Manhunt 2 - pro starší 18ti let

Martin Havlíček
3. 11. 2007 1:37
Vstup na vlastní nebezpečí!
Foto: Hratelně.cz

Necenzurovaný přehled exekucí z Manhunt 2 zde!

Manhunt rozdělil hráčskou obec na dva tábory. Jedni sérii podporují - snad ani ne kvůli jejím kvalitám, jako spíš navzdor cenzorským ambicím z řad konzervativních nehráčů a ratingových organizací; a ti druzí ji odsuzují jako bezúčelně brutální slátaninu. Tato recenze je pokusem o objektivní pohled na hru. První díl jsem hrál, nebavil mě, ale přesto jsem jej - hnán zvědavostí - pokořil. Na dvojku jsem se obzvlášť netěšil, ale když už vyšla, tak proč ji nezkusit.

Foto: Hratelně.cz

#hodnoceni

Záhadný experiment bla bla bla...
Co se příběhu týče, Manhunt 2 na svého předchůdce nijak nenavazuje. Jamese Earla Cashe nahradil Dr. Daniel Lamb a povídání o tom, kterak se vězeň stal aktérem brutálního hororového filmu, vystřídal příběh o podivném lékařském experimentu. Na začátku hry však o tomto experimentu nevíte nic; animace vás přenese do jakéhosi detenčního ústavu (ve hře pojatého jako vězení pro psychopaty nejtěžšího kalibru), kde došlo kvůli výpadku proudu k otevření některých vězeňských cel. Mentálně narušení chovanci situace využívají a přebírají moc nad ústavem. Poté se kamera přesune do cely Daniela Lamba a to zrovna v okamžiku, kdy hlavní hrdina rdousí sestru, která mu předtím vpíchla do žíly neznámou látku. I Danielova cela se otevře - nikoliv samovolně, pomůže mu vězeň jménem Leo. Ten poté zastane roli průvodce hrou a občasného záskoku za Daniela.

První mise slouží jako tutoriál. Nejprve se musíte proplížit kolem cel několika vězňů - ti vás, na rozdíl od nepřátel z pokročilých částí hry, za neúspěch nepotrestají nakládačkou, nýbrž salvou výkalů. Brzy dojde i na první vraždu. Danny, který ze sebe nedokáže vyloudit ani jednoduchou větu, naslouchá instrukcím kamaráda Lea a pomocí injekční stříkačky zabíjí člena personálu. Ačkoliv se Danny brání a mumlá něco v tom smyslu, že nechce zabíjet lidi, kteří mu pomáhají, nakonec chudákovi rozpáře hrdlo...

Foto: Hratelně.cz

Ne zas tak brutální (i díky ESRB)
Míra brutality je v hráčových rukou a to doslova. Testovali jsme verzi pro konzoli Nintendo Wii, která slibovala přizpůsobení ovládání pohybovým přednostem Wii. Slib byl splněn. Mácháním Wii-mote a Nuchuku ovládáte nejenom základní pohyby postavy (údery atp.), ale také výkon poprav. Stačí, když se dostanete za protivníkova záda, stisknete příslušné tlačítko a odstartujete exekuci, kterou už pak řídíte pohyby rukou podle instrukcí zobrazených v rohu obrazovky. Pohyby samozřejmě odpovídají úderům zbraní, takže pokud chcete oběti utnout hlavu, tak prostě máchnete s Wii-mote jako se sekyrou. Stejně jako v předešlém dílu, i ve dvojce nabízí většina zbraní tři možné popravy: od rychlého zavraždění po pomalé a mučivé. Ačkoliv se to může jevit nechutně, samotný výkon trestu nepůsobí nijak brutálně a to jednoduše proto, že je zcenzurován. Zásah ratingové organizace nejvíce postihl právě verzi pro Wii. Kamera je roztřesená, obraz je zbarven dočervena a je rozmazaný. Zkrátka kdyby namísto nepřítelovy hlavy porcoval hlavní hrdina třeba meloun, tak to nepoznáte. Verze pro PlayStation 2 a PSP jsou na tom lépe, neboť v průběhu scény probleskují efekty, jež dávají vyniknout alespoň obrysům postav.

Foto: Hratelně.cz

Zbraní je ve hře velká spousta a zčásti kopírují kousky z předešlého dílu. Z těch, které poslouží jenom na jedno použití, jmenujme alespoň střep a igelitový pytlík, v arzenálu pak také najdete palcát, kyj, palici, břitvu, sekyru, a nechybí ani střelné zbraně - ty umožňují pouze jeden typ popravy.

Novinkou jsou speciální popravy, které můžete provést pouze na určitých místech. Podobně jako ve hře Punisher lze i v Manhnut 2 využít k usmrcení protivníka nějakého objektu ve vašem okolí. Tato místo jsou vyznačena na mapě, a tudíž musíte zaútočit tehdy, když je poblíž nepřítel. Co se stane? To záleží na lokalitě. Tu utopíte gangstera v záchodové míse, jinde jej třeba uškrtíte pomocí šňůry od telefonního sluchátka. I při těchto činnostech využíváte možnosti ovladačů Wii-mote (při škrcení přitahujete ovladače k sobě atp.).

Sekyra ve vašich rukou
Wii-mote a Nunchuk využili vývojáři opravdu naplno. Docela nápaditá je "minihra", v jejímž rámci musíte ovladač držet pokud možno v naprostém klidu, aby vás nepřítel neodhalil. Manhunt 2 je, ačkoli by se to z popisu výše nemuselo zdát, především stealth hrou a ve stínu tak strávíte nejvíce času. Jakmile si ale začnete říkat, že už je toho plížení přespříliš, vyrukují na vás vývojáři s akční pasáží plnou přestřelek. Hra je variabilní a místy i docela nápaditá. Mimo jiné zažijete adrenalinovou misi, během níž prakticky pouze utíkáte - skrýt se nemůžete, protože lovci mají baterky. Dostalo se dokonce i na "logické" úkoly. Ty jsou sice většinou triviální, ale několik kousků se designérům opravdu povedlo - třeba situace, kdy se musíte vkrást oknem do pokoje, aniž byste rozbitím skla upoutali pozornost stráží. Řešení je jednoduché: stačí využít přítomnosti striptérky v druhém pokoji a rozbít okno v okamžiku, kdy nájemce hlasitě zahýká vzrušením.

Foto: Hratelně.cz

Erotiky je ve hře docela dost. Zažijete přestřelku v pornokině, navštívíte striptýz, vkradete se do sexshopu. Ale více než dívku v sexy prádle a nějaké ty náznaky neuvidíte, nic víc by v USA neprošlo. Design hry je vůbec takový rozpačitý. Prostředí je většinou zchátralé, poničené, zkrátka přesně takové, jaké byste v hororové hře očekávali. A škála nepřátel je až podivně nekonzistentní. Vývojáři jakoby chtěli nabídnout hráči kompletní přehlídku zosobnění hrůzy a strachu, a tak v jednu chvíli bojujete s partou gangestrů, později s jedinci připomínajícími postavy z Boschových obrazů (lidé se zvířecími hlavami), následuje setkání s "fantomy opery" a nechybí ani lovci odměn připomínající členy Ku-klux-klanu.

Tato stylová rozmanitost sice odpoutá vaši pozornost od zastaralého grafického zpracování, které je, pravda, spíše cejchem konzole, nežli chybou vývojářů, avšak množství bugů nezakryje. Kosmetické nedostatky, jakými je prolínání objektů a prostředí, lze za podmínek, že negativně neovlivňují hratelnost, tolerovat. Bohužel, během testování hry jsem musel nejednou opakovat pasáž právě kvůli tomu, že se má postava zasekla nebo kvůli tomu, že jsem nemohl sebrat "životně důležitý" předmět. Podotýkám, že pozici můžete ukládat pouze na checkpointech, a tak se někdy musíte vrátit o pěkný kus dopředu. Často je nutné také znovu zhlédnout cutscénu, která pasáž otevírá. Nebýt tolika chyb, byl by Manhunt 2 dobrou investicí...

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy