S Kratosem jste jistě už měli tu čest. Je agresivní, brutální, věčně naštvaný, sobecký a nelítostný zabiják. Přesto ho mají všichni rádi, přinesl totiž nečekanou revoluci v žánru 3D akčních adventur, i když slovíčko adventura je v tomto případě asi trochu zavádějící. Lepší by snad bylo napsat řež, krvavá jatka nebo orgie. O tom, jak se stal Kratos bohem už jistě víte všechno (v prvním díle vykopal z trůnu Área, v druhém si to chce vyříkat rovnou s celým Olympem). Existuje ale dlouhá epizoda jeho divokého života, která stále zůstává zahalena bederní rouškou tajemství. V demoverzi, která se nám dostala do spárů, jsme měli možnost nahlédnout do Kratosovy minulosti, stejně jako na vrchol technických možností PSP.
Demoverze, která by měla být i prvním levelem finální hry, začíná vyloděním perských vojsk u břehů Attiky. Krátký záběr na Kratose, který ve své typické póze s věčně zamračeným obličejem pomalu vyndá obě čepele chaosu (ano!), a hurá do akce.
Ovládání je překvapivě intuitivní, jak je u God of War her standardem. Přechod na omezenější skladbu tlačítek na PSP mu naštěstí žádným způsobem neuškodil, několika zásadních změn jsme se ale přeci jenom dočkali. Díky absenci druhého analogu se tentokrát úskoky provádí za pomocí kombinace zadních tlačítek a prvního (a u PSP jediného) analogu. Spíš než nucený kompromis, jako například u Metal Gear Solid: Portable Ops, je ovládání jen lehké přizpůsobení, které dokonale vystihlo kouzlo původní hry i v kapesních podmínkách.
Hned po prvním záseku čepelí do masa jsem se cítil jako doma a stejně si první momenty ve hře užije každý, kdo už měl s God of War co do činění. Malá extáze byly souboje s bossy, které jsme v demoverzi zažili hned dva. První byl, dnes již trochu provařený, první souboj s obřím baziliškem, který na scénu nastoupil elegantním sežráním kyklopa, jenž se zrovna chystal Kratose umlátit pětimetrovým sloupem. Souboj byl vynikající ukázkou toho, jak udělat i triviální krátkou bitku, která mohla být nahrazena odfláknutou filmovou sekvencí, úžasnou zábavou. Pokud vás tedy ještě neomrzely sekvence, při nichž musíte ve správnou chvíli zmáčknout určité tlačítko.
V druhé větší bitvě si Kratos vzal na paškál rovnou perského krále, který si byl příliš jistý svojí magií a tak se ani neobtěžoval brát si s sebou početnější ochranku. Před hněvem Olympu, filtrovaným Kratosovými čepelemi, ale není úniku, takže netrvalo dlouho a král ležel na zemi a prosil nás o život. Následná interaktivní filmová sekvence hýřila drsným smyslem pro humor. Kdo Kratose zná, ví, že většina živých bytostí setkání s ním nepřežije a tak ani žadonící král neměl mnoho šancí. To, že Kratos v poslední chvíli schová své kouzelné čepele a vladaře umlátí ocelovou truhlou, by ale čekal jen málokdo.
Ostatní pasáže byly samozřejmě vyplněny nekončícími a nekonečně zábavnými souboji s řadovými nepřáteli, v demu tvořeny perskými vojáky. Kromě řadových pěšáků nás potrápili i lučišníci, kteří naštěstí zblízka vydrželi jen několik málo záseků. Vynalézavé bylo i využití bojových strojů. Sice existovala jen jediná možnost, jak s nimi naložit, ale takový záběr na potopenou loď po zásahu z katapultu, je k nezaplacení.
Středním až velkým šokem byla grafika. God of War: Chains of Olympus je jednou z her, které na plno využívají potenciál PlayStation Portable, jenž byl jako dravá šelma vypuštěn přístupem k 333 MHz (oproti stávajícím 222 MHz) v novém firmwaru. Míra detailů je neuvěřitelná, exteriéry jsou obrovské, interiéry bohaté, framerate bez škobrtnutí a vůbec je nový God of War zdaleka nejhezčí hrou, která kdy byla na handheldu k vidění.
Dynamické nájezdy kamery při scénkách okázale předvádějí, že i objekty v pozadí jsou vymodelovány s patřičným smyslem pro detail a pohled na město, který se nám v jedné chvíli naskytl, je jednoduše dech beroucí. Pozadu nejsou ani speciální efekty, především perská magie, kterou si Kratos samozřejmě přivlastnil. Jak si na tom bude antický hrdina stát ve finále, to uvidíme až v prvním čtvrtletí příštího roku, do té doby můžete společně s námi snít o tom, jak úžasné bude nechat se spoutat řetězy Olmympu.
