Malé temné akční překvapení letošního podzimu vám ukáže, že "krve by se v něm nedořezal" je v pravdě nesmyslné rčení. Conan nám spadl do klína jako blesk z čistého nebe, bez varování, bez obřího hype, jen s minimální pozorností médií a přesto se jedná o kousek hodný pozornosti a po přečtení recenze možná i vašich drahocenných úspor.
Conan vychází simultánně na konzole PlayStation 3 a Xbox 360. Mnohem atraktivnější však bude pro majitele Billovy vázy s jedovatou třistašedesátkou na víku. Je to jednoduše proto, že právě na Xboxu je vybalancovaných 3D akčních adventur jako šafránu, respektive k dnešnímu dni stojí za pozornost pouze Ninja Gaiden pro původní Xbox. Počet her z tohoto žánru vyvíjených přímo pro Xbox 360 se blíží bodu mrazu a Conan přichází v pravou chvíli, aby se chopil své šance a svými brutálními seky mezeru na trhu zaplnil. Alespoň do doby, než se ukáže Devil May Cry 4 a Ninja Gaiden 2.
#hodnoceni
Proč není Conan pro PS3 tak zajímavý (ač jsou obě verze totožné) je nasnadě. Kromě toho, že nedávno vyšel hit Heavenly Sword, můžete si na své péestrojce zahrát i současného krále žánru God of War, případně jeho druhé pokračování. A je to právě Kratos a jeho krvavá cesta mýtickým Řeckem, ze které Conan nejvíc čerpá.
V principu se jedná o velmi akční adventuru, kde budou vedle Conana hlavní roli hrát hlavně jeho meče. Při procházení hry si hned zpočátku povšimnete nesmírné podobnosti s God of War, ať už fixní kamerou, ovládacím schématem nebo stylem hry "pokud nezmasakruješ padesát nepřátel do pěti minut, jsi loser". Pokud mluvíme o masakrech, měli by zpozornět milovníci her, kde se objem prolité krve počítá na hektolitry. Conan je přesně takový drsňák, jak ho znáte z komiksů či filmu, takže pokud se mu někdo připlete do cesty, může počítat s rychlým, často však nesmírně bolestivým koncem. Létající střeva nejsou žádnou výjimkou.
Nechci, aby to vyznělo tak, že smyslem hry je co nejbrutálnější masakrování nepřátel. Esencí herního systému je ryzí akce, kdy vaše nadšení roste s každým dalším zásekem do davu nepřátel. Místy narazíte na tužší příšery, na které budete muset použít jinou strategii než pouhé opakování základních komb, v zásadě je ale celé ovládací schéma velmi přátelské a intuitivní.
Příběh bohužel patří k slabinám, jinak silně vyhlížejícího Conana. Celý se točí kolem Conanova brnění, o které za záhadných okolností přišel a které má pochopitelně nějakou tu kouzelnou moc. Celá story je tak v podstatě rozdělena do kapitol a na konci každé z nich Conan získá další část své ztarcené zbroje a s ní další schopnost. Na obrazovce se toho v příběhových cut-scénách děje trochu víc, ale veškeré pokusy a prohloubení příběhu působí příliš laciným dojmem než aby zaujaly.
Pochvalu si zaslouží i pestré vizuální zpracování, které sice nevyužívá plného potenciálu next-gen systémů, ale hezky se na něj kouká a po celou dobu si drží stabilní framerate, což je ve hře, kde je vyžadována absolutní přesnost pohybů, zásadní atribut. Velmi impresivní podívanou jsou i souboje s četnými bossy.
Jedinými skutečnými nepřáteli v Conanově cestě za slávou jsou slabší příběh, časem přeci jen lehký stereotyp a nedoladěný design levelů. Conan je ve výsledku velice slušný pokus o pokoření krále žánru Kratose. Do jeho nebeských výšin sice barbar nedosáhl, zábavy si s ním ale užijete vrchovatě, stačí když mu dáte šanci.
