Bankovní institut, který byl první soukromou vysokou školou v Česku, již podruhé neuspěl u slovenského ministerstva školství se svou žádostí a nemůže tak zřídit pobočku na Slovensku. A dnes nesouhlasné stanovisko posvětila také vláda Róberta Fica.
Už v lednu přitom české škole ještě pravicová slovenská vláda Mikuláše Dzurindy státní souhlas se zřízením pobočky také neudělila.
Nemáte učitele
Bankovní institut chtěl v tomto roce otevřít pobočku v Liptovském Mikuláši, do tří let mělo na škole informatiku pro manažery studovat 750 studentů. Ti měli platit školné v rozmezí od 4,5 tisíce do více než 32 tisíc slovenských korun za rok.
Podle akreditační komise ale škola není způsobilá poskytovat předložený studijní program. "Škola neplní především personální akreditační kritéria. Nevyhovující je struktura přednášejících," uvedlo slovenské ministerstvo školství v materiálu pro vládu.
Většina vyučujících, kteří měli působit na pobočce Bankovního institutu, nepůsobí v oboru, který měli vyučovat, zdůvodňuje akreditační komise svůj postoj.
Státní souhlas je přitom pro působení jakékoliv vysoké školy na území Slovenska zásadní. Bez něj hrozí vzdělávacím institucím pokuta ve výši až pět milionů korun.
Školy, které nezískají akreditaci, navíc nemají nárok na podporu od státu, který dává peníze na stipendia pro studenty.
Studium přes agentury
Nyní je na Slovensku deset soukromých a asi dvacet veřejných vysokých škol. Na soukromých vysokých školách studuje pouze jedno procento studentů (asi osm tisíc mladých lidí), což je nejméně ze států Visegrádské skupiny. Tisíce Slováků studují vysoké školy v zahraničí, jenom v Česku jich je asi deset tisíc.
České vysoké školy se s působením na Slovensku potýkají už delší dobu. A přísná pravidla se snaží obejít - nabízejí externí studium pro Slováky prostřednictvím různých akademií nebo agentur. Poplatky za semestr se pohybují v průměru mezi deseti až dvaceti tisíci korunami.
Také Bankovní institut nabízí dálkové studium v takzvaných konzultačních střediscích v devíti slovenských městech. Podle zástupců školy takové působení umožňuje akreditace, kterou škola získala od českého ministerstva školství. "To je také v souladu se směrnicí Evropské unie," uvedla škola v dopise svým studentům.
Podle prorektora pro rozvoj a řízení studia na Slovensku Jozefa Medvěda totiž evropská směrnice umožňuje, aby zahraniční vysoká škola se sídlem a akreditací z jiné členské země unie, mohla na Slovensku působit.
Pomocí podobných středisek už na Slovensku fungovaly také olomoucká Univerzita Palackého, ostravská Vysoká škola podnikání nebo pražská Vysoká škola J. A. Komenského.
Ta však už kvůli nejasnostem a možné hrozbě pokuty pobočky na Slovensku raději zrušila a slovenské studenty nyní vozí do moravského Starého Hrozenkova hned v blízkosti česko-slovenské hranice.
Studium prostřednictvím konzultačních středisek nebo akademií se ale nelíbí slovenským veřejným školám. Ty na rozdíl od zahraničních nemohou od externích studentů vybírat poplatky za studium, a jsou proto znevýhodněny. Také slovenské ministerstvo školství s podobným způsobem studia na soukromých školách nesouhlasí.
A podmínky pro založení vysoké školy na Slovensku se navíc ještě zpřísní. Ministr školství ve vládě Róberta Fica Ján Mikolaj totiž chce navrhnout, aby vznik soukromých vysokých škol schvaloval parlament a soukromé univerzity mají přijít o peníze od státu.