Velice zajímavá studie byla uveřejněna v pátečním vydání plátku Personality and Social Psychology. Jejím cílem bylo potvrdit hypotézu, že násilí ve hrách nezvyšuje jejich atraktivitu pro hráče. Výzkumu se přímo zúčastnilo 300 studentů-hráčů, většinou z University of Rochester. Na studii dále nějakým způsobem spolupracovalo dalších více než 2500 hráčů.

Studie probíhala s dvěma upravenými verzemi hry Half-Life 2. V první z nich hráči měli k dispozici pouze brokovnici a všechny animace smrti byly zobrazeny co možná nejkrvavěji. V druhém módu měli hráči pro změnu přístup pouze k psychické síle, která mohla nepřítele zasáhnout jen z absolutní blízkosti. Po zasažení se nepřítel začal vznášet a postupně se vytratil do ztracena.

Po hraní byli hráči dotázáni, jak moc se u hry bavili a jestli by si chtěli zahrát znovu. Statistické výsledky obou skupin byly téměř identické.

Závěr? Násilí hráče nepřitahuje a nedělá hru atraktivnější.

Je to ale skutečně tak? Byl by Mortal Kombat tak slavný, kdyby se v něm mezi sebou boxovali plyšoví králičci? Stal by se Carmageddon legendou nebýt srážení chodců?

Určitá forma násilí připadá atraktivní většině z nás, ať už si to uvědomujeme nebo ne. Otázkou zůstává, jak moc nás to dokáže ovlivnit v životě; tom herním i skutečném.