Brusel - Evropská unie se v posledních letech ve spotřebě energií vrátila na úroveň z počátku 90. let, výrazně se zvýšil podíl obnovitelných zdrojů a ve většině členských zemí poklesly emise skleníkových plynů. Data, která dnes nabídl evropský statistický úřad Eurostat, například ukazují, že v Česku emise v roce 2012 poklesly o 32,7 procenta proti hodnotě roku 1990.
Z celounijního pohledu byly ve stejném roce emise o 17,9 procenta pod úrovní roku 1990. Evropská unie tak zřejmě bez problému splní svůj cíl snížit do roku 2020 emise o 20 procent. Před prosincovou klimatickou konferencí v Paříži si ale EU zadala pro další desetiletí zrychlení tempa v boji proti emisím - další "zastávkou" na cestě má být snížení o 40 procent v roce 2030.
Dlouhodobou představou je přitom snížit v polovině století emise CO2 až o 95 procent.
Země s největším úbytkem emisí skleníkových plynů
| Země | Změna (2012 vs. 1990) |
| 1. Lotyšsko | -57,1 % |
| 2. Litva | -55,6 % |
| 3. Estonsko | -52,6 % |
| 4. Rumunsko | -52,0 % |
| 5. Bulharsko | -44,1 % |
| 6. Slovensko | -41,1 % |
| 7. Maďarsko | -36,3 % |
| 8. Česká republika | -32,7 % |
Země s nárůstem emisí skleníkových plynů
| Země | Změna (2012 vs. 1990) |
| 1. Malta | +56,9 % |
| 2. Kypr | +47,7 % |
| 3. Španělsko | +22,5 % |
| 4. Portugalsko | +14,9 % |
| 5. Irsko | +7,0 % |
| 6. Řecko | +5,7 % |
| 7. Rakousko | +4,0 % |
| 8. Slovinsko | +2,6 % |
Emise skleníkových plynů v EU jako celku odpovídaly v roce 2012 skoro 4,7 miliardy tun CO2. Šestice členských zemí EU s největší produkcí těchto plynů přitom vytvořila okolo 70 procent celkového objemu emisí.
Země s největší produkcí skleníkových plynů v EU
| Země | Objem (2012) |
| 1. Německo | 965 milionů tun |
| 2. Velká Británie | 615 milionů tun |
| 3. Francie | 507 milionů tun |
| 4. Itálie | 471 milionů tun |
| 5. Polsko | 401 milionů tun |
| 6. Španělsko | 354 milionů tun |
Celkem 20 států Unie, včetně České republiky, už dosáhlo svých národních cílů týkajících se energetické spotřeby, uvedl Eurostat. V roce 2013 všechny země s výjimkou Estonska a Polska vykázaly v porovnání s rokem 2005 pokles spotřeby. Nejvyšší spotřebu energie měla podle statistiků EU jako celek v roce 2006.
A mění se i struktura původu energie, od roku 2004 roste ve všech unijních zemích podíl obnovitelných zdrojů. Lídrem je v této oblasti Švédsko, kde Eurostat nabídl hodnotu jejich podílu 52,1 procenta v roce 2013. Vysoký podíl mělo v roce 2013 také Lotyšsko (37,1 procenta), Finsko (36,8 procenta) a Rakousko (32,6 procenta).
Na opačné straně tabulky Eurostatu je Lucembursko s podílem obnovitelných zdrojů v roce 2013 na hodnotě 3,6 procenta, poměrně omezené využívání těchto zdrojů vykazuje i Malta (3,8 procenta), Nizozemsko (4,5 procenta) a Velká Británie (5,1 procenta). V České republice byl podíl obnovitelných zdrojů 12,4 procenta, cíl pro rok 2020 je přitom jen o 0,6 procenta vyšší.
