Švýcarská pomoc východu
1990- Švýcarsko uvolňuje úvěr 250 mil. franků pro Polsko, Československo a Maďarsko
- Druhý úvěr pro východní Evropu ve výši 800 mil. franků
- Dalších 600 mil. franků míří do Ruska, Kyrgyzstánu, Ukrajiny a Tádžikistánu
- Švýcarsko schvaluje "zákon pro východní pomoc", stahuje se ze střední Evropy a obrací dále na východ
- Bern schvaluje další úvěr: 500 mil. franků míří hlavně na Balkán
Pro poskytnutí pomoci se v neděli vyjádřilo 53, 2 procenta hlasujících.
Švýcarsko podle únorové dohody s EU tuto částku poskytne na oplátku za přístup k trhu rozšířené EU a za účast na unijních programech a aktivitách. Česká republika by podle této dohody mělo získat 110 milionů švýcarských franků (dvě miliardy korun).
Peníze i pro soukromý sektor
Polovina z této pomoci přijde do Česka prostřednictvím Švýcarské agentury pro rozvoj a spolupráci (SDA) a druhá polovina prostřednictvím švýcarského ministerstva hospodářství.
Peníze mají jít přednostně na reformy veřejné správy, ochranu životního prostředí, budování infrastruktury, podporu soukromého sektoru a na rozvoj lidských zdrojů. Na konkrétních projektech se má dohodnout švýcarská strana s jednotlivými státy.
Nejvíce dostane Polsko
Největší díl z miliardy švýcarských franků mají získat Polsko (489 milionů) a Maďarsko (131 milionů). Slovensku má připadnout 67 milionů franků.
Pokud by referendum o miliardě franků pro nové členy EU rozhodlo záporně, podle Bernu by to zhoršilo vztahy mezi Švýcarskem a unií. Země s EU ještě vyjednává například o obchodu s elektřinou či o výzkumu.
Švýcarsko bývá označováno za nejbližšího souseda Unie, a to i proto, že je třetím největším obchodním partnerem unie po spojených státech a Číně. Přibližně 800 tisíc občanů zemí Evropské unie žije a pracuje ve Švýcarsku.
