a bude vám jedno, že jsou oba dva stejní a vypadají jako Colin McRae. Hra nabízí kamery z venku, nárazníku, střechy a dva z interiéru, ale až při pohledu z řidičových očí si můžete naplno užít nepopsatelný pocit z jízdy (byť normálně je téměř nehratelný), kdy se kolem vás ve vysokých rychlostech míhají stromy nebo bojujete v balíku se soupeři.
Problémy však nastanou během nastavení, protože abyste hru rozběhali v nejvyšších otáčkách, budete potřebovat opravdu velmi slušného oře a i na něm vám tu a tam upadne framerate, hlavně při tlačenicích několika vozidel. Dovolím si tedy říci, že v tomhle ohledu není DiRT příliš optimalizovaný. Autoři to také trochu přepískli s efekty, takže celá grafika září skoro jako ve snu. To zhoršuje orientaci hlavně v případech, kdy se dvoustouvkou řítíte po rovince a horizont je jakoby opaleskující. Zvuková stránka je docela slušná a během jízdy můžete zaslechnout spoustu detailů, nicméně motory samotných vozidel znějí možná až příliš vykastrovaně. Ať již protůrujete buginu, nebo čtyřtunový kamión, vždy bude zvuk trochu vyšší, než bych čekal.
Colin McRae: DiRT má svoje mouchy, nicméně když se do toho všeho dostanete a konečně začnete projíždět zatáčky, jak se patří, bude vás lákat víc a víc. Pestrá škála závodů, různých vozidel a několik druhů obtížnosti jsou dostatečnou výzvou pro každého pravého závodníka. Rozhodně tedy nejde o nějakou špínu.
