Budapešť - V roce 1992 si zajistil navždy místo v investorských učebnicích. Úspěšně zaútočil na britskou libru a donutil britskou centrální banku měnu devalvovat. A sám na tom královsky vydělal.
Co jej však zajímá teď? Na co sází nebo také co si myslí o globálním oteplování? O tom všem hovořil George Soros, americký miliardář maďarského původu na energetickém fóru v Budapešti.
"Obchody s emisními povolenkami jsou nesmysl, vypouštění oxidu uhličitého je prostě potřeba zatížit daní," pronesl kriticky muž, který sám na podobných obchodech vydělal desítky milionů dolarů.
Kam nyní investuje George Soros?
Vzhledem ke globálním výzvám mi velmi zajímavé přijdou investice do ethanolu. Je to velmi levné a ekologicky šetrné palivo. Proto právě v Brazílii budujeme stále více míst, kde jej budeme vyrábět. Jde vlastně o spekulaci, protože brazilský trh je nasycený a vývozu brání vysoká dovozní cla do Spojených států a také do Evropy. Ale já myslím, že budou muset padnout. Výroba ethanolu z třtiny je totiž velmi efektivní oproti nepříliš efektivní výrobě z kukuřice, jak se to dělá v Americe.
Kromě toho se mi zalíbily i další nové a ekologicky šetrné technologie, protože právě ekologicky šetrné věci mají budoucnost. Například jsem výrazně investoval do aut na elektrický pohon. Ta se dostanou na trh během roku, dvou.
Jak pohlíží na obchody s emisemi, na nichž tolik vydělal?
Evropa nepřišla zrovna s nejšťastnějším řešením omezování emisí oxidu uhličitého. Emisní povolenky ukázaly, že to není efektivní způsob, který ostatně omezuje pružnost trhu. Vždyť jejich hodnota v jednu chvíli klesla na nulu. Přiznávám, že jsem na obchodování s povolenkami vydělal hodně, ale využít systému neznamená s ním souhlasit. Mnohem efektivnější by bylo zavést daně na vypouštění emisí.
Co si myslí o globálním oteplování?
Samozřejmě globální oteplování je problém. Nicméně vše souvisí se vším, a to konkrétně problém ropy. Já myslím, že teze, že prožíváme tak zvaný ropný vrchol, po kterém bude těžba upadat, je nesprávná. Produkce stále roste a stále se nacházejí nové rezervy. Jenom naše spotřeba roste rychleji, než se daří nacházet nová naleziště, a tak vlastně spotřeba ropy dnes probíhá systémem 'z ruky do úst'. Je třeba se zaměřit na efektivnější využití ropy a zapojit významněji další zdroje energie.
Ale zpět k oteplování. Tady vznikla paradoxní situace ve Spojených státech. Kdy valná část veřejnosti, také byznys sféra a část politiků vnímá hrozbu oteplování jako vážnou. Jenomže část administrativy se rozhodla ji ignorovat a popírat a tudíž se nesnaží aktivně bojovat proti tomuto problému.
V čem vězí problém rozvinutého světa, že není energeticky soběstačný?
Stále se mnluví o liberalizaci energetických trhů, ale nic takového vlastně neexistuje. Jednak je trh roztříštěný, tedy pokud hovoříme o Evropě, a jednak je ovládán monopolními státními či polostátními podniky. Na takovém trhu nemůže přece vše fungovat efektivně. Druhým problémem pak je, že většina světových zásob ropy leží na území nedemokratických režimů, které ji používají jako rukojmího vůči rozvinutému světu.
