Z osmi zemí, které se k Evropské unii připojily v roce 2004, odešlo 600 tisíc lidí za prací do Anglie. Z toho je 447 tisíc zaměstnáno, dalších 150 tisíc funguje jako samozaměstnavatel, tedy například stavař na volné noze.
Podle ministra vnitra Tonyho McNultyho však tito lidé pomohli britské ekonomice k tomu, aby se vrátila k růstu. Na druhou stranu se však naplnily obavy o to, jak si s přílivem migrantů poradí vláda a jak budou nadále fungovat veřejné služby.
Nováčci byli přínosem
K tomu se ale rozvíří debata, zda by i další státy, které se připojí k EU, měly mít možnost volně migrovat za prací do Velké Británie. Jde především o Bulharsko a Rumunsko.
Infobox
Statistika migrantů:
- 447 tisíc pracovníků přišlo do Anglie za prací
- Asi 62 procent z nich pochází z Polska
- Více než polovina pracuje v továrnách
- Čtyřem pětinám migrantů je méně než 34 let
Největší zájem o práci na ostrově mají Poláci. Ti tvoří více než polovinu celkového počtu a za prací do Británie jich odešlo téměř 250 tisíc.
Podle vlády však migrující pracanti pomáhají zaplnit mezery na pracovním trhu, především v administrativě, obchodu a managementu, pohostinství a cateringu.
Zároveň ministr vnitra vyjádřil spokojenost nad tím, že pouze minimum z těchto lidí má požadavky na sociální systém ostrovního státu.
Téměř polovina příchozích je ve věku mezi 18 a 24 lety, celým 82 procentům je méně než 34 let.
Dalším členům stop
Diskuse nad dalším osudem přílivu pracovníku bude ve znamení požadavku konzervativců na "omezení tohoto stavu". Podle opoziční strany by se měla vláda poučit z "bezprecedentních čísel" a okamžitě jednat.
Podle vládní labouristické strany je spíše potřeba "pečlivě řídit" tento stav. Ovšem náměstek ministra obchodu připustil, že pokud Bulharsko a Rumunsko přistoupí k EU, nebude možné provádět nadále "politiku otevřených dveří". Tyto zprávy dnes přinesla BBC.
Když se v roce 2004 připojovaly k EU nové země, Velká Británie byla jednou ze tří zemí, která dala zájemcům plný přístup na pracovní trh.
