Tak snad abych se na úvod představil. Jmenuji se Mike Wills, přátelé mi s oblibou říkají smradlavý Mickey, protože můj život se skládá převážně ze dvou věcí: kamionu a dlouhé cesty před ním. Víte, být zaměstnán jako řidič není v dnešní době vůbec jednoduchá věc, zvláště tehdy, když pracujete sami na sebe, stejně jako teď já. Za prvé to žere strašně moc času, za druhé máte z neustálého sezení strašně plochou zadnici, takže baby na vás moc neletí, za třetí je to někdy dost velká nuda.
Ale vydělávat se holt nějak musí. Nerad bych tím někoho odradil, sám dobře vím, jaké to je být bez práce, všude si vás přehazují jako horkou bramboru a nakonec vždycky zjistíte to samé, že kvůli nedostačujícímu vzdělání nemůžete vykonávat ani nočního hlídače v planetáriu a vaše návyky, já rád třeba kouřím, víte, by nebyly pro tuto práci vhodné. Ale pak jsem si pořídil za půjčené a těžce vydřené prachy kamion. Tedy, začínal jsem s menší dodávkou po švagrovi, ale bylo to na mě málo. Nikdo mi teď nekecá do toho, co smím a co ne, prostě si jezdím po svém. Tady v Americe to snad ani jinak nejde.
#hodnoceni
Od poslední zastávky neuplynulo možná ani deset minut a zase jsem na cestě. Musím totiž pravidelně zastavovat a to nejen po hampejzech - mám zmapované ty nejlepší (ale nejsem moc náročný zákazník, co si budeme nalhávat). Když to někdy neudělám, může se stát, že nastoupí mikrospánek a neproberu se, dokud do něčeho nenarazím. To ale moc nevadí, i když si bourám jak chci, na mém miláčkovi ani na ostatních autech se to nijak neprojeví. Ani škrábanec, přísahám vám! A pokud nějakou z neřestí zjistí policie, jednoduše mi při nejbližším setkání s jejich příslušníky ve voze u krajnice nějaká nadpřirozená síla zkasíruje tučný balík peněz a já jedu dál.
Co se týče mé práce po obsahové stránce, prostě převážím. Žádné imigranty ani nic podobného, ale obvyklé zboží, např. kávu, chemikálie nebo dobytek atd. Je toho na 45 druhů, ale myslím si, že je to zbytečně moc. Většinou mi totiž v každé společnosti nabídnou na převoz to samé a já nemám na vybírání čas ani náladu. Dobrou věcí je, že je každému jedno, kdy náklad dovezu, oni mi stejně zaplatí, takže jsem opravdu svým vlastním pánem. Klidně si nově můžu vyrazit i do Mexika, to je panečku jízda! Pokud byste mi pak chtěli konkurovat, musím vás upozornit na jednu věc, být kamioňákem je hrozně osamělá práce. Nikde nepotkáte ani živáčka a jedinou společnost mi dělá Máňa nalepená na stěně.
A taky ještě další auta na silnici, ale jejich řidiči jezdí jako prasata. Brzdí si kdy chtějí, klidně do mě i narazí, ačkoliv můj drobek rozhodně na silnici nepřehlédnete. V létě jsem viděl Transformery a tam vám byl tak líbézní tyrák, že jsem hned koupil pár pixel Primalexu a dal se do díla! Asi mi jenom závidí nebo už nevím. Dokonce mi tu a tam nad hlavou prolítne i helikoptéra, ale ani ta se s mým výtvorem nemůže srovnávat. Tak mě napadá, že jsem se možná minul povoláním. Vůbec vám na rovinu řeknu, že jestli z koňského sedla vypadá svět nejlíp, tak ze sedačky s kravím vzorem (původně byla bílá, ale minete pár odpočívadel a je hotovo) v mém trucku, je to docela hnus.
Radši sleduji jen nekonečnou dálnici a počítám přejetý ježky, páč na nic jiného se nedá moc koukat.. Ošklivá jsou ostatní vozidla, okolní krajiny nebo i města. Všechno vypadá prostě podivně, trochu jako to, co se mi onehdy zamotalo do podběhu, nijak jinak to říct ani nejde. Ale nechme toho, ještě byste mě pomluvili, že mi z toho všeho ježdění hrabe a povídám si sám pro sebe Jaký mám plány do budoucna?. Jelikož mě opravdu nebaví pořád jezdit sem a tam, potkávat stále stejná auta, slyšet v rádiu stejné hlasy dalších kamioňáků, rád bych si pořídil vlastní přepravní společnost.
Ano, nebudu muset všechno vozit už jen já, najmu si řidiče, pokaždé jim povím, co a kam mají dopravit a tuším, že jednou za týden, nebo jak to je v tom novém zákoně, jim přidělím výplatu. Ale jak nad tím tak přemýšlím, i tohle mě časem omrzí, pořád jen dávat povely a sám jezdit. S největší pravděpodobností tohle všechno jednoho dne pověsím na hřebík, všechny obří miláčky prodám a budu se živit nějak jinak. Třeba bych mohl začít dělat konzultanta v nějaké softwarové firmě, která by chtěla udělat simulátor kamioňáckýho života. Jo, to by bylo něco...
