Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí činil 91,2 miliardy korun, prohloubil se tak z únorových 68,6 miliardy korun, uvedlo v úterý ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku. Dodal, že plný dopad přijatých konsolidačních opatření se projeví v následujících měsících při ročním zúčtování daní.

Rozpočtové příjmy za první tři měsíce roku dosáhly 476,4 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 6,1 procenta. Přispělo k tomu vyšší inkaso většiny daní i povinného pojistného. Výdaje za první čtvrtletí byly 567,6 miliardy korun, proti stejnému období roku 2024 vzrostly o 2,4 procenta.

"Z hlediska sezonnosti je letošní březnové meziměsíční prohloubení schodku o něco horší než loni," upozornil však analytik Komerční banky Jaromír Gec. Letos schodek v březnu vzrostl o 22,6 miliardy korun, loni to bylo o 2,5 miliardy korun. "Celkově ale z našeho pohledu data za první čtvrtletí prozatím neindikují výrazné riziko nesplnění plánovaného celoročního salda," dodal Gec.

Podle analytika Raiffeisenbank Martina Krona je příliš brzy na to odhadovat, zda se podaří plánovaný schodek 241 miliard korun dodržet. "Rizikem je především možná celní válka, která by měla negativní dopad na růst české ekonomiky. V takovém případě by stát vybral méně, než si naplánoval, a naopak by mohl více finančních prostředků vynaložit v sociální oblasti, například při potenciálním nárůstu nezaměstnanosti," uvedl.

Rozpočtové příjmy táhly vyšší výběr většiny daní a pojistného, naopak příjmy z Evropské unie meziročně klesly o 3,9 procenta. Z daní nejdynamičtěji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 11,8 procenta na 45,7 miliardy korun. Stejným tempem se zvýšil i výběr spotřebních daní, který za čtvrtletí dosáhl 41,2 miliardy korun.