Když Sony oznámila na E3 2005 hru Lair od týmu Factor 5 (původně dělali Star Wars hry pro GameCube), nikdo se o ni moc nezajímal. Pomohlo k tomu i vyškrtnutí traileru z tehdejší E3 tiskovky. Ken Kutaragi později svoje rozhodnutí zdůvodnil slovy, že na videu nic neviděl. Na Tokyo Game Show 2006 se už vývojáři ukázali v mnohem lepším světle a Lair od té doby patřila k nejočekávanějším PS3 titulům. Vše se blížilo ke zdárnému konci, ale s první recenzí přišlo první vystřízlivění. Jak na tom ve skutečnosti Lair je? Čtěte dále...
Lair je hra o moc, kde proti sobě bojují dvě civilizace o ty nejzákladnější prostředky, které potřebují k vlastnímu přežití. Jde o vodu a jídlo. Jak se budeme moci během hry přesvědčit, vody je opravdu nedostatek a nikde nenarazíte na, byť jen kapičku, její pitné varianty. Hra začíná v obrovském skalním městě Asylianů, které bylo postaveno tak, aby ho nepřítel nemohl nikdy napadnout. To, jak se ukáže během první mise, není vůbec nemožné. Obrovské katapulty na lodích začínají bombardovat zaskočené Asyliaty a do tohoto zmatku, se dostáváte i vy jako nejlepší dračí jezdec, jménem Rohn a se svým několika tunovým miláčkem musíte zastavit bombardování rodného města.
#hodnoceni
Po vzlétnutí budete obdivovat jeho opravdu neskutečnou architekturu, jelikož nic podobného jste ještě neměli možnost ve videohrách vidět. Vůbec celá první úroveň je velmi detailně vytvořena a chvilkami si budete připadat, jak ve filmu, čemuž ostatně napomáhají paprsky zapadajícího slunce, které se rozbíjí o hladinu oceánu. Kochání však ukončí obrovský balvan vyslaný z katapultu. Vzhůru do práce, musíte zničit všechny lodě, které ohrožují vaše město.
Poprvé se tak dostane ke slovu i váš dračí miláček, který má však k Soptíkovi daleko. Stačí pár přesných ohnivých plivanců a loď vybuchne. Exploze rozvlní i okolní vody a případně odhodí stranou i ostatní plavidla Po dokončení prvního úkolu na vás čeká Mokaiská letka. Protože patříte k nejlepším letcům, ani tento úkol pro vás nepředstavuje nic těžkého. Nakonec svedete vzdušný souboj s generálem, který po prohře uniká a slibuje velkou odplatu. Slunce zapadlo a vy máte za sebou ten nejděsivější den vašeho života. Pohřbíváte mrtvé a připravujete se na další obrovské bitvy.
Největší prim pochopitelně ve hře hrají draci. Factor 5 však nekopíroval žádné draky z filmů, ale vytvořil své vlastní, kteří ve finále nemají daleko k dinosaurům, což však rozhodně není na škodu. Vývojáři vašemu miláčkovi dokonce dali vlastní rozum, takže se nejedná jen o tupé zvíře (letadlo), jímž můžete mlátit o vše možné. Pochopitelně vy máte v ruce opratě, které zastupuje ovladač, ale hlavně v pozdějších fázích hry vám vlastní chování draka usnadní život. Autoři totiž udělali hodně odvážné rozhodnutí využít pouze gyroskopickou funkci SIXAXIS ovladače a nepřidali možnost ovládání pomocí analogových páček. Ze začátku se vám to může zdát jako velké mínus. Chvilku totiž trvá, než se naučíte s drakem létat. Hodně recenzentů tak tuto hru odstřelilo, nicméně pokud se naučíte se SIXAXISem zacházet, čekají vás velkolepé bitvy, které nemají ve videohrách obdoby. Zatáčíte pomalým náklonem joypadu, ale škubnutím dopředu drak prudce zrychlí.
Existuje spousta dalších pohybů, které se budete muset naučit, budete- li chtít přežít. Pomůže vám k tomu i připravený tutoriál, který můžete absolvovat i několikrát. Často potkáte například tvora podobného nosorožci, kterého, když se rozběhne, nic nezastaví. S drakem tak musíte přiletět co nejblíže k němu a chytit jeho obrovskou hlavu, abyste mu ji poté kýváním ovladačem utrhli. Tu pak držíte dál v dračích nohách a můžete ji klidně hodit mezi nepřátelské bojovníky. Kromě draků civilizací Asylianů a Mokaiů, potkáme i spoustu dalších kreatur a živočichů. Mezi ty nejtypičtější patří velcí býci. Ti doprovází tisícové nepřátelské armády a dokážou na zemi zničit nemalé vojsko.
Většina mísí spočívá v ničení nepřátelských katapultů, střílen či armád. Toho dosáhnete buď ohnivým plivancem vytaženým až z dračí paty nebo náletem, kdy drak nepřátelskou techniku uchopí a třesením joypadem ji pak utrhnete. I tento těžký předmět pak můžete pustit mezi bojující vojsko. Boje však neprobíjí jen na nebesích, kdy si vyřizujete účty s ostatními dračími jezdci díky zabijáckým kombům, kdy Rohn přeskakuje s draka na draka. Občas budete muset také sletět dolů na zem a pobít nepřátele dole. Využití zde opět najde oheň, pořádné drápy a máchnutím ovladače si můžete pomoci k otřesu země, kdy nepřátelé kolem vás vyletí do vzduchu a většina se z toho již neprobere. Jde tak o zajímavé zpestření, kterému bychom se klidně během hry oddávali častěji. Klasickým vyvrcholením jsou pak bossové, kde mezi ty nejlepší mořští hadi nebo finální souboj s generálem, jehož drak by jistě na závodech testy na doping neprošel, růstové hormony mu píchali již skrze skořápku.
Grafická stránka hry je věru rozporuplná. Někdy vám spadne brada až na zem a opravdu žasnete nad tím, jak daný level vypadá a s jakým citem ho vývojáři vytvářeli. Bohužel, většinu tvoří úrovně, kde je pouze hnědá zem pod vámi a spousta nepřátel kolem vás. Podobně jako u recenzovaného Heavenly Sword, i Lair trpí poklesy framerate. Na co vám pak je, že běží v 1080p, když vám počet snímků spadne na hranici hratelnosti. Jakkoliv je grafika rozporuplná, hudba si zaslouží plný počet bodů. Tu složil známý skladatel John Debney (Sin City nebo Umučení Krista) a hře dodává opravdu jedinečné kouzlo. Těm, co si ji chtějí užít na maximum, poslouží velmi dobře soundtrack, který se vám odemkne po dohrání hry. Mezi dalšími bonusy pak najdete nové draky, videodokumenty nebo artworky.
Jednou z nevýhod hry je její krátkost. Dá se jí prolétnout během jednoho odpoledne, což se nám zdá za cenu, za kterou se Lair bude prodávat, hodně nefér. Celkem vás čeká 15 kapitol. Za každou odehranou epizodu dostáváte sošky, které se liší podle vašeho úspěchu. Nejhorší možná je bronzová, nejlepší zlatá, její získaní však vyžaduje trochu cviku a několikanásobné opakování. Vaše úspěchy se poté zapisují do celosvětového online žebříčku, kde můžete svoje umění dračího jezdce porovnat s dalšími hráči. I přes to všechno Lair díky několika chybkám začne nudit a opakovat se. Pokud však překousnete doslova dračím stiskem tyto nepovedené pasáže, čeká vás výtečný pocit z létaní a hlavně fantastické vyvrcholení pod vybuchující sopkou. Lair ve finále není vůbec špatnou hrou, ale bohužel ani tolik očekávanou bombou.
Článek vyšel ve spolupráci se Sony-PlayStation.cz.
