"Připravte se! Vztyk! Závěs! Prověřit výstroj! Nahlásit výsledek kontroly! - Deset v pořádku! Devět v pořádku! - Osm v pořádku! Sedm v pořádku..."
Podobnými pokřiky bude začínat každá mise v oblacích, neboť jste součástí 82. výsadkové divize. Nebeský transportér C-47 Skytrain je vaším domovem, parťáci rodinou a válka životem. Čeká vás rok parašutistických seskoků s Thompsonem v ruce a děravým padákem nad hlavou přichází další vlna Medal of Honor titulů.
Ve stínu pokroku
Zatímco se chystaný next-gen Airborne hráčům zaryl do paměti jako sestřelený Messerschmitt v poli řepky, po jeho technologicky zastaralejším klonu neštěkl ani pes. Aby taky ne, když jsou stránky herních časopisů po obálku našťouchány ohranými slogany o realistické grafice, revoluční AI a progresivní fyzice. Obdobné titulky plní i internetové servery, což hrám pro starší nebo slabší konzole nepatrně přivírá dvířka.
Dnes představovaný MoH: Vanguard, který v Los Angeleské filiálce společnosti Electronic Arts dokončují, nepotěší pouze majitele PlayStation 2, ale také vlastníky systému Wii, jenž by si s Unreal enginem třetí generace použitým v Airborne absolutně nerozuměl. Obě verze se budou navíc značně lišit především v ovládání, kdy vývojáři plně využijí v případě novější konzole potenciálu kombinace Wiimote & Nunchuk.
Co nás tedy čeká?
Hra vás navleče do kůže mladičkého Franka Keegana, desátníka z 82. výsadkové, které byly v dobách své největší slávy, tedy za 2. světové války, svěřeny nenáročnější úkoly. Napříč Evropou můžeme jmenovat nizozemskou operaci Market Garden, invazi na Sicílii nazvanou Husky či akci při dobývání Arnhemského mostu přes řeku Rýn, brány do srdce celého zla. Chybět samozřejmě nemůže nejdůležitější akce války Overlord, respektive brzkým ránem požehnaný výsadek Neptun nad okupovanou Francií. O příhodnost výběru misí ze strany herních designérů nemusíme mít sebemenší pochyby, ovšem jejich náplň se už tak přívětivě netváří.
Čekají nás klasické úkoly, jako je sabotáž, zničení strategického stanoviště, ubránění budovy, popřípadě důležitého místa, nebo záchrana spojeneckých vojáků. Přestože tvůrci hovoří o jisté míře volnosti, jež by měla okořenit několik let stále stejný scénář, podle doposud zveřejněných materiálů se Vanguard drží spíše při zemi. Když budeme brát vpotaz nepsané pravidlo přímé úměry mezi výkonem a svobodou herního světa, bude nám těch několik málo uliček, co na mapě přibylo, bohatě stačit. Pakliže minci otočíme a nostalgicky zavzpomínáme na časy, kdy Rockstaři nebo Pandemici výše anoncovanou, pomyslnou zásadu doslova ignorovali, polezou nám atmosféru umocňující skripty a stísněné uličky na nervy.
Trochu nového a něco starého
Nutno podotknout, abychom nevypadali jako mrzouti poznamenaní novogenerační mánií, že bude možné manévrováním ovlivnit místo přistání, lépe řečeno předem předdefinované lokace. Dění na bojišti navíc zpestří dynamické dialogy, pomocí kterých bude Keegan nepřetržitě informován o aktuální situaci, díky čemuž implicitně zmizí textové hlášky na obrazovce. Návrat ke kořenům série se rovněž podepíše i na kvalitách umělé inteligence, jelikož poslední rádoby pokračování si s AI příliš nerozumělo.
Vizuální stránka hry zaznamenala velký pokrok. Modely charakterů dostaly do vínku více mnohoúhelníků a terén zahalila všudypřítomná vegetace. Programátoři z EALA si též pohráli s optimalizací enginu, aby dokázal vykreslovat do dálky v průběhu seskoku. Více pravděpodobně napoví konec měsíce, kdy se tajuplný MoH: Vanguard dostane po několikaměsíčním čekání na pulty obchodů.
