Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
"Rozpočtové příjmy se zvýšily díky dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele, které začne platit v příštím roce," řekl Stanjura. V původním návrhu je ministerstvo nezahrnulo, protože zákon začal platit až v září. Ministerstvo podle něj také proti prvnímu návrhu zvýšilo očekávané příjmy z Evropské unie.
Schodek by se měl příští rok prohloubit z 241 miliard korun plánovaných pro letošní rok. K vyššímu schodku podle dřívějšího vyjádření ministerstva financí přispěje návratná půjčka na stavbu jaderných bloků elektrárny v Dukovanech a vyšší výdaje na obranu.
Na investice by z národních zdrojů mělo jít 186 miliard korun, což je podle Stanjury dosud nejvyšší částka. Připomněl, že v roce 2021, kdy končila předchozí vláda hnutí ANO a sociální demokracie, byly národní investiční výdaje 103 miliard korun. V příštím roce by mělo jít dalších 86 miliard korun na investice z evropských zdrojů.
Proti původnímu návrhu ministerstva financí si nejvíc polepšilo ministerstvo dopravy, které získalo dodatečných 22 miliard korun, z toho deset miliard korun z evropských zdrojů. Výdaje ministerstva školství se zvýšily o 5,3 miliardy korun, většina z toho půjde na vysoké školy. Ministerstvo práce a sociálních věcí získalo navíc 3,4 miliardy korun, zejména na projekty z Národního plánu obnovy a na platy zaměstnanců úřadů práce a České správy sociálního zabezpečení. Ministerstvo pro místní rozvoj získalo navíc 1,8 miliardy korun na podporu bydlení a digitalizaci stavebního řízení.
Vláda do dnešní půlnoci musí návrh rozpočtu odeslat do sněmovny. Poslanci se jím ale budou zbývat až v novém složení po víkendových volbách. Opoziční hnutí ANO už dalo najevo, že v případě volebního vítězství bude chtít vrátit rozpočet vládě k přepracování. V takovém případě by Česko pravděpodobně zahájilo příští rok v rozpočtovém provizoriu.
