Hong Kong - V porovnání s ostatními je velmi malý. Dokonce tak malý, že je umístěn přímo v prstenu. Přesto nový kupec dal za modrý diamant 7,98 milionů dolarů, tedy v přepočtu asi 160 milionů korun.
To je nejvíc, kolik bylo kdy v historii zaplaceno za vzácný kámen modré barvy. Navíc jde zřejmě o nejvyšší cenu v přepočtu na jeden karát vůbec.
Před početím aukce v Hong Kongu se cílová cena aukce odhadovala na šest milionů.
Jak uvádí aukční síň Sotheby, která diamant dražila, nejde o velikost, ale jeho barvu.
"Modré diamanty jsou nejvzácnějším druhem mezi všemi a právě tento má celých pět karátů čisté modré barvy a navíc je uvnitř bez jediného kazu," uvádí pro Reuters Patti Wongová, šéfka pobočky Sotheby v Asii.
Větší za stejné peníze
Přitom za stejné peníze je možné sehnat mnohem větší kousky.
"Jde o velmi přímočarou cestu, jak ukázat své bohatství. Nemusíte mít šperk s padesáti či osmdesáti karáty diamantu a přitom cena je zcela srovnatelná," uvádí materiály síně Sotheby.
Obyvatelé Hong Kongu jsou blázni do všeho módního a diamanty jsou právě v kurzu.
Afrika chce svůj díl
Celý trh s diamanty ovšem prožívá zásadní změny, které podle odborníků změní tradiční, stoletou podobu obchodu se drahými kameny.
Za prvé se v roce 2008 otevře obří třídící a zpracovatelské centrum na nebroušené diamanty v Botswaně.
Za druhé si stále více především jihoafrických států snaží ukousnout z diamantového koláče stále větší kus.
"Jsme svědky změn, které změní trh s diamanty, jak jsme ho v posledních sto letech znali," uvádí Freddy J. Hanard, šéf Antwerp World Diamond Centre.
"Jen zatím není zcela jasné, jak hluboká proměna to bude a jak tvrdě dopadne na trh," dodává.
Obchodníci podle se podle něj nyní musí vážně zamýšlet nad tím, kde v budoucnu kameny seženou a kde budou zpracovány.
Domácí brusiči první
Pro některé státy Afriky jsou diamanty jedním z nejdůležitějších ekonomických artiklů. Botswana, Jižní Afrika, Namibie a Angola dodávají téměř polovinu neopracovaných kamenů.
Představitelé těchto států již při mnoha příležitostech prohlásili, že do budoucna již nechtějí být pouze těžebními základnami, zatímco práce s vysokou přidanou hodnotou jsou prováděny v jiných koutech světa.
Proto již některé státy přijaly legislativu, že domácí brusiči mají přednostní právo na odkup materiálu. To samozřejmě spustilo lavinu zakládání brusičských dílen přímo v zemích, kde se diamanty těží.
Do toho přichází konkurence brusičů v Číně a Indii.
Diamantový průmysl již nebude nikdy stejný.
