Poslední dobou se hodně mluví o Nintendo Wii, nicméně již několik let je k dispozici věc dosti podobná a mnohem levnější EyeToy. Před týdnem jsme vás seznámili s unikátním fintess trenérem Kinetic Combat a dnes tu máme minihříčky ze série EyeToy Play. Ty, stejně jako zmiňovaný trénink, stojí na vašich pohybech, nicméně místo posilování se u hraní spíše pobavíte. Sports pak dotahují pohybové ovládání svých předchůdců a zábavnost téměř k dokonalosti.
Jak již název napovídá, poslední díl je zaměřený na sporty, které vám zprostředkuje skrze neuvěřitelných 101 miniher. Ačkoliv se jejich principy začnou časem opakovat, neznamená to, že by jste se rychle začali nudit. Můžete tak zápolit sami se sebou nebo s až sedmi přáteli v lyžování, skákání do vody, běhu s vajíčkem na lžíci, plácaní blech závodního psíka, pozorování jako cílový rozhodčí, chytání míčků, střílení hliněných holubů, kriketu, odpalech při baseballu, chytání penalty, kopání penalty, nadhazování při kriketu, uhýbání před závodními vozy, mlácení bambusových tyčí atd. Je toho opravdu spousta.
#hodnoceni
Více lidí, více pohybu
Při hraní používáte celé tělo. Například při sjezdu se musíte nejdříve rukama co nejvíce odrážet, abyste se pak skrčili pro nabrání rychlosti a nakonec co nejvíce vyskočili kvůli skokánku a nejdelšímu doskoku. U kopání penalt zase musíte skákat do všech možných směrů, abyste vychytali penaltové výkopy, případně točit rukama a trefit se do terčíku, abyste gól dali. Nový rozměr zábavy pak získávají hříčky, kdy se před obrazovkou tlačí více hráčů najednou, všichni rychle mávají rukama ve snaze udělat co nejlepší čas v plavání.
Před každou hříčkou se objeví vysvětlující obrazovka, která vám ukáže, co máte dělat a jak se máte postavit. Problém nastane, když přijde samotná akce. Některé úrovně proběhnou tak rychle, že než se stačíte zorientovat v dění, je už konec. Vůbec celá hra má docela velký spád, jedna loadovací obrazovka následuje druhou a časem to začne být trochu otravné (do spuštění minihry takových obrazovek projdete několik). Design menu mohl být také lepší, přeci jenom od studia přímo pod Sony jsme očekávali trochu více. Samotné hry se pak nesou v komiksové stylizaci svých předchůdců, kterou asi nejlépe nastíní okolní obrázky (pozor, jedná se o promo fotky, které značně zkrášlují realitu - ta je mnohem méně ostrá).
Golf vs wrestling
Sports nabízejí režimy - golfový a zápasnický. V prvním jsou všichni hráči proti sobě a stojí na golfovém hřišti. Tam si každý vybere jednu hůl a samotný odpal pak reprezentuje jedna z miniher. Můžete si tedy zvolit delší a složitější úder, ale počínání pak bude náročnější, takže můžete míček poslat doslova do kytek, z nichž se pak musíte dostat zpátky na hřiště - máte o
úder více a každé hřiště má svůj par limit. Proto se někdy jistě vyplatí hrát na jistotu a kratší vzdálenost. Druhým je zápasnický režim, kde hráči, podobně jako ve wrestlingu, mohou dělat různé skupiny a spolčení. Z každého týmu se pak vždy vybere jeden dobrovolník, který skrze hru porovná síly se svým sokem. Nicméně v obou případech jsou hříčky rozdávány náhodně, takže nikdy nevíte, co se na vás chystá.
To je hlavní problém, ačkoliv má hra přes sto úrovní, díky "randomize" v kódu se první opakování objeví docela brzy, takže než projdete opravdu všechny, bude vám to trvat pekelně dlouho. Kdyby alespoň byly hry přístupné někde bokem, kde bychom si mohli zvolit přesně to, na co máme chuť, říkáte si. Bohužel, nic takového zde nenajdete a to je hlavní kámen úrazu Sports.
Něco tady smrdí
Samozřejmě opravdová zábava se objeví, až když k sobě natáhnete pár přátel. Na rozdíl od takového Singstaru by si však každý měl vzít sebou ručník a deodorant (nejlépe Rexonu, díky ní by se nezpotil ani sumista ve finské sauně), protože v herním zápalu se člověk neuvěřitelně zapotí. Z vlastních zkušeností také doporučujeme hrát nenáročné hry a hlavně rychle a poctivě doplňovat tekutiny, na voltáži nezáleží, aby se vám nakonec nestalo, že z dobře rozjetého mejdanu se všichni válejí upocení po zemi a bečka je pořád plná.
Ve výsledku jsou Play Sports povedeným pokračováním, které stahují nedomyšlenosti v čele s nemožností volby miniher. Máme pocit, jakoby se hra dělala ve spěchu, aby stihla launch Wii, a mohla tak ukázat, že revoluce je již dávno na PlayStation 2. Vůbec je škoda, že se kamerka EyeToy nedočkala většího využití a dalších podobně originálních titulů, uvidíme, co přijde do budoucna. Recenzovaná verze je anglická, nyní je v obchodech k dispozici lokalizovaná s komentářem Petra Vichnara, který se správným sportovním zapálením uvede každou minihru.
